Albertina po 16 letech vystavuje Dürera, naposledy ho vidělo půl milionu lidí

Návštěvník výstavy v Albertině si prohlíží Křídlo mandelíka, které vzniklo okolo roku 1500.
Albrecht Dürer: Klanění tří králů, 1504
Albrecht Dürer: Portrét Afričana, 1508
Albrecht Dürer: Utrpení deseti tisíc křesťanů, 1508
Albrecht Dürer: Ruce apoštola, 1508
Foto: Reuters
ČTK Kultura DPA, ČTK, Kultura
21. 9. 2019 10:49
Ve vídeňské Albertině začala velká výstava věnovaná německému malíři, grafikovi a teoretikovi umění Albrechtu Dürerovi. Zahrnuje přibližně 200 děl starého mistra, který v mnoha ohledech překonal středověk a razil cestu humanismu i renesanci. Výstava potrvá do 6. ledna 2020 a podle agentury DPA oslavuje norimberského rodáka jako mistra detailu.

Přehlídku, jejímž jádrem je zhruba stovka nepříliš často ukazovaných kreseb, několik let připravoval šéfkurátor Albertiny Christof Metzger. Sehnal na ni kresbu Ruce apoštola nebo slavné akvarely Velký kus drnu, Křídlo mandelíka a Zajíc. Ten je pro veřejnost vystaven teprve podeváté.

Albrecht Dürer: Zajíc, 1502
Albrecht Dürer: Zajíc, 1502 | Foto: The Albertina Museum, Vienna

Metzger je po několikaletém vědeckém bádání přesvědčen, že Albrecht Dürer spoustu svých kreseb vytvořil ne jako mezistupeň a přípravu před vznikem plnohodnotného obrazu, nýbrž aby demonstroval své dovednosti potenciálním donátorům. Akvarely zase šéfkurátor studoval do takového detailu, že například v odrazu zajícových očí rozeznává Dürerův tehdejší ateliér.

"Dürera vlastně malování strašně obtěžovalo, protože tu byl vázán objednavatelem," říká Metzger, který je expertem na Dürera a připravil již několik výstav s jeho díly.

Na té současné malby přesto nezůstávají pozadu za většinou známějšími kresbami. "Ty barvy, celé ty detaily například u zvířat, to je přece úžasné," rozplývá se Metzger. Vyzdvihuje zejména obraz Klanění tří králů, který do Vídně zapůjčila florentská galerie Uffizi. "Kožich je tu kožich, zlato je zlato, kámen je kámen," nevychází kunsthistorik z úžasu.

Další zápůjčky poskytly Londýn, Výmar nebo Berlín. Obraz Utrpení deseti tisíc křesťanů přijel z Uměleckohistorického muzea ve Vídni, Krista mezi učenci zapůjčilo madridské Muzeum Thyssen-Bornemiszů a autorův autoportrét madridské Museo del Prado.

Albrecht Dürer: Autoportrét ve třinácti letech, 1484
Albrecht Dürer: Autoportrét ve třinácti letech, 1484 | Foto: The Albertina Museum, Vienna

Albrecht Dürer, který žil v letech 1471 až 1528, vytvořil přes tisíc kreseb, řadu akvarelů, leptů, mědirytin, dřevořezů a maleb. Syn zlatníka prokázal talent už v mládí Autoportrétem ve třinácti letech, který je jeho nejstarším dochovaným dílem. 

"Byl obdařen hlubokým citem a obrazotvorností, které činí z člověka umělce," napsal o něm britský teoretik umění E. H. Gombrich, podle nějž Dürer shrnul a zdokonalil vývoj gotického umění od chvíle, kdy začalo napodobovat skutečnost, avšak zároveň se již vydal za novými cíli, které vytyčili italští umělci.

Dürer byl v mládí dán do učení v největší dílně vyrábějící oltáře a dřevořezy pro tisk ilustrací, po vyučení se jako tovaryš počátkem 90. let 15. století vydal na studijní cesty do Porýní, později do Itálie, kterou procestoval jako první německý výtvarník. Z tamního umění převzal práci s barvami a světlem, stejně jako některé kompoziční postupy a pravidla perspektivy. I když ale žil v Benátkách, pracoval pro německé obchodníky. Ani při pozdějším návratu do italského města nepřilnul k místní umělecké komunitě.

"Mám mezi Italy mnoho přátel, kteří mě varovali, abych s jejich umělci nejedl a nepil. Mnozí z nich jsou mými nepřáteli," stěžoval si Dürer, že Italové v kostelech kopírují jeho práce a pak jej halasně odsuzují.

Po návratu do bohatého Norimberku, kde se oženil a roku 1494 založil vlastní dílnu, již měl patřičné technické znalosti. Prožil vcelku poklidný život městského malíře. Za krátkou dobu vytvořil série dřevořezů jako Pašije Ježíše Krista nebo Život Panny Marie. Ty mu získaly pověst nepřekonatelného kreslíře a grafika, stejně tak ale trpělivě a věrně reprodukoval přírodu.

Dürerovy iniciály na detailu z malby Zajíce.
Dürerovy iniciály na detailu z malby Zajíce. | Foto: Reuters

V rozletu mu bránila manželka, jejich vztah zůstal bezdětný a patrně bez většího porozumění. Dürer na čas pracoval ve funkci dvorního malíře, přijímal zakázky pro císaře Maxmiliána i krále. Jeho patrně neznámějšími díly jsou mědiryt Adam a Eva - na něm Adam natahuje paži, aby si vzal jablko, zatímco Eva jej dostává od hada - nebo Apokalypsa. Tyto dřevořezy, stále ještě poplatné pozdní gotice, inspirovalo biblické vidění o zániku lidské civilizace podle svatého Jana a Dürerovo pojetí látky patřilo ve své době k nejpřesvědčivějším.

Češi nejdůvěrněji znají Růžencovou slavnost, oltářní obraz, autorův nejspíš největší, který zakoupil císař Rudolf II. a dal jej odvézt do Prahy. Dnes patří k nejcennějším ve sbírkách Národní galerie Praha. Dürer ho vytvořil pro německý kostel sv. Bartoloměje v Benátkách, aby dokázal, že je schopen soupeřit s benátskými mistry a "umlčet ty, kteří řekli, že jsem dobrý rytec, ale nevím, jak pracovat s barvami na obrazech", jak řekl.

Na počest tohoto díla, ilustrujícího Dürerovo zvládnutí italské výtvarné techniky a barevnosti, Národní galerie roku 2006 připravila výstavu ve Valdštejnské jízdárně v Praze.

V Norimberku, bavorském městě ležícím asi hodinu jízdy od českých hranic, se malíř v roce 1471 narodil a v nedožitých 57 letech tam i zemřel. Dodnes v Norimberku stojí roubený dům, v němž od roku 1509 žil a tvořil, či bývalý hostinec, do kterého chodil.

Ve městě nechybí Dürerova socha v nadživotní velikosti vévodící Dürerově náměstí, v jeho okolí turisty láká Dürerova pivnice, Dürerova čajovna a přenocovat lze v Dürerově hotelu.

Ředitel vídeňské Albertiny Klaus Albrecht Schröder před zahájením nynější výstavy vyzdvihuje především nepředpojatost, kterou podle něj Dürerova díla zrcadlí. "Měl svěžest prvního pohledu a také si ji udržel," míní Schröder.

Albrecht Dürer

Albertina, Vídeň, výstava potrvá do 6. ledna 2020.

Návštěvníka výstavy podle agentury DPA zaujme, že mnoho ze zhruba 500 let starých děl je stále velmi dobře zachovaných. "Obrazy za sebou nemají velkou cestovatelskou kariéru," vysvětluje kurátor Metzger.

Albertina vlastní největší dürerovskou sbírku na světě. Ta čítá zhruba 140 prací, které jsou už přes půlstoletí součástí jedné kolekce. Poslední velkou výstavu slavného malíře a grafika Albertina uspořádala před 16 lety. Tehdy jejím prostřednictvím oslavila své znovuotevření po rekonstrukci, přehlídku navštívilo přes půl milionu lidí.

Dürerův akvarel Zajíce z roku 1502 obsahuje věrně zobrazenou srst i oči plné napětí. | Video: Albertina
 

Právě se děje

Další zprávy