Fotografie roku 1989 měla svatozář pravdy. Národní galerie vystavuje obrazy revoluce

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
17. 11. 2019 12:03
Ruka v pleteném svetru nabízející dva karafiáty policistům za plastovými štíty a desítky dalších slavných fotografií, které patří k nejčastějším obrazům dnes jubilejně připomínané sametové revoluce, nechybí na výstavě nazvané 1989 v pražském Veletržním paláci.
Jan Jindra: Sametová, 1989
Jan Jindra: Sametová, 1989 | Foto: Národní galerie Praha

Národní galerie v pátek otevřela přehlídku zhruba 30 českých fotografů, kteří reflektovali nejen revoluční dění, ale celý rok 1989.

Kurátor Tomáš Pospěch se zanořil do jejich archivů a vybíral snímky tak, aby co nejpestřeji vystihl události celého roku. Vedle dokumentárních černobílých snímků, kterých je většina, představuje i jiné žánry a přístupy. Portréty, inscenované záběry, konceptuální cykly či intimní deníkové fotozáznamy. Pospěcha zajímá nejen to, jaká byla česká realita roku 1989, ale možná ještě zaujatěji zkoumá, jak vypadala domácí fotografie.

Morální hrdinství

"Politické události roku 1989 zastihly českou fotografii v neobyčejně dobré kondici," uvádí v katalogu výstavy kurátor, podle kterého měl v osmdesátých letech obzvláště dokument výjimečné postavení.

"V opozici k oficiálnímu umění, které přálo dekorativismu a povrchnosti, si víceméně neoficiálně a často podvratně rozvíjené dokumentární fotografie nesla téměř aureolu pravdy a morálního hrdinství. Dokumentární fotografie byla alternativou, jak si v neradostné politické situaci uchránit čistotu vlastní existence a vymezit se vůči oficiální propagandě."

Pospěch vyjmenovává okolnosti, které v roce 1989 vystřelily fotografii do centra zájmu. Právě tento rok se připomínalo 150. výročí vynálezu fotografie a v Praze i jiných městech se konaly desítky výjimečných výstav. Zároveň se v atmosféře politických protestů toho hodně odehrávalo na ulicích a fotografie byly vnímané jako nezpochybnitelně pravdivé svědectví.

Český člověk na skládce

Rok 1989 také znamenal konec zaběhnutého výstavního provozu, byl to poslední rok stejných cen fotomateriálu. Následující doba přinesla nové možnosti uplatnění, autoři ale poznali i dosud neznámou, drsnou stránku tržního prostředí. "Někteří fotografové přišli o svůj ateliér," říká Pospěch a uvádí příklad fotografa Jana Malého. Jeho ateliér vyvlastnil nový majitel, jehož přičiněním skončil na skládce proslulý soubor Český člověk.

Pavel Štecha: Národní třída, 1989
Pavel Štecha: Národní třída, 1989 | Foto: Národní galerie Praha

Časosběrný fotografický cyklus dokumentující portréty Čechů a Češek vznikal od roku 1982. Jan Malý společně s Jiřím Poláčkem a Ivanem Luttererem pořizovali portréty v polním ateliéru na různých místech republiky. Jen část souboru Český člověk se podařilo zachránit. "O ateliéry v té době přišli i další fotografové. Například Pavla Hečka také nový majitel vystěhoval," dodává kurátor, který část souboru Český člověk zařadil do nynější výstavy ve Veletržním paláci.

Na první pohled podobný soubor lidských typů představuje cyklus Chlapi dvojice Lukáš Jasanský a Martin Polák. Ti v roce 1989 fotografovali muže na ulicích. Na rozdíl od autorů Českého člověka však pracovali tajně. Snímky tak připomínají kartotéku policie šmírující své občany.

Soubor měl být součástí absolventské práce na FAMU, Jasanský s Polákem s ním ale neuspěli a ze školy na počátku 90. let "vyletěli". "Důvodem ale bylo, že nedodrželi zadání. Věděli, že papír z FAMU nepotřebují," vysvětluje kurátor.

Karel Cudlín: Volba Havla, 1989
Karel Cudlín: Volba Havla, 1989 | Foto: Národní galerie Praha

Opačný účes

Jiným konceptuálním dílem je dvojice portrétů šlechticů Antonína Kinského a Marie Bernadetty Rosiny T. Kinské od Pavla Hečka. Kromě toho, že fotograf tematizoval šlechtu, našel ojedinělý způsob, jak ji fotografovat. Ke každému portrétu přiřadil stranově obrácenou variantu. Na obou snímcích má přitom zobrazovaný téměř identickou pozici, jen opačný směr vlasů či zapínání na oblečení odhalí, v čem je rozdíl.

"Hečko tak tematizoval otázku pravdivosti fotografie a mimo jiné se zamýšlel, která tvář je ta pravá. Jak nás vidí ostatní, nebo jak jsme zvyklí se vídat v zrcadle," interpretuje kurátor.

Jiří Kovanda je jménem, které nebývá zvykem potkávat na čistě fotografické výstavě. Konceptuální umělec je ve Veletržním paláci zastoupen sérií nočních snímků, které pořídil po zavírací době v expozicích Národní galerie. Na konci osmdesátých let tam pracoval jako noční hlídač a opuštěné výstavní sály jej zlákaly k vlastním jemným intervencím.

Mezi dvě modernistická plátna zaparkoval rudl nebo před jiné dílo vyskládal věž z knih a navrch postavil květináč. "Některé z nich byly cíleny pro fotoaparát, jiné viděli pozvaní přátelé a někdy i galeristé ze zahraničí," píše o Kovandových krátkých, lehce podvratných "výstavách" kurátor.

Už nikdy nebudou oči zářit

Pražská výstava představuje ještě několik konceptuálních cyklů. Většina dalších fotografií ale poslušně přináší to, co návštěvník očekává: dokumentární dramatické záběry zachycující střety demonstrantů s policií, ulice a výkladní skříně polepené revolučními plakáty, portréty Václava Havla i euforii davu slavícího první svobodný Silvestr.

Z autorů jsou zastoupeni Karel Cudlín, Gustav Aulehla, Pavel Štecha, Iren Stehli, Jindřich Štreit, Vladimír Birgus či Josef Moucha.

"Byl jsem překvapený, že je ještě možné najít neznámé a přitom výborné fotografy," shrnuje Tomáš Pospěch bádání, jež výstavě předcházelo. Objevem je například Jan Jindra nebo Karel Bucháček, od kterého vybral sérii dynamických snímků z Palachova týdne i listopadových demonstrací.

Radovan Boček: Národní třída, 17. listopadu 1989
Radovan Boček: Národní třída, 17. listopadu 1989 | Foto: Národní galerie Praha

Právě Bucháček zachytil jeden paradox revolučních dní. Na jeho snímku z listopadové demonstrace je zřetelně vidět plakát s nápisem Pravda zvítězí, na kterém je fotka od skupiny Bratrstvo. Ukazuje mladíka s odhodlaným výrazem třímajícího v ruce vlajku. Aktivisté z Občanského fóra si fotografii bez dovolení "půjčili" a doplnili logo OF. 

Pravý název snímku přitom je Už nikdy nebudou naše zraky zářit tak jako v roce 1953 a patří do série, ve které Bratrstvo s hraným patosem odkazuje k agitačním postavám socialistického realismu 50. let minulého století. Do cyklu patří i romantizující fotografie spícího jinocha posypaného okvětními lístky, který si ustlal na vlajce rozprostřené na seně. Soubor skupiny Bratrstvo je na pražské výstavě rovněž k vidění.

1989

Veletržní palác, Praha, výstava potrvá do 16. února 2020.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Čína hrozí silou, pokud budou USA podporovat "separatisty" z Tchaj-wanu

Čína pohrozila použitím síly, pokud Spojené státy budou bránit Pekingu v jeho snaze o sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou tím, že budou podporovat separatisty. Informovala o tom japonská tisková agentura Kjódó s odkazem na takzvanou Bílou knihu, kterou Čína pravidelně věnuje problematice obrany a vztahům s Tchaj-wanem. Peking, která je vnímán jako spojenec Moskvy, navíc označil Američany za hlavní strůjce krize na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Čínský velvyslanec v Moskvě Čang Chan-chuej v dnešním rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS obvinil Washington, že opakovanou rozpínavostí obranné aliance NATO a podporou sil, které se snaží přiblížit Ukrajinu spíše Evropské unii než Moskvě, zahnal Rusko do kouta.

Peking také kritizoval prohlubující se vztahy Washingtonu s Tchaj-pejí. Čína vydala Bílou knihu s názvem "Tchajwanská otázka a sjednocení Číny v nové éře" v době, kdy ostře reaguje na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která se uskutečnila minulý týden.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Německá policie čelí kritice za to, že zastřelila nezletilého černocha v dětském domově

Německá policie čelí kritice za pondělní zásah v Dortmundu, při kterém její příslušník zastřelil nezletilého černocha. Uvedla to agentura DPA. Policie byla přivolána do dětského domova, protože mladík měl nůž. V Dortmundu se v úterý i ve středu uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali vyšetření postupu policie.

Policejní hlídku přivolala v pondělí zaměstnankyně jednoho dětského domova v Dortmundu. Ohlásila, že viděla jednoho ze svěřenců s nožem. Na místě zasahovalo 11 policistů, kteří proti nezletilci použili oslňující granáty a slzný plyn. Když mladík zaútočil, jeden z policistů na něj vystřelil ze samopalu MP5 a pětkrát ho zasáhl.

Podle státní zástupkyně Carsten Dombertové je v případu stále mnoho nejasností. Podle ní se šestnáctiletý Senegalec léčil s psychickými problémy a neuměl dobře německy. Vyšetřovatelé také zvažují možnost, že si mladík chtěl nožem ublížit či spáchat sebevraždu. Podle Dombertové zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v postupu policistů sehrála nějakou roli barva kůže útočníka.

V Dortmundu demonstrovaly stovky lidí za nezávislé prošetření události. Demonstranti se také pozastavují nad použitím samopalu při zásahu, kde bylo 11 policistů. Podle kriminologa Thomase Feltese tato okolnost mohla zvýšit napětí. Německá asociace právníků DAV kritizuje, že případ vyšetřují policisté z nedalekého města Recklinghausen a nikoli nezávislý orgán.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Mihálik přestoupil z Plzně do Slovácka

Fotbalista Ondřej Mihálik přestoupil z Plzně do Slovácka. Pětadvacetiletý útočník podepsal s týmem z Uherského Hradiště tříletou smlouvu. Úřadující vítěz domácího poháru o tom informoval na klubovém webu.

"V hledáčku jsme Ondřeje měli již delší dobu, a když se teď naskytla příležitost přestup zrealizovat, tak jsme pro to udělali maximum. Jsem rád, že jsme se dohodli. Je to šikovný hráč, který nám může hodně pomoct," uvedl sportovní ředitel Slovácka Veliče Šumulikoski.

Bývalý mládežnický reprezentant v minulosti vedle Plzně nastupoval i za Jablonec, nizozemský Alkmaar nebo České Budějovice. V české lize odehrál 128 zápasů s 22 vstřelenými brankami.

"Slovácko se poslední tři sezony drží na špici ligy. Věřím, že týmu pomohu jak v ligové soutěži, tak i právě v boji o pohárovou Evropu. Jsem rád, že Slovácko projevilo o můj příchod zájem a rychle jsme se domluvili," řekl Mihálik.

Další zprávy