Šéfem Českých center se stane končící velvyslanec v Egyptě Jukl, oznámil Macinka

Generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec ČR v Egyptě Ivan Jukl. Na tiskové konferenci k budoucnosti Českých center to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Jukl nahradí Jitku Pánek Jurkovou, kterou Macinka odvolal. Pánek Jurková byla ředitelkou příspěvkové organizace ministerstva zahraničí od konce roku 2023, Macinka jí v pátek za její práci poděkoval.

Ministr zároveň uvedl, že ministerstvo nechce rušit žádnou pobočku Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření například prostřednictvím spolupráce s krajanskými spolky. Chce ale zásadně proměnit jejich efektivitu, především jejich finančního řízení, řekl.

Jukl je velvyslancem v Egyptě od roku 2022, předtím byl od roku 2016 velvyslancem ve Finsku. Mezi lety 2006 až 2012 byl generálním ředitelem státní agentury na podporu obchodu CzechTrade.

Macinka si od jmenování nového ředitele slibuje novou koncepci Českých center. Jsou podle něj také nutné úspory a změna v rozložení financí. „Myslím, že je potřeba se podívat do útrob toho rozpočtu,“ řekl. Považuje za děsivé, že třetinu až 40 procent nákladů spotřebuje ústředí Českých center v Praze. Právě zredukování ústředí považuje Jukl za svůj primární úkol.

Za svou výhodu nový ředitel považuje to, že nastupuje v situaci, kdy má ministerstvo zájem síť nerušit, ale naopak rozšířit. „Představa mít širokou síť, a naopak štíhlé ústředí, tak to považuji za svůj primární úkol,“ uvedl. Česká centra by podle něj měla být partnerem ekonomické diplomacie.

Letos v červnu Macinka řekl, že budoucnost a hospodaření Českých center mohou být v ohrožení kvůli dopadům financování českého pavilonu na světové výstavě Expo 2025 v Ósace. Podle Macinky se od ledna 2023 sloučila kancelář generálního komisaře Expo 2025 s Českými centry, která nyní nesou finanční dopady projektu.

Uvedl tehdy, že ztráty mohou podle něj významně zasáhnout do hospodaření této příspěvkové organizace. „Dostali jsme se do situace, že Česká centra skončí v takovém minusu, že možná budou muset být zrušena úplně všechna,“ pronesl v červnu. V pátek rušení poboček odmítl.

Macinka v pátek také poznamenal, že některá z center se podle něj plíživě proměnila do stavu, kdy se místo kulturní diplomacie začala věnovat kulturním válkám, což ministr považuje za nepřijatelné. Chce, aby se Česká centra znovu stala nástrojem české kulturní a veřejné diplomacie, soustředila se na podporu české kultury, vědy či byznysu a přispívala k dobrému jménu ČR v zahraničí.

Z některých center se podle Macinky časem začaly stávat „státní neziskovky“. „Lidé, kteří ve vedení tady těchto některých center působili, tak buď nepochopili svoji roli, a nebo se tu instituci, ve které působili, vědomě rozhodli zneužít jako prostor pro nějaký politický aktivismus. To určitě musí skončit, my to podporovat nehodláme,“ dodal.

Bývalý šéf české diplomacie Jan Lipavský (za ODS) v pátek napsal, že hlavní úkol ministra zahraničí je zajistit pro Česká centra stabilní státní příspěvek. „Představa, že příspěvková organizace má generovat zisk, je v rozporu s českou legislativou. Mně se držet financovaní Českých center dařilo. Ministr Macinka v této věci systematicky mlží,“ sdělil. Pánek Jurková podle něj odváděla skvělou práci.

„Dařilo se jí Česká centra modernizovat a propagovat dobré jméno Česka v zahraničí,“ doplnil Lipavský. Novému řediteli popřál hodně štěstí pro jeho důležitou misi.

Podle Jukla bude potřeba podívat se, jestli jsou všichni lidé na svých místech. „Čímž nenaznačuji, že bych prostě hned zítra začal někoho odvolávat. Ale je jasné, že máme-li představu o tom, co budou Česká centra dělat za několik let, tak potřebujeme mít ty lidi, kteří se nám do té vize hodí, a to, jak se stává, tak nemusí platit pro všechny,“ řekl.

Česká centra jsou nástrojem české kulturní diplomacie. V současné podobě fungují od roku 1993. Kromě kulturních akcí zajišťují také výuku českého jazyka v zahraničí a podílí se na organizaci certifikovaných jazykových zkoušek. V 90. letech se síť Českých center rozšiřovala především v západní Evropě, po roce 2000 i na další kontinenty. Aktuálně jich je 26.