Zní to jako noční můra. Oholíme vám vlasy, vytrháme všechny plombované zuby a nenávratně vás zmenšíme na velikost 12 centimetrů. Přesto jde o nabídku, na kterou hrdina sci-fi satiry Zmenšování Paul Safranek nakonec s nadšením kývne.
Když norští vědci objevili princip, jak mnohonásobně zmenšit jakoukoli organickou tkáň, mělo jít především o řešení celoplanetárních ekologických problémů. Po celém světě vznikaly "liliputské" komunity a říše malých i velkých se potkávají pouze v hromadných dopravních prostředcích, v nichž bývá vždy nějaká část vyhrazená lidem velikosti myší.
Zdoslovněná malost
Existuje však pádný důvod, proč se pohybový terapeut Paul v podání Matta Damona spolu se ženou rozhodne vydat na výlet do miniaturní říše, aniž by měl možnost koupit si "lístek" zpět. Netouží po záchraně světa radikálním zmenšením své uhlíkové stopy, víc ho láká fakt, že zatímco tělo se zmenší, peněženka naopak rapidně ztuční.
Režisér Alexander Payne patří k výrazným jménům amerického nezávislého filmu a ve svých snímcích O Schmidtovi, Bokovka či Nebraska se lidskou malostí zaobíral vlastně vždy. Na nedokonalost svých hrdinů pokaždé hleděl se směsí empatie a jízlivého úsměšku.
V dosud nejambicióznějším projektu se rozhodl rozehrát celou plejádu otázek - od ekologicko-ekonomických problémů světa po vztahy čistě mezilidské. A lidskou malost se rozhodl zvláštním způsobem zdoslovnit.
Zmenšování však nikdy nedosáhne do satirických výšin - nebo trefněji řečeno nížin - Swiftových Gulliverových cest, které divákům při sledování snadno přijdou na mysl. Payneův nový film je naopak nejsilnější a nejdetailnější ve své první hodině, než dojde ke zmenšení hrdiny. Tehdy dovede předestřít plejádu nápadů o vztazích malých a velkých lidí.
Samotný proces miniaturizace vyobrazí s nepříjemnými detaily, kterým se podobné snímky vyhýbají, včetně právě nutnosti nechat si vytrhat zuby s plombami, neboť ty se nezmenšují, a během procesu by tak člověku explodovala hlava.
Chvíle, kdy zmenšený Paul spolu s desítkami dalších leží jako hrášek uprostřed lůžka a kovová lžička s lopatičkou ho transportuje mezi "jemu rovné", patří k nejpůsobivějším okamžikům filmu. Obraz beze slov dokáže přiblížit vizi budoucího světa, v němž kvůli šlechetným úmyslům dochází k něčemu zcela absurdnímu.
Jenže v liliputském městečku Leisureville jako by režisér Payne se změnou "měřítka" ztratil i téma. Payne patří ke generaci amerických nezávislých filmařů, kteří začínali tvořit v 90. letech, tedy v době, kdy nezávislá tvorba začala pronikat do Hollywoodu a hranice se stíraly.
Oproti autorům typu Jima Jarmusche neměl Payne nikdy výraznou poetiku a jeho tvorba oscilovala mezi výtečnými jízlivými portréty (pichlavý snímek O Schmidtovi) a lidovějšími díly typu Bokovky, kde se mudruje o víně i krizi středního věku.
Na samotné dno pak jeho tvorba spadla filmem Děti moje z roku 2011. Získal sice významné ocenění Zlatý glóbus za nejlepší drama, tím spíš je třeba odmítnout tuto hru na závažné téma, v níž si místo vyrovnávání se s umíráním v rodině postavy naordinují Havaj. A to doslova. Herec George Clooney v havajské košili se stal symbolem vyprázdněnosti jistého proudu amerického nezávislého filmu, který důležité věci nereflektuje, ale pouze před nimi přivírá oči.
Zmenšování se bohužel ve své druhé polovině přibližuje na podobnou úroveň. Na povrch najednou vyvstanou všechny načrtnuté otázky. Jak by fungoval podobný svět? Opravdu by světoví vůdci svolili ke zmenšování části populace navzdory tomu, že takoví lidé přestávají být přínosem pro ekonomiku? Payne si podobných problémů všímá, ale pouze náznakem. Podnětná témata nakousává, ale pak od nich hned dá ruce pryč.
Přes ambiciózní zasazení děje se nakonec soustředí opět jen na životem trochu zvalchovaného protagonistu Paula. Uprostřed městečka Leisurevillle, kde nejsou z pochopitelných důvodů ptáci ani hmyz (kdo by se s nimi také zmenšoval) a které je od zbytku světa oddělené průhlednou kupolí, čekají už jen setkání s bizarními lidmi.
Balkánský vyžírka Dušan v podání Christopha Waltze, který se přistěhoval do sousedství, se svým kumpánem (Udo Kier) pochopil, jak ze vztahů malého a velkého světa vytřískat pořádný kapitál: třeba nákupem lahve vodky a jejím naporcováním pro potřeby liliputů lze hodnotu produktu zmnohonásobit.
Zmenšování
Americké komediální drama
2017, 135 minut
Režie: Alexander Payne
Scénář: Alexander Payne, Jim Taylor
Hrají: Matt Damon, Kristen Wiigová, Hong Chauová, Christoph Waltz, Udo Kier, Neil Patrick Harris, Jason Sudeikis, Rolf Lassgård a další
Premiéra v ČR: 11. ledna 2018
Hodnocení Aktuálně.cz: 60 %
Zatím jde jen o trestuhodné mrhání potenciálem skvělých evropských herců, kteří slouží jen k postrkování pasivního Paula dějem, případně k tomu, aby legračním akcentem vyslovovali libozvučná jména jako jezero Titikaka. Pravá urážka vkusu přijde až se zapojením vietnamské disidentky, již v rodné zemi zmenšili proti její vůli. Tady už se tvůrci odlišnému akcentu pro potřeby komedie nepokrytě vysmívají.
Zmenšování přitom v jádru není čistá komedie. Vedle satirického popichování chce směřovat hlavně k tematizování mezilidských vztahů, především lásky, jejíž potřeba vyvstává také v době před koncem světa. Ten se do děje vlomí jako lusknutím bezradných scenáristických prstů, jako další v drobnostech podnětný, ale nerozpracovaný a nakonec někde u cesty pohozený nápad.
Alexander Payne si tohle kličkování dějem i různými žánrovými polohami nejspíš vybral schválně. Nakonec se v něm však ztratil jako pokusná myš v laboratorním labyrintu.
