V názoru na fotografii je spolek 400 ASA věrný názvu. Je to nejlepší možná citlivost

Snímek z výstavy fotografického spolku 400 ASA v pražském Veletržním paláci.
Fotografové Antonín Kratochvíl, Alžběta Jungrová a Jan Dobrovský vyjíždějí výtahem do 5. patra pražského Veletržního paláce, kde vystavuje jejich fotografický spolek 400 ASA.
400 ASA. Zleva jsou Antonín Kratochvíl, Martin Wágner, Tomki Němec, Alžběta Jungrová, Karel Cudlín, Jan Dobrovský, Jan Mihaliček a kurátor jejich výstavy Josef Moucha.
Moucha výstavu rozdělil do sedmi samostatných sekcí, v nichž každého autora představuje vždy na devíti fotografiích vybraných z širokých tématických celků.
Fotografie Antonína Kratochvíla jsou pohledem do nedávné historie postsovětských republik.
Foto: Honza Mudra
Daniel Anýž Daniel Anýž
2. 3. 2019 11:54
Věnovat se na internetu fotografii je samo o sobě nevděčné, kvantita přehlušuje kvalitu. Jedná-li se navíc o černobílý dokument, v době Instagramu už to vypadá na diagnózu.

Jenže to není vše. Co když je zde sedm českých fotografů, kteří chtějí "zúročit dědictví českého fotografického dokumentu a jeho obraznost", kteří hodlají "rozvíjet jeho tradici" a za tímto účelem nyní dokonce založili spolek?

Antonín Kratochvíl: Broken Dream
Antonín Kratochvíl: Broken Dream | Foto: Národní galerie/400ASA

V době, kdy se věci atomizují a kdy se málokomu chce do věcí hlouběji "zabrušovat", to vypadá jako sice bohulibá, ale také staromilská snaha, jako marná výprava proti proudu digitálního času.

Ale každý ať se jde přesvědčit sám. Nový spolek s názvem 400 ASA, z jehož ustavujícího "manifestu" citujeme výše, se v těchto dnech poprvé představuje veřejnosti výstavou v pražském Veletržním paláci. Začala ve čtvrtek večer, potrvá do 8. září.

Každý ze sdružených fotografů - což jsou Jan Mihaliček, Alžběta Jungrová, Jan Dobrovský, Martin Wágner, Karel Cudlín, Tomki Němec a Antonín Kratochvíl - tam má devět snímků. Dohromady jde o poctivou dávku skvělé fotografie, která sama o sobě obstojí jako vysvětlení síly a potřebnosti prezentace příbuzného fotografického vidění.

Jenže společná výstava stále ještě není sdružením, a tak znovu: proč spolek? Vždyť i nejslavnější světové agentury jako Magnum v posledních letech spíše hledají způsob, jak přežít, nebo vůbec důvod další existence. A na trhu přesyceném obrazy, tím spíše v relativně malém Česku, je dnes fotograf fotografovi spíše vlkem. Každý si hlídá své, než by druhému radil, jak se lépe uplatnit.

"Chcete-li, je to konzervativní nápad a bude to konzervativní spolek," vysvětluje po telefonu podnikatel Jan Dobrovský, iniciátor spolku 400 ASA. Konzervativní v pohledu na to, že Dobrovskému vadilo a vadí, jak "internet udělal z fotografie monolitní komoditu, kvalita se tam hůře rozeznává, je rozmlžená".

Konzervativní ale navíc také ve smyslu mezilidských vztahů, které ještě věří, jak doplňuje Dobrovský, "ve vzájemnou inspiraci, v osobní komunikaci napřímo, nejen ve skupině na Facebooku".

Jan Dobrovský: Families
Jan Dobrovský: Families | Foto: Národní galerie/400ASA

Neboli, jak vysvětluje manifest spolku, v prvém plánu jde samozřejmě o fotografii: "Naše individuality spojuje zájem o klasické hodnoty fotografie bez ohledu na žánry, ale společně se zabýváme převážně fotografií dokumentární. Nevymezujeme se proti jiným přístupům k tvorbě, jsme ale spíše konzervativní nežli sledující módní trendy."

Ve druhém plánu jde však o obecnější, vzájemně sdílený pohled na svět. "Celkový stav věcí se nemění zřetelně pouze navenek, nýbrž také ve svém vnitřním uspořádání, emocích a vztazích, k čemuž velkou měrou přispívá digitální změna světa," čteme v manifestu.

Ze sedmi fotografů, kteří se spolku účastní, je Jan Dobrovský jediným, kdo se fotografií neživí. Ale vždy ji měl rád, fotil a fotí, v míře zaujetí pro obor se kolegům "profesionálům" vyrovná. Také on v mládí trávil dlouhé hodiny v temné komoře, aby vždy znovu se zatajeným dechem pod červeným světlem sledoval, jak se ve vývojce na fotografickém papíře rodí obraz.

A také on s pak nelibostí sledoval, jak "bezbřehost internetu rozmělnila nejen schopnost vnímat, ale vůbec se tady ztrácí i zájem o kvalitní, novinářskou, reportážní a dokumentární fotografii".

Fotografové sdružení ve skupině 400 ASA jsou osobnosti, skvělí autoři, fotografováním si vydělávají, na české poměry jsou navíc vesměs velmi úspěšní. Přesto, nebo právě proto, ovšem Dobrovský věří, že spolek pro ně může být přidanou hodnotou.

Mezi byznysmeny se tomu módně říká "synergie", ale sám Dobrovský, přestože je úspěšný, zámožný manažer, toto slovo nepoužije. I když právě o spojení, znásobení sil tady jde. "Jejich kvalita, kterou každý sám za sebe může nabídnout, se ve spolku ještě sčítá," říká Dobrovský o členech 400 ASA. Například pro zákazníka, který bude hledat, kdo by mu na trhu udělal výjimečné, originální fotky, může být spolek viditelnější a zároveň zárukou, že nesáhne vedle.

V roli manažera si to Dobrovský před lety jako zákazník sám vyzkoušel, když přemýšlel o fotografiích do výroční zprávy firmy, kde působil. A zamířil vysoko, zkusil Magnum. "Což se tedy ukázalo finančně nad naše možnosti," připouští Dobrovský, ale zároveň to byl jeden z impulsů pro vznik 400 ASA.

Jan Mihaliček: Poutníci
Jan Mihaliček: Poutníci | Foto: Národní galerie/400ASA

O jeho smyslu, co se součtu sil týče, je přesvědčen také další člen skupiny, fotograf Tomki Němec. Svoji fotografickou knihu, výpravnou monografii o Václavu Havlovi, přitom Němec v minulém roce nejen připravil ve vlastní produkci, bez nakladatele, ale díky svému renomé ji i úspěšně prodal prostřednictvím reklamy na sociálních sítích, zcela stranou "kamenné" distribuční sítě.

K čemu je právě jemu členství ve spolku? "My nedřeme bídu, prodáváme za slušné ceny. Ale když nad tím vším navíc bude společná značka jako potvrzení kvality, pod kterou máš silné autory, je to výhoda, do povědomí lidí se tím zapíšete ještě snáz," vysvětluje Němec.

Spolek zatím nechce fungovat jako agentura v tom smyslu, že by jednotlivé členy svazovala určitá pravidla, co mohou fotit, nebo že by ze své komerční práce museli odvádět režijní poplatky do společné kasy. Jasným výhledem naopak je, že spolek hodlá nabízet a prodávat snímky ze společného archivu.

A asi nejlepší příklad, co archiv 400 ASA nabízí, představuje současná výstava ve Veletržním paláci. Jejím společným tématem je střední a východní Evropa. "Kde to všichni známe, pohybujeme se tam, rozumíme jí," upřesňuje Tomki Němec.

Právě jeho soubor ze Slovenska, který nafotil v roce 2004, může být pro pozorovatele překvapivý, protože nejčastěji mají Němce zafixovaného v souvislosti s Václavem Havlem, případně ještě s fotkami z Kuby.

Tomki Němec: Slovensko
Tomki Němec: Slovensko | Foto: Národní galerie/400ASA

Součástí nynější výstavy 400 ASA je společný katalog a také kniha fotografií Jana Dobrovského nazvaná Families, kterou vytěžil z výprav za romskými rodinami v severních Čechách. A nebude poslední. Spolek usiluje právě o vydávání autorských monografií, stejně jako vystavování děl svých členů v zahraničí.

V Česku, a konkrétně přímo v Praze, bude mít 400 ASA stálý prostor v zatím rekonstruované trafostanici na Smíchově. "Vejdou se tam menší výstavy, bude tam kavárna, konferenční místnost pro workshopy," vypočítává Tomki Němec.

A opět věří, že pro lidi, kteří fotografii sledují, může být společná nabídka spolku pod jednou střechou lákavější, zajímavější, nebo prostě jednodušší, než kdyby vyhledávali jednotlivé autory samostatně.

400 ASA: Fotografie

Veletržní palác, Praha, výstava potrvá do 8. září.

A proč vlastně 400 ASA? Obdivovatelům fotografie netřeba vysvětlovat. "To byl můj nápad," nezapírá Tomki Němec, že to navrhl on, aby název spolku odkazoval na popis světelné citlivosti někdejších klasických, dnes by se řeklo analogových, kinofilmů.

Mohlo to být třeba i 800 nebo 1200 ASA, na to všechno se dříve fotilo, ale "400 ASA byla ta nejlepší citlivost," jak upozorňuje Němec. "Citlivost vrstvy na filmu i citlivost naše," dodá pak ještě zdánlivě nesourodě, ale ve vyznění jasně. V názoru na fotografii je spolek 400 ASA na stejné frekvenční vlně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Cenu Václava Havla letos získala Maryja Kalesnikavová z Běloruska

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Kalesnikavová je zadržována od chvíle, kdy byla před rokem v Minsku unesena běloruskými orgány a úspěšně vzdorovala pokusu o nucený odjezd ze země. Na začátku září byla odsouzena k 11 letům vězení. Čelila obvinění z podvracení a narušování národní bezpečnosti.

Výroční cenu nesoucí jméno prvního prezidenta České republiky, kterou doprovází odměna 60 tisíc eur (téměř 1,6 milionu korun), za ní na zasedání Rady Evropy převzala její sestra.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vedle nízkouhlíkového zákona prezident v pondělí podepsal další zákony. Například novelu o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s tím, že motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. 

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se zvýší, Zeman změny podepsal

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu stačit nebude. Počítá s tím novela energetického zákona, která rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Parlament ji schválil navzdory varování velkých dodavatelů elektřiny a plynu nebo Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, že úpravy mohou znamenat zdražení energií. Prezident Miloš Zeman novelu podepsal, oznámil dnes ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy