Hradec Králové Nejzvučnější rockové jméno na letošních českých festivalech odehrálo ve středu set hodný své reputace.
Mraky po deštivém dni se roztrhaly, vylouply se hvězdy. Ohromný žárovkami blikající nápis Sam's Town nad hlavním pódiem rozrůstajícího se jarmarku Rock For People uvedl nablýskanou čtveřici.
Titul odkazující k aktuálnímu albu si The Killers vypůjčili od hotelu s casinem, který je ve Vegas proslulý zastřešeným parkem s umělými vodopády. Ovšem rekvizity vytvářející náladu sinatrovského retro-kýče byly jen vnějškovou záležitostí.
Stříbrné sako Brandona Flowerse sice vypadalo, jako kdyby ho vydražil z Liberaceho TV show. Nápis Welcome na piánu či umělé cosi obtočené kolem kláves mohly svádět k dojmu, že zazní klenutým patosem nasáklá produkce vhodná jako podkres k hazardu.
Ale The Killers naopak ubrali z hymnického obžerství, jež je vlastní jejich studiovým nahrávkám. Postavili show na klubově prosté instrumentaci, která má v centru nesporný trumf Flowersův vokál. Chce to zatracenou odvahu, zároveň jistotu a trochu napoleonství postavit koncertní výkon kapely na zpěvu, který ční nad nástroji. Vede je a dá se všanc, protože každé zaváhaní, faleš nebo únava je hned k rozpoznání.
Flowers v tomhle provazochodectví obstává s bravurou. Ať jde o singlové hity z debutu Hot Fuss podmazané klávesami Michala Davida jako Somebody Told Me, On Top nebo Mr. Brightside, nebo epičtější novinky Read My Mind a When You Were Young. V přídavku si ještě střihnul coververzi Can't Take My Eyes Off You (Na sedm strun budu hrát od Karla Hály, kdyby něco).
Jste nějací tiší, byla jedna z mála vět, kterou Flowers během víc než hodinového setu adresoval davu. Čímž pojmenoval jednu ze slabin vystoupení headlinerů na hradeckém festivalu.
Nelze říct, že by na vině byla kapela, ale publikum reagovalo poměrně vlažně, hru na roztleskávání vzalo vážně až ve finální All These Things That I've Done. Tedy ti zbylí; během celého koncertu se lidi trousili spíš od pódia než opačným směrem.
Svůj podíl v tom určitě sehrála dramaturgie: v jejím kontextu působili The Killers, jako když si vezmete lakýrky k teplákům.
Přesto rozhodně nešlo o zmarněnou šanci. Problémem bylo osamocení. Stačilo by přidat ještě dvě tři svěžejší kapely z ligy hodné The Killers. Nebo je představit publiku s jiným vkusem a estetikou?
