Recenze: Švýcarský kandidát na Oscara Boží pořádek je vtipná, emancipačně laděná pohádka

Jan Gregor Jan Gregor
Aktualizováno 19. 10. 2017 22:36
Boží pořádek o boji za rovnoprávnost ve Švýcarsku je ukázkovým příkladem toho, jak didaktické téma zpracovat odlehčenou a zábavnou formou. Snímek je možné vidět před distribuční premiérou v rámci festivalu Das Filmfest v pražském kině Atlas 20. října.
Boží pořádek ve švýcarské vesnici.
Boží pořádek ve švýcarské vesnici. | Foto: Zodiac Pictures

Boží pořádek, film švýcarské režisérky Petry Volpeové o skupině žen, které v zapadlé alpské vesnici na počátku 70. let bojují za všeobecné volební právo, se stal v zemi svého zrodu komerčním hitem.

Mohlo by se zdát, že lokální politické téma nebude pro zahraniční publikum příliš atraktivní. Ovšem cena diváků na newyorském festivalu Tribeca prokazuje, že letošní švýcarský vyslanec do boje o Oscara promlouvá globálně srozumitelným filmovým jazykem.

Skutečnost, že ve Švýcarsku dosáhlo hnutí sufražetek úspěchu až v sedmé dekádě (a v jednom z kantonů začaly ženy podle dovětku v závěrečných titulcích volit až v 90. letech), je sama o sobě pikantní až šokující. Všude ve světě bujela sexuální revoluce a ve Švýcarsku nemohly ženy rozhodovat o svých volených zástupcích.

"Jestli se nudíš, udělám ti dítě"

Boží pořádek začíná montáží záběrů z festivalu Woodstock, studentských protestů a protiválečných demonstrací, které náhle přeruší statický záběr na malebnou horskou vesnici, a psychedelické riffy kytar nahradí vzdálené bučení krav. Není třeba ani vysvětlující komentář hlavní hrdinky, která mimo obraz sděluje, že tady se zastavil čas.

Onou vypravěčkou je žena v domácnosti a matka dvou chlapců Nora (Marie Leuenbergerová). Nikdo kolem netuší, že tahle na první pohled poslušná žena, která po vsi chodí jako správná selka s šátkem přes vlasy a posluhuje všem mužům ve své rodině, v sobě skrývá nespokojenost.

Přirozený řád, jenž ženám na švýcarském venkově po staletí přisuzoval místo u plotny, začíná v jejích očích získávat značné trhliny. 

Nora by chtěla jít znovu do práce, ale její manžel Hans (Max Simonischeck) o tom nechce ani slyšet. Pokud se doma nudí, udělá jí další dítě, navrhuje jen zpola žertem.

Naštěstí najde ve vsi i spřízněné kumpánky - čilou sedmdesátnici Vroni (Sibylle Brunnerová), která se na dráhu aktivistky dala poté, co její již zesnulý manžel rozfofroval majetek a přivedl k bankrotu hospodu, v níž 40 let pracovala. A také Italku Graziellu (Marta Zoffoliová), jež ve zkrachovalém hostinci hodlá otevřít kavárnu. Tato nepravděpodobná trojka pak v ospalé díře zažehne plamen revolučního nadšení, které obrátí chod vesnice vzhůru nohama.

Škoda těch obroušených hran

Z popisu děje se může zdát, že jde o prvoplánovou feministickou agitku. Díky vřelému komediálnímu tónu ale film ve výsledku takto vůbec nepůsobí.

Boží pořádek si zkrátka nehraje na sociálněrealistické drama. Je to vtipná, emancipačně laděná pohádka o síle inspirace a hledání lidské důstojnosti v podobném žánrovém stylu, jako byl třeba film Do naha!. Jde o univerzálně srozumitelný příběh o submisivní hrdince, která rozvine svůj potenciál a najde nové sebevědomé já.

Boží pořádek

Švýcarské drama
2017, 96 minut
Režie, scénář: Petra Biondinaa Volpe
Hrají: Marie Leuenbergerová, Maximilian Simonischek, Rachel Braunschweigová, Sibylle Brunnerová a další
Hodnocení Aktuálně.cz: 65 %
Do českých kin film uvádí Das Filmfest.

Jistou cenou za lehkost ve vyprávění, vystavěném podle tradiční hollywoodské struktury, je ale určitá schematičnost postav a předvídatelnost děje. Poměrně kontroverznímu námětu obrousila Volpeová všechny hrany a snímek vlastně jenom hladí po srsti.

Děje se tak i proto, že autorka ve svém retropříběhu o zrovnoprávnění bojuje dávno vyhrané bitvy: vrcholným Nořiným úspěchem je skutečnost, že muži v její rodině začali umývat nádobí a podílet se na chodu domácnosti.

Ve světle výzev, které hnutí za práva žen řeší dnes, jde o sice kultivovanou, zábavnou, ale vlastně neškodnou a konzervativní podívanou. I díky tomu není film v boji o oscarovou nominaci tak úplně bez šancí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy