V názoru na fotografii je spolek 400 ASA věrný názvu. Je to nejlepší možná citlivost

Snímek z výstavy fotografického spolku 400 ASA v pražském Veletržním paláci.
Fotografové Antonín Kratochvíl, Alžběta Jungrová a Jan Dobrovský vyjíždějí výtahem do 5. patra pražského Veletržního paláce, kde vystavuje jejich fotografický spolek 400 ASA.
400 ASA. Zleva jsou Antonín Kratochvíl, Martin Wágner, Tomki Němec, Alžběta Jungrová, Karel Cudlín, Jan Dobrovský, Jan Mihaliček a kurátor jejich výstavy Josef Moucha.
Moucha výstavu rozdělil do sedmi samostatných sekcí, v nichž každého autora představuje vždy na devíti fotografiích vybraných z širokých tématických celků.
Fotografie Antonína Kratochvíla jsou pohledem do nedávné historie postsovětských republik.
Foto: Honza Mudra
Daniel Anýž Daniel Anýž
2. 3. 2019 11:54
Věnovat se na internetu fotografii je samo o sobě nevděčné, kvantita přehlušuje kvalitu. Jedná-li se navíc o černobílý dokument, v době Instagramu už to vypadá na diagnózu.

Jenže to není vše. Co když je zde sedm českých fotografů, kteří chtějí "zúročit dědictví českého fotografického dokumentu a jeho obraznost", kteří hodlají "rozvíjet jeho tradici" a za tímto účelem nyní dokonce založili spolek?

Antonín Kratochvíl: Broken Dream
Antonín Kratochvíl: Broken Dream | Foto: Národní galerie/400ASA

V době, kdy se věci atomizují a kdy se málokomu chce do věcí hlouběji "zabrušovat", to vypadá jako sice bohulibá, ale také staromilská snaha, jako marná výprava proti proudu digitálního času.

Ale každý ať se jde přesvědčit sám. Nový spolek s názvem 400 ASA, z jehož ustavujícího "manifestu" citujeme výše, se v těchto dnech poprvé představuje veřejnosti výstavou v pražském Veletržním paláci. Začala ve čtvrtek večer, potrvá do 8. září.

Každý ze sdružených fotografů - což jsou Jan Mihaliček, Alžběta Jungrová, Jan Dobrovský, Martin Wágner, Karel Cudlín, Tomki Němec a Antonín Kratochvíl - tam má devět snímků. Dohromady jde o poctivou dávku skvělé fotografie, která sama o sobě obstojí jako vysvětlení síly a potřebnosti prezentace příbuzného fotografického vidění.

Jenže společná výstava stále ještě není sdružením, a tak znovu: proč spolek? Vždyť i nejslavnější světové agentury jako Magnum v posledních letech spíše hledají způsob, jak přežít, nebo vůbec důvod další existence. A na trhu přesyceném obrazy, tím spíše v relativně malém Česku, je dnes fotograf fotografovi spíše vlkem. Každý si hlídá své, než by druhému radil, jak se lépe uplatnit.

"Chcete-li, je to konzervativní nápad a bude to konzervativní spolek," vysvětluje po telefonu podnikatel Jan Dobrovský, iniciátor spolku 400 ASA. Konzervativní v pohledu na to, že Dobrovskému vadilo a vadí, jak "internet udělal z fotografie monolitní komoditu, kvalita se tam hůře rozeznává, je rozmlžená".

Konzervativní ale navíc také ve smyslu mezilidských vztahů, které ještě věří, jak doplňuje Dobrovský, "ve vzájemnou inspiraci, v osobní komunikaci napřímo, nejen ve skupině na Facebooku".

Jan Dobrovský: Families
Jan Dobrovský: Families | Foto: Národní galerie/400ASA

Neboli, jak vysvětluje manifest spolku, v prvém plánu jde samozřejmě o fotografii: "Naše individuality spojuje zájem o klasické hodnoty fotografie bez ohledu na žánry, ale společně se zabýváme převážně fotografií dokumentární. Nevymezujeme se proti jiným přístupům k tvorbě, jsme ale spíše konzervativní nežli sledující módní trendy."

Ve druhém plánu jde však o obecnější, vzájemně sdílený pohled na svět. "Celkový stav věcí se nemění zřetelně pouze navenek, nýbrž také ve svém vnitřním uspořádání, emocích a vztazích, k čemuž velkou měrou přispívá digitální změna světa," čteme v manifestu.

Ze sedmi fotografů, kteří se spolku účastní, je Jan Dobrovský jediným, kdo se fotografií neživí. Ale vždy ji měl rád, fotil a fotí, v míře zaujetí pro obor se kolegům "profesionálům" vyrovná. Také on v mládí trávil dlouhé hodiny v temné komoře, aby vždy znovu se zatajeným dechem pod červeným světlem sledoval, jak se ve vývojce na fotografickém papíře rodí obraz.

A také on s pak nelibostí sledoval, jak "bezbřehost internetu rozmělnila nejen schopnost vnímat, ale vůbec se tady ztrácí i zájem o kvalitní, novinářskou, reportážní a dokumentární fotografii".

Fotografové sdružení ve skupině 400 ASA jsou osobnosti, skvělí autoři, fotografováním si vydělávají, na české poměry jsou navíc vesměs velmi úspěšní. Přesto, nebo právě proto, ovšem Dobrovský věří, že spolek pro ně může být přidanou hodnotou.

Mezi byznysmeny se tomu módně říká "synergie", ale sám Dobrovský, přestože je úspěšný, zámožný manažer, toto slovo nepoužije. I když právě o spojení, znásobení sil tady jde. "Jejich kvalita, kterou každý sám za sebe může nabídnout, se ve spolku ještě sčítá," říká Dobrovský o členech 400 ASA. Například pro zákazníka, který bude hledat, kdo by mu na trhu udělal výjimečné, originální fotky, může být spolek viditelnější a zároveň zárukou, že nesáhne vedle.

V roli manažera si to Dobrovský před lety jako zákazník sám vyzkoušel, když přemýšlel o fotografiích do výroční zprávy firmy, kde působil. A zamířil vysoko, zkusil Magnum. "Což se tedy ukázalo finančně nad naše možnosti," připouští Dobrovský, ale zároveň to byl jeden z impulsů pro vznik 400 ASA.

Jan Mihaliček: Poutníci
Jan Mihaliček: Poutníci | Foto: Národní galerie/400ASA

O jeho smyslu, co se součtu sil týče, je přesvědčen také další člen skupiny, fotograf Tomki Němec. Svoji fotografickou knihu, výpravnou monografii o Václavu Havlovi, přitom Němec v minulém roce nejen připravil ve vlastní produkci, bez nakladatele, ale díky svému renomé ji i úspěšně prodal prostřednictvím reklamy na sociálních sítích, zcela stranou "kamenné" distribuční sítě.

K čemu je právě jemu členství ve spolku? "My nedřeme bídu, prodáváme za slušné ceny. Ale když nad tím vším navíc bude společná značka jako potvrzení kvality, pod kterou máš silné autory, je to výhoda, do povědomí lidí se tím zapíšete ještě snáz," vysvětluje Němec.

Spolek zatím nechce fungovat jako agentura v tom smyslu, že by jednotlivé členy svazovala určitá pravidla, co mohou fotit, nebo že by ze své komerční práce museli odvádět režijní poplatky do společné kasy. Jasným výhledem naopak je, že spolek hodlá nabízet a prodávat snímky ze společného archivu.

A asi nejlepší příklad, co archiv 400 ASA nabízí, představuje současná výstava ve Veletržním paláci. Jejím společným tématem je střední a východní Evropa. "Kde to všichni známe, pohybujeme se tam, rozumíme jí," upřesňuje Tomki Němec.

Právě jeho soubor ze Slovenska, který nafotil v roce 2004, může být pro pozorovatele překvapivý, protože nejčastěji mají Němce zafixovaného v souvislosti s Václavem Havlem, případně ještě s fotkami z Kuby.

Tomki Němec: Slovensko
Tomki Němec: Slovensko | Foto: Národní galerie/400ASA

Součástí nynější výstavy 400 ASA je společný katalog a také kniha fotografií Jana Dobrovského nazvaná Families, kterou vytěžil z výprav za romskými rodinami v severních Čechách. A nebude poslední. Spolek usiluje právě o vydávání autorských monografií, stejně jako vystavování děl svých členů v zahraničí.

V Česku, a konkrétně přímo v Praze, bude mít 400 ASA stálý prostor v zatím rekonstruované trafostanici na Smíchově. "Vejdou se tam menší výstavy, bude tam kavárna, konferenční místnost pro workshopy," vypočítává Tomki Němec.

A opět věří, že pro lidi, kteří fotografii sledují, může být společná nabídka spolku pod jednou střechou lákavější, zajímavější, nebo prostě jednodušší, než kdyby vyhledávali jednotlivé autory samostatně.

400 ASA: Fotografie

Veletržní palác, Praha, výstava potrvá do 8. září.

A proč vlastně 400 ASA? Obdivovatelům fotografie netřeba vysvětlovat. "To byl můj nápad," nezapírá Tomki Němec, že to navrhl on, aby název spolku odkazoval na popis světelné citlivosti někdejších klasických, dnes by se řeklo analogových, kinofilmů.

Mohlo to být třeba i 800 nebo 1200 ASA, na to všechno se dříve fotilo, ale "400 ASA byla ta nejlepší citlivost," jak upozorňuje Němec. "Citlivost vrstvy na filmu i citlivost naše," dodá pak ještě zdánlivě nesourodě, ale ve vyznění jasně. V názoru na fotografii je spolek 400 ASA na stejné frekvenční vlně.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Hertha zdolala Schalke a přiblížila se záchraně v německé lize

Fotbalisté Herthy porazili v dohrávce 31. kola německé ligy poslední Schalke 2:1 a bodovali posedmé v řadě. Berlínský tým, v jehož dresu odehrál 58 minut český reprezentant Vladimír Darida, se posunul na 13. místo a udělal důležitý krok k záchraně.

Do vedení se dostalo v 6. minutě již jistě sestupující Schalke. Amín Harít převzal na hranici šestnáctky přihrávku od Seada Kolašinace, prohnal se kolem Daridy a svou druhou brankou v sezoně otevřel skóre.

Hertha vyrovnala v 19. minutě, kdy se hlavou po standardní situaci prosadil stoper Dedryck Boyata. Obrat hostů dovršil ve druhém poločase střídající německý útočník Jessic Ngankam.

Dvě kola před koncem mají hráči Herthy na šestnáctý Bielefeld tříbodový náskok. Schalke prohrálo sedmý z posledních osmi duelů a s pouhými třinácti body uzavírá tabulku.

Německá fotbalová liga - 31. kolo:

Schalke - Hertha Berlín 1:2 (6. Harít - 19. Boyata, 74. Ngankam).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Hertha Berlín 32 8 10 14 40:50 34
14. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
15. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
16. Bielefeld 32 8 7 17 23:51 31
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 32 2 7 23 21:82 13
před 1 hodinou

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy