V české metropoli už tehdy fungovaly německý Goethe-Institut, Francouzský institut či Italský institut. Španělština i španělská kultura se tak dostaly na kulturní mapu města. Od té doby Cervantesův institut přibližuje Čechům dříve ne tolik známý společenský okruh a kontext široké španělské jazykové rodiny, jíž mluví lidé ve 20 zemích světa.
Asi největším specifikem instituce je velkorysost. Její rozmach obsáhne všechny latinskoamerické země a Cervantesův institut propaguje takzvanou kulturu španělského jazyka, do níž patří i Latinská Amerika se všemi různorodými španělštinami, přízvuky a slovní zásobou, jež se v mnoha zemích liší.
Španělský kulturní okruh přirozeně nasává nejrůznější vlivy a dnes, společně například s komunitou severoamerických Hispánců, představuje svébytný zdroj inspirace. Fajnšmekrům jsou pak určeny každoročně otevírané kurzy dalších jazyků Španělského království, jako je galicijština, katalánština nebo baskičtina.
Takovou snahu Češi dokážou ocenit. Zejména jazykové kurzy a velkolepou knihovnu s nádhernou, prosklenou střešní terasou s výhledem na gotickou zvonici kostela svatého Štěpána a blízkou románskou rotundu svatého Longina.
Zdejší knihovna je pojmenovaná po mexickém spisovateli Carlosi Fuentesovi, kterého institut roku 2007 do Prahy přivezl. A neustále roste počet návštěvníků. "Během těch 15 let jsme vsadili především na digitální svět, na to, že dnešní generace chce mít přístup do on-line knihovny nebo i do on-line kurzů," vysvětluje ředitelka pražské pobočky institutu Luisa Fernanda Garrido Ramos.
"Proto jsme například v době koronaviru neměli problém téměř okamžitě zahájit on-line výuku. Počet on-line výpůjček také mnohonásobně vzrostl," dodává.
Luisa Fernanda Garrido Ramos je slavistka a překládá krásnou literaturu z několika jazyků, zejména ze srbochorvatštiny a srbštiny. Její kolega, kulturní atašé Jesús Clavero Rodríguez, je zase původní profesí inženýr, který ovšem na konzervatoři vystudoval hru na kytaru.
Oba předtím působili v jiných zemích - Bulharsku, Indii nebo Velké Británii. A na jejich rozhledu i erudici je světovost znát. Také mají blízko k umění, což je na manažerských postech v Cervantesově institutu typické. V předchozích letech jej vedli například válečný korespondent a spisovatel Ramiro Villapadierna nebo literát Iñaki Abad Leguina. A dnešní generální ředitel všech 49 poboček po světě Luis García Montero je považován za jednoho z nejvýraznějších žijících španělských básníků a spisovatelů.
Proto se nelze divit, že institut do Prahy pozval spoustu významných kulturních osobností jako režiséra Carlose Sauru, spisovatele Eduarda Mendozu, Juana Marsého, Luise Sepúlvedu nebo Enriquea Vila-Matase.
Patnácté výročí v těchto dnech Cervantesův institut slaví pozoruhodnou výstavou grafických listů romantického malíře a rytce Francisca Goyi. Jmenuje se Goya fyziognomik, začala v pátek a potrvá do 14. ledna příštího roku.
Někomu by volba mohla připadat lehce kontroverzní: fyziognomie, tedy nevědecká studia obličeje, která chtěla na základě rysů tváře vysvětlit lidskou povahu, měla velký vliv zejména na výtvarné umění. A Goya, stejně jako Leonardo da Vinci nebo Albrecht Dürer, byl touto kontroverzní pavědou ovlivněn.
Goyovy grafiky a studium tváří venkovanů nebo duchovních jsou často v ostrém kontrastu k prázdnotě obličejů dvořanů, jejichž portréty zhotovoval na zakázku. Ředitelka Cervantesova institutu Luisa Fernanda Garrido Ramos sázku na Goyu vysvětluje.
"Svým dílem předznamenal mnoho věcí, které měly v umění teprve přijít. Byl to vizionář, který nesmírně ovlivnil obrovské množství současníků, ale také budoucích malířů. Jeho odkaz je natolik univerzální a silný, že jsme se rozhodli právě pro tuto výstavu," říká.
Malíři využívali fyziognomii zejména pro studium vášní zobrazovaných v lidské tváři. Mnoho výkladů tato díla označovalo za karikaturu. Jenže před Leonardovými nebo Goyovými kresbami lidské tváře, v nichž je možné spatřit odkazy i na zvířecí rysy, dost dobře není možné se smát. Úsměv spíš mrzne na rtech, zejména u brutálně pojatých, nekompromisních Goyových grafik.
Tyto naturalistické studie násilí nebo hrubosti vtištěné do lidského obličeje nikoho nerozesmějí. Zato už člověk ty ptačí, velbloudí nebo beraní obličeje nikdy nezapomene.
Goya fyziognomik. Tvář v Goyově grafickém díle
Cervantesův institut, Praha, výstava potrvá do 14. ledna 2021.
