Spisovatel Milan Kundera získal znovu české občanství, čekal na něj 40 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 12. 2019 17:47
Spisovatel Milan Kundera získal po 40 letech opět české státní občanství. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) to označil za malý krok pro Kunderu, ale velký krok pro Česko, protože Kundera je světovým spisovatelem. Udělení občanství Kunderovi si všimla i světová média. Francouzský deník Le Figaro Kunderu označil za "obra evropské literatury".
Foto: Catherine Helie © Éditions Gallimard

Nabídku na vrácení českého občanství Kunderovi loni předložil premiér Andrej Babiš (ANO) v Paříži. Listinu o nabytí občanství devadesátiletému autorovi předal v jeho pařížském bytě 28. listopadu český velvyslanec Petr Drulák, napsal v úterý deník Právo. Byl to civilní obřad bez vlajek a hymny a Kundera měl upřímnou radost, řekl listu Drulák. Doplnil, že doufá v to, že Kundera přehodnotí svůj postoj k publikaci v češtině.

Jeden z nejznámějších českých autorů žije od roku 1974 ve Francii. Československého občanství ho zbavil komunistický režim poté, co spisovatel vydal v roce 1979 Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za "prezidenta zapomnění". Kundera má od roku 1981 francouzské občanství.

"Od roku 1979 jsme se k němu chovali, jako by náš spisovatel nebyl," řekl v úterý médiím Zaorálek. "Od doby, kdy jsme mu občanství odňali, se stal jedním z nejznámějších a nejslavnějších světových spisovatelů," dodal.

České spisovatelské organizace doufají v to, že by nyní mohla vyjít v češtině novější Kunderova díla. Kundera naposledy česky napsal v roce 1990 román Nesmrtelnost. Další díla psal francouzsky a nechce je svěřit k překladu do češtiny. "Já čtu francouzsky, takže se mě to tak úplně nedotýká, ale myslím si, že přijetí českého občanství by mělo jít ruku v ruce s akceptací překladů do češtiny," řekl předseda českého centra mezinárodního sdružení spisovatelů PEN klub Jiří Dědeček.

Předseda Asociace spisovatelů Ondřej Lipár označil navrácení občanství Kunderovi za vlády Babiše za "kunderovskou absurditu". "Je těžké vžít se do situace světového spisovatele, který si nechává vrátit občanství rodné země od premiéra, jenž je do značné míry reinkarnací režimu, který mu toto občanství odňal," uvedl. I přesto to však podle něj byl správný krok. "Na české překlady románů Milana Kundery napsaných ve francouzštině se těšíme," doplnil.

"Opomenutí bylo napraveno"

Opětovné udělení českého občanství Kunderovi zaznamenala i světová média. Deník Le Figaro citoval velvyslance Druláka, podle kterého panovalo napětí mezi okruhem Kundery a okruhem pozdějšího prezidenta Václava Havla, což po sametové revoluci zatlačovalo do pozadí obnovení Kunderova občanství. "Ale neuvěřitelné opomenutí bylo napraveno," napsal list.

V roce 1995 Havel udělil Kunderovi medaili Za zásluhy. Přebírala ji však tehdy Kunderova manželka Věra. Kunderová nedávno v rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host prohlásila, že čeští disidenti jejího muže nenáviděli a báli se, že se Kundera postaví do čela politické opozice.

Kundera debutoval sbírkou básní stalinistického ražení Člověk zahrada širá z roku 1953. Svá raná díla ale někdejší dvojnásobný člen komunistické strany později zavrhl. V 60. letech vytvořil sbírku povídek Směšné lásky nebo román Žert. Světovou hvězdu z Kundery udělal třeba román Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1984, který se dočkal i pozitivně přijaté filmové adaptace. Brněnský rodák Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes 3000 překladů do různých světových jazyků.

Na veřejnosti Kundera nevystupuje, nepořádá ani autogramiády. Kunderova manželka v rozhovoru pro měsíčník Host uvedla, že ji i jejího muže zdravotně zničil článek týdeníku Respekt z roku 2008. Podle článku Kundera v roce 1950 udal komunistickému režimu západního agenta. Kundera to popřel a žádal omluvu, týdeník mu ale nevyhověl. Kundera později upustil od žaloby na týdeník.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy