Sexuální otroctví je obrazem stavu východní Evropy

Michal Procházka
21. 3. 2012 12:21
Cena za sex zachycuje podoby nucené prostituce
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Americká fotoreportérka bulharského původu, Mimi Chakarova, rozjela multimediální investigativní projekt a zdokumentovala pomocí fotografií, ale i zachycených svědectví podoby nucené prostituce, jež nabrala v západním světě netušených rozměrů. Snaží se v něm ukazovat tváře obvykle bezejmenných chudých žen z nejrůznějších zemí jako Moldávie, Ukrajiny či Bulharska, které prošly bordely bohatého světa.

Obětí obchodu s bílým masem a sexuálního otroctví je celá jedna generace žen z chudých států východní Evropy a post-sovětských republik, říká její snímek Cena za sex (The Price of Sex) uváděný na festivalu lidskoprávních dokumentů Jeden svět.

Nehledají se "ocejchované prostitutky"

Cena za sex je investigativní dokument, ale zároveň velmi osobním projekt Mimi Chakarové, kterou dvacet let trápily podobné otázky. Co se děje s ženami, které zmizely z její rodné vesnice na Západ za nabídkami práce servírek či pokojských? Co se pořád děje s dívkami z chudých postkomunistických zemí, které se snaží uniknout bídě, nezaměstnanosti, korupci či alkoholem zničené rodině?

Foto: Aktuálně.cz

Snímek směřuje zčásti k očekávatelně sentimentálnímu a zvídavě bulvarizujícímu pohledu - s nímž umějí novináři rozmáznout tragédie z uliček lásky, záběry popálené kůže i momenty srdceryvného neštěstí. Ovšem tuto polohu autorka záhy překračuje tím, že se sama staví do středu filmu, který je záhy plný autentických emocí i důvěrných rozhovorů.

Chakarová pátrá po obětech, které se nechaly oklamat, podvést nebo zlákat. Nehledá "ocejchované" prostitutky, ale obyčejné ženy, které spadly do moci mafie. Vžívá se do jejich kůže, když se převléká za prostitutku, aby mohla natáčet skrytou kamerou v istanbulské čtvrti Aksaray. Chce svědčit za ženy, které jsou nuceny za noc obsloužit padesát mužů, aby je nepodřezali turečtí mafiáni nebo je pasáci neshodili v Dubaji z patnáctého patra.

Skrytou kamerou snímá tyto „služebnice" na záchodcích nočního klubu, kde se bílé maso rychle převléká do erotického prádla, neboť čas je drahý. Snaží se zachytit nestřežený pohled, záblesk emoce i střípek zlomeného osudu, v němž jde nyní jen o to, jak za noc vydělat co nejvíc peněz.

Foto: Aktuálně.cz

Za pikantním tématem odhaluje autorka v první řadě autentickou bolest a otázky, jak prostituce rozežírá duši. Jak si leckterá dívka z vesnice bláhově myslí, že to zvládne a že tudy vede cesta z bídy. Celý život pak ale platí za nerozvážnost, kdy naletěla někomu, kdo sliboval pět set dolarů za servírování v Itálii.

Poskvrněná identita

Autorka pokládá řadu osobních a sugestivních otázek. Proč ona měla štěstí, nadání, talent a příležitost stát se mezinárodní fotografkou, zatímco jiné ženy si vydělávají v zamčeném pokoji bez oken tím poslední, co jim zbývá - prsy, klínem či ústy. Když zákazník zaplatí, může to být i dělník z oněch dunajských mrakodrapů. Za těhotné se platí dvojnásobek, takže jim vyrábějí speciální postele s mezerou na břicho.

Chakarova  hledá „poskvrněnou identitu" východoevropské ženy, pro niž se na Západě vžila přezdívka Natasha podle slavné filmové agentky KGB. Cena za sex je osobní a napínavý film, v němž rozzlobená autorka mluví, jako by pátrala po celé ztracené generaci či krajinách s vylidněnými vesnicemi (celé rodiny a komunity v Moldávii jsou postižené rozpadem).  

Foto: Aktuálně.cz

Ze všech zpovědí prosvítá obraz postsocialistického kapitalismu, který převádí člověka na transakci. V podmínkách korupce, zanedbaných komunit i alkoholismu drancuje zákon nabídky a poptávky nemilosrdně celé krajiny. 

V druhém plánu tak film svědčí o neuvěřitelném rozměru obchodu s bílým masem a prodejným sexem v postsocialistických či postsovětských zemích. Chakarová pátrá, jak funguje řetězec ve formě mafiánské či téměř teroristické organizace. Jak jsou všichni součástí propracovaného mechanismu, který policie velmi nesnadně rozbíjí. Navíc vyplývá na povrch, že právě ženy jsou často komplici v rekrutaci nových prostitutek z chudých zemí.

Příběh porevoluční východní Evropy

A co je ještě horší, zástupci veřejného pořádku tento problém neberou vážně. Autorka zpovídá dva turecké policisty jezdící do bývalých postsovětských republik za sexuální turistikou, neboť tamní ženy mají speciální dovednosti. Nebo jak tu říká řecký policista z protipašeráckého oddělení: "zatímco devadesát devět procent policistů by se nenechalo uplatit pašerákem drog, u žen přivřou oči. Nechají se jimi dokonce obsluhovat".

Foto: Aktuálně.cz

Chakarová není sice sociolog ani filozof, ale jako novinářka se vydává všanc nebezpečnému světu, který je chráněn hrdlořezy i západní xenofobií. Vypjatý film ukazuje pokrytectví muslimských i západních zemí. Zákazníci v mladých moldavských či ukrajinských ženách nevidí více než zboží, těla určená k sexu s osamělými klienty v bujících městech či turistických lokalitách.  Úřady vše mlčky tolerují, neboť z toho všichni profitují.

Nakonec ale film nemusí být jen o sexu za peníze. Vše se skládá v hořký i nestoudný příběh porevoluční východní Evropy, která vítala s nadějemi a iluzemi konec komunismu. Objevovala lákadla západní Evropy slibující lepší život, peníze a štěstí, aby se nakonec řada naivních obyvatel nechala uvrhnout do osobního neštěstí; přišla o důstojnost a lidskost.

Chakarová se ptá, jak se to jenom mohlo stát? Jak se mohla jedna generace žen nechat zničit ve vysněné svobodě, do níž jsme vstoupili po desetiletích hrůz totalitního režimu.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy