Reportáž: Pozor, jede tank! Natáčení Jana Palacha si vyžádalo největší zábor od Mission: Impossible

Martin Svoboda Martin Svoboda
22. 8. 2017 20:51
V Praze se natáčel film Jan Palach režiséra Roberta Sedláčka. Během deseti dnů potřebovali autoři zachytit protesty pražského jara a následnou invazi vojsk Varšavské smlouvy. "Příprava zázemí probíhala od jedné hodiny ranní a komplikoval ji déšť. Od čtyř jsme oblékali komparzisty, celkem 270 lidí," popisuje produkční Jiří Schwarcz náplň 19. srpna, kdy se Aktuálně.cz bylo na natáčení podívat.
Z natáčení filmu Jan Palach. Palacha hraje nepříliš známý herec Viktor Zavadil.
Z natáčení filmu Jan Palach. Palacha hraje nepříliš známý herec Viktor Zavadil. | Foto: Karel Cudlín

Je sobota 19. srpna a v okolí pražského náměstí Jana Palacha je rušno. Pohybují se tu filmaři, herci, ale také tanky, obrněné transportéry nebo dobová auta. Dnes se tu natáčí některé stěžejní scény chystaného snímku Jan Palach režiséra Roberta Sedláčka podle scénáře Evy Kantůrkové.

Zatímco čtyři roky starý Hořící keř sledoval události následující po Palachově tragickém činu, Kantůrková se Sedláčkem se soustředí na poslední měsíce Palachova života. Součástí děje bude tedy i konec pražského jara včetně sovětské invaze. Na její padesáté výročí příští rok je plánovaná premiéra.

Naštěstí nepršelo

Desetidenní srpnové předtáčky včetně těch 19. srpna chtěly co nejpřesněji zachytit tehdejší dny.

"Máme tu dva tanky, dva obrněné transportéry, třináct dobových aut, dva autobusy a pět motorek," vyjmenovává produkční Jiří Schwarcz. "Příprava zázemí probíhala od jedné hodiny ranní a komplikoval ji déšť. Od čtyř jsme oblékali komparzisty, 270 lidí." Celkově bylo na místě včetně štábu a dalších nutných profesí odhadem okolo čtyř stovek lidí. 

Natáčení filmu Jan Palach
Natáčení filmu Jan Palach | Foto: Karel Cudlín

Zatímco odpoledne točené scény invaze byly náročné na vojenskou techniku, dopolední protestní performance Milana Knížáka před Rudolfinem vyžadovala předně přesnou koordinaci desítek komparzistů.

Velkou hrozbu zprvu představovalo počasí, dopoledne byl déšť na spadnutí. A to by byl problém, protože obě natáčené události se v historii odehrály bez deště a mokro by navíc ohrožovalo techniku a kontinuitu záběrů.

"Nicméně i kdyby pršelo, natočit se to musí. Zábor města a najmutí všech komparzistů, dobových dopravních prostředků a vojenské techniky nejde jen tak zopakovat," vysvětluje Schwarcz. 

Nakonec nepršelo, odpoledne začalo dokonce svítit slunce, což přivábilo turisty i Pražany, kteří i přes zátarasy mírně komplikovali filmařům práci.

Zábor Palachova náměstí, ulice 17. listopadu a odpoledne i Mánesova mostu byl opravdu výjimečnou událostí, k níž došlo prý naposledy pro Mission: Impossible z roku 1996. Osobní i městská doprava musela náměstí objíždět.

Podobně náročné bude podle Schwarcze ještě natáčení v Pardubicích, jež zastoupí Václavské náměstí. "V Pardubicích na Perštýnském náměstí natáčíme proto, že tam dlažba víc odpovídá Václaváku šedesátých let. Upálení samotné se pak bude natáčet ve vozovně v Strašnicích a záběry se zkombinují dohromady s Pardubicemi," popisuje. 

Palach se nenudil

Jana Palacha ztvárňuje absolvent brněnské JAMU, doposud méně známý divadelní herec Viktor Zavadil.

"Dneska je to napínavý a velký. Nejen co do počtu komparzistů, tyhle scény byly pro Palacha velké okamžiky, proto jde o víc než jimi jenom projít a sledovat tanky nebo protestanty, jde tu i o to, doopravdy hrát," říká Zavadil. 

Natáčení filmu Jan Palach
Natáčení filmu Jan Palach | Foto: Karel Cudlín

Zavadila zajímá historická přesnost, ale její dodržení není vždy snadné: "Myslel jsem si, že Palacha znám, ale nakonec jsem si uvědomil, že ho vnímám jako většina lidí - jako mladého kluka, který vkráčel do plamenů," vypráví.  

"My se snažíme dodat mu víc. Jenže není zase tolik pramenů, ze kterých Palacha a jeho osobnost studovat. Byl to v podstatě obyčejný kluk mimo dění, máme jen pár fotek a výpovědí z jeho soukromého života."

První velká role na Zavadila podle jeho slov působí: "Natáčení pro mě vůbec není nuda. Vždycky, když přijdu na plac, se musím rozkoukat a zvyknout si na všechny ty kamery a techniku. Než se rozkoukám, je konec, takže se nestihnu začít nudit."

Příběh Jana Palacha jistě nebyl vyčerpán Hořícím keřem. Uchopení Roberta Sedláčka, jehož Bohéma a České století patří mezi nejzajímavější pokusy reflektovat tuzemskou historii, má v kontrastu s precizností Evy Kantůrkové zajímavý potenciál.

Hlavní natáčení se odehraje na přelomu listopadu a prosince. Na srpnovou premiéru se bude čekat přesně rok.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Vojtěch Filip po infarktu opustil nemocnici, lékaři mu povolili domácí péči

Předseda komunistů Vojtěch Filip v pátek kolem 11:00 po dvou dnech hospitalizace kvůli infarktu opustil nemocnici. Lékaři pražské Všeobecné fakultní nemocnice po dopolední poradě povolili jeho propuštění.

Lékaři Filipův infarkt zachytili v časném stadiu. Ve středu uvedli, že to dává pacientovi naději na časné propuštění do domácí péče.

V nemocnici, kam poslala pětašedesátiletého politika praktická lékařka, Filipa přijali ve středu před polednem s bolestí na hrudi. Na jeho případu je podle přednosty 2. interní kliniky VFN Aleše Linharta patrné, že v Česku funguje dobře propracovaný systém péče o nemocné s akutním infarktem. "Důležité bylo, že příjezd do kardiocentra neoddaloval a díky tomu je možné očekávat příznivý průběh," uvedl ve středu lékař.

před 14 minutami

Německem se táhne krvavá stopa pravicového extremismu, řekl ministr vnitra

Masakr v Hanau byl podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera jednoznačně rasisticky motivovaným teroristickým útokem. Navíc už třetím pravicově extremisticky motivovaným útokem během pár měsíců. Seehofer to řekl v pátek na tiskové konferenci v Berlíně. Varoval před tím, že by se někdo čin mohl pokusit napodobit. Německo v reakci zpřísňuje bezpečnostní opatření v celé zemi.

"Ohrožení ze strany antisemitismu, rasismu a pravicového extremismu je v Německu velmi vysoké," uvedl ministr vnitra, podle něhož se od vražd neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) z let 2000 až 2007 zemí až po dnešek táhne "krvavá stopa pravicového extremismu". Připomněl i loňskou vraždu regionálního politika vládních křesťanských demokratů Waltera Lübckeho a také útok na synagogu ve východoněmeckém městě Halle, kde zemřeli dva lidé. V obou případech jsou podezřelí pravicoví radikálové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy