Rozhovor – Kontroverzní výtvarnice Vendula Chalánková má rušný rok. Na své poslední výstavě Láska versus mamon představila to nejlepší ze své tvorby od komiksů až po vyšívané textové zprávy, které si do svých sbírek nakoupila i Národní galerie. V červnu jí vyšel "tragikomiks" Proč nejsi jako chlapi v práci, vole?.
V prostředí komiksových stripů, vyšívaných obrázků, sérií maleb domácích spotřebičů a sedací soupravy ušité z kostkovaných vietnamských tašek tato introvertní výtvarnice vysvětlila, jak vnímá současnou dobu, umění a jak vymyslela jméno značky Zvrhlý vkus.
Aktuálně.cz: Víc než vaše výtvarné práce vás na internetu proslavil rozhovor s moderátorkou Adélou Banášovou. Nevadilo vám, že se o vás psalo jako o té, co neumí do pěti počítat? Četla jste ty urážlivé příspěvky?
Vendula Chalánková: Já jsem si to zakázala číst. Ale ono "vypadá, jako když neumí do pěti počítat" se se mnou vleče už dlouho. Třeba na střední škole, když mě moje paní profesorka Vlaďka Hlavinková připravovala ke zkouškám na Fakultu výtvarných umění, jen tak odevzdaně pravila: Třeba tě tam, Vendulko, vezmou, že jsi taková tabula rasa.
A.cz: Vypadla jste nervózně. Rozhovory děláte nerada?
To já jsem vždycky, když nějaký rozhovor dělám.
A.cz: Přesto jste pobavila sta tisíce lidí. Jak to máte v soukromí? Vyprávíte třeba ráda vtipy?
Po pravdě já je všechny zapomínám.
A.cz: A jaký druh humoru máte vůbec ráda?
Asi zvrhlý.
A.cz: A vy sama jste zvrhlá?
To snad ne. (smích)
A.cz: Nicméně už deset let je s vaším jménem spojena právě značka Zvrhlý vkus. Proč jste tedy svoje výtvory takto pojmenovala?
No ono nejde o slovo zvrhlý v jeho pravém smyslu. Vlastně to pochází od mého bývalého přítele. Když komentoval, co si beru na sebe, říkal, že mám zvrhlý vkus.
A.cz: Jak důležitou roli hraje vkus ve vaší tvorbě?
Po pravdě si myslím, že v současném umění nemá estetizace příliš místo. Umění by podle mého mělo mít především obsah, výpovědní hodnotu. Pro mě osobně je estetická rovina překonaná nebo pro mě není až tak podstatná.
A.cz: Řídíte se tedy primárně výpovědní hodnotou?
Četla jsem kdysi takovou velmi zajímavou věc od Milana Kohouta: "Umění lze vnímat mozkem, očima a srdcem. Poslední možnost, etický rozměr díla, je však nejpodstatnější."
A.cz: S vaším jménem je spojeno mnoho činností v různých oborech, od ilustrování knih, komiksů, volné výtvarné tvorby přes šití plyšáků až k hudbě. Která z těchto činností je vám nejblíže?
To se nedá takto říct. Ale nikdy se nevěnuji všem věcem na jednou. Když něco dělám, potřebuji se tomu intenzivně věnovat.
A.cz: Ve svých komiksech se zabýváte především vztahy mezi muži a ženami. Kde berete náměty?
Z velké části jsou to moje vlastní zkušenosti. Některé jsou odposlouchané a některé mi vyprávěly moje kamarádky.
A.cz: Takže jsou v podstatě ilustrovanou sociologickou studií.
Do určité míry. Jsou tak trochu odrazem toho, co se ve společnosti děje.
A.cz: A co se tedy podle vás děje?
Po pravdě já moc aktuální dění nesleduju. Mám od toho vlastně svoji starší sestru. Ta mě vždycky o všem informuje.
A.cz: Nesnažíte se například prostřednictvím "vyšívaných zpráv" upozornit na to, jak se mezi lidmi kvůli moderním technologiím vytrácí osobní komunikace?
Ano, máte pravdu, mezilidská komunikace se vytrácí. Nedávno mi můj přítel vyprávěl, že navštívil vesnickou zábavu a mladí teenageři tam po celou dobu seděli vedle sebe a všichni se dívali do svých mobilů. Komunikace se odehrávala tak, že si na těch mobilech občas něco ukázali. Vše přímo na zábavě, kde hrála živá hudba a jejich rodiče tančili.
Další, obzvlášť hrůzný, jev je, že lidé odmítají zejména na internetu číst delší texty. Existuje na to dokonce zkratka - TLDR. (Příliš dlouhé, nečetl/a jsem.) A co se týká vyšívaných textových zpráv, s těmi jsem začala už před nějakou dobou. Nejprve jsem si je zapisovala do sešitu, a když se začaly kupit i ty sešity. Napadly mě výšivky. Přemýšlela jsem o nějaké rukodělné práci a chtěla jsem použít nějakou tradiční techniku k zachování nejpomíjivější písemnosti, jakou pro mě SMS je.
A.cz: Vaši retrospektivní výstavu jste pojmenovala Láska versus mamon. Proč?
Název výstavy Láska versus mamon vychází z jednoho mého komiksu. Říkám partnerovi: "Cizí kluk mi napsal, jestli mu prodám svoje nošené kalhotky." On odpovídá: "Za kolik?"
A.cz: A na jaké ceně jste se nakonec dohodli?
Než jsem stačila zareagovat, tak se ten dotyčný vypnul z chatu a vlastně si i zrušil profil na Facebooku.
A.cz: To jen potvrzuje to, o čem jsme se už bavily. Všechny tyhle sociální sítě a jiné vymoženost v podobě online seznamek naprosto mění způsob mezilidské komunikace. Podle mého by si to ten dotyčný k vám v reálu nedovolil.
To si taky myslím.
