Recenze: Sešli se Hus, Zeman a Babiš. Politický kabaret Divadla SemTamFór je ironický i vtipný

Saša Hrbotický Saša Hrbotický
29. 9. 2017 8:30
Nezávislá divadelní scéna SemTamFór, původem z východomoravského Slavičína, představila poprvé před pražským publikem - symbolicky v předvečer státního svátku - nový politický kabaret Republiko má středisková aneb lukrativní nejistota. Inspiruje se semaforskou klasikou i cimrmanovskými hláškami a je aktuální, vtipný a ironický. Limituje ho ale švejkovské dělení na "my, řadoví neprivilegovaní občané", a "oni, ti špatní nahoře". Víc kritiky do vlastních občanských a voličských řad by představení prospělo.
Leoš Petráček v roli nenechavého prezidentského mluvčího Jana Husa.
Leoš Petráček v roli nenechavého prezidentského mluvčího Jana Husa. | Foto: Divadlo SemTamFór

Z nabízejícího se srovnání s populárním zlínským Ovčáčkem nevychází střídmější slavičínský SemTamFór vůbec špatně. Na satirickou reflexi politického řádění prezidenta Miloše Zemana, jeho oddaného mluvčího či předsedy hnutí ANO Andreje Babiše jde totiž tak trochu od lesa. 

Zatímco ve Zlíně obě ovčáčkovské produkce vystavěli důsledně z autentických citacích a věrných hereckých kopií politiků a osobností veřejného života, SeTamFór zvolil nadčasovější kabaretní formu, inspirovanou semaforskou klasikou i cimrmanovskými přednáškami.

Městské divadlo ve Zlíně uvádí pokračování satirického kabaretu, ve kterém je hlavní postavou prezidentův mluvčí. | Video: Economia

Také Republika má středisková sice do jisté míry těží humor z inspirace reálnými politiky, odkazy na jejich výroky i sotva uvěřitelné skutky ale spíše jen dokreslují širší obraz tristní společensko-politické reality, v níž se už delší dobu potácíme jako v permanentní kocovině.

Výborný Ivo Šmoldas řeší, jak je tohle možné

Kabaret se hraje ve velmi jednoduché dekoraci, s trochou nejnutnějších rekvizit a s předtočenými hudebními základy. Dobře zvoleným průvodcem je ostřílený televizní glosátor, doktor filozofie Ivo Šmoldas.

Ve svých přednáškových vstupech s bohorovným klidem zkoumá povahu politiků jako zcela specifického druhu, odlišného od rodu homo sapiens. Zkušený řečník předkládá sluchu posluchačů i ty nejabsurdnější teze vědecky nezaujatým tónem, bez náznaku citového zaujetí.

Jeho potměšilý, provokativní úsměv lze spíš jen vytušit, než že by byl vystavený na odiv. Tím silnějšího účinku ovšem dosahuje, zvlášť když se racionálně pokouší dobrat kořenů iracionality a přítomným spoluobčanům v sále mimoděk podat návod, jak bez duševní úhony přežít zvůli politických, hradních i parlamentních populistů.

Každou z vědeckých úvah pak herci následně ilustrují hravými, více či méně vtipnými skeči, v nichž se v nadsázce potkává přítomnost s historií. 

Třebaže se Šmoldasovy duchaplné, ironické komentáře nemíjejí účinkem, jejich pravidelné rozprostření po celé ploše večera působí příliš mechanicky a rozvolňuje rytmus představení.

V některých momentech by neuškodilo "stříhat", jednu či dvě z přednášek vypustit a dát prostor hraným scénkám a písňovým vložkám. Herci SemTamFóru se totiž prezentují i jako zdatní zpěváci.

Sledu izolovaných komediálních výjevů dominují postavy "opravdového zemana" Jana Žižky a jeho mluvčího Jana Husa. Sledujeme je v nejrůznějších situacích, od ranní toalety přes setkání s prostým občanem a zvídavými studentkami až po přípravu na slavnostní ples. 

Jan Julínek jako představitel Žižky se nepokouší o další z řady zemanovských kopií, dobře ví že by to bylo nošení dříví do lesa a opakování mnohokrát viděného.

Ztělesňuje obecněji platný model přízemního, všehoschopného vládce, vulgárního, plebejského ochlasty, zcela ignorujícího fakt, že byl zvolen lidem. Ve své ochromující lenosti není ochoten řešit jakýkoliv problém jinak než cestou nejmenšího odporu.

Šedou eminencí a většinou také tím, kdo Žižku striktně řídí a ovládá, je mluvčí Hus v podání Leoše Peteráče. Hus je z rodu pragmatiků, připravených bez mrknutí oka se zuby nehty držet výnosného postu a vymýšlet i ty nejnehoráznější způsoby, jak udržet u moci sebe i svého pána.

Vedle tandemu Žižka - Hus se vyloupne ještě další figura lobbisty Bociana (Radek Jiříček), jenž už svým jménem odkazuje k babišovské kauze Čapího hnízda.

Bocian je všemocný podnikatel ve světě politiky, jenž přichází v pravou chvíli, aby vychytrale podpořil Žižku a sám na tom něco pořádného trhnul. Jeho postava je však nahozena příliš vágně, takže se nemůže stát tím, čím by v rámci inscenace být měla, totiž rovnocenným, ba až démonickým protihráčem zemana Žižky.

Kabaretu slouží ke cti, že se snaží oslovit široké spektrum diváků. Zároveň ale nesklouzává k pouhému estrádnímu karikování a umí ironicky nahlížet na cynické chování politiků ve vrcholných funkcích, kteří hřeší na to, že je část národa akceptuje.

Republiko má středisková aneb lukrativní nejistota

Nezávislá divadelní scéna SemTamFór
Režie: Leoš Peteráč, Jan Julínek, Radek C. Jiříček
Hudba:
Leoš Peteráč
Pražská premiéra:
27. září 2017 v Divadle Na Prádle
Hodnocení Aktuálně.cz: 70 %

Za zmínku také stojí pohotovost, s níž herci a zároveň autoři hodlají do textu hry průběžně doplňovat aktuální kauzy. V premiérovém pražském večeru to byly třeba vtipné zmínky o máslové krizi či o humbuku kolem zrušeného opavského koncertu zpěvačky Heleny Vondráčkové.

Co naopak Republiku mou střediskovou limituje, je zakořeněné švejkovské dělení na my, řadoví neprivilegovaní občané, a oni, ti špatní nahoře. Víc kritiky do vlastních občanských a voličských řad by představení prospělo.

Nezávislá divadelní scéna SemTamFór se bude v této sezoně v pražském malostranském Divadle Na Prádle objevovat vždy několik večerů do měsíce, a to nejen s politickým kabaretem, ale také s dalšími repertoárovými tituly. Nejbližší pražská repríza Republiky mé střediskové je v plánu na 2. listopadu.

 

Právě se děje

Další zprávy