Recenze: Pink zkouší jít s dobou. Nejlíp ale zní, když se drží starého dobrého poprocku

Alecia Mooreová neboli Pink je zpěvačka, která se na špici popularity pohybuje už osmnáct let. Během té doby se vypracovala na jednu z nejúspěšnějších koncertních umělkyň, se sedmým albem ale jako kdyby tušila, že čistým kytarám popový svět aktuálně nepřeje. Zkouší se tomu přizpůsobit, ale tápe. A to přesto, že nikdy nezpívala líp než teď. 
Video: Pink / YouTube

Během pěti let od posledního alba The Truth About Love se z poprockové zpěvačky Pink stala dvojnásobná matka a také folková zpěvačka; album rose ave., jež v mezidobí vydala spolu s Dallasem Greenem pod hlavičkou společného projektu You+Me, jí dovolilo se na chvíli odklonit ke křehkému písničkářství.

To se odrazilo i na osobně laděné novince Beautiful Trauma, která kromě rádiového popu nabízí i řadu akustických balad.

Město vítězí

Čistý, lehký kytarový žánr se v posledních letech stáhnul na okraj žebříčků, jimž nyní dominuje urban zvuk.

Ostatně i hvězdy letošního Colours of Ostrava Imagine Dragons, kteří ještě nedávno výrazně bodovali s poprockem, ho nyní nechávají načichnout městem. Také mnohé kolegyně, například Kesha, Miley Cyrusovár a Lady Gaga, si na čistých žánrech z prodejního hlediska vylámaly zuby.

Snad i proto už Pink své písně nestaví jen na řízných kytarách. Přibylo klavíru a umělých beatů a od prvního poslechu nových písní z desky Beautiful Trauma je také jasné, že zpěvačka vokálně dospěla.

Nakřáplý, soulově zastřený hlas v plné síle sice předvedla už v minulosti (vokální veletoče pak také vždy potvrdila i při živých vystoupeních v Praze), teprve nyní s ním ale došla tam, kam chtěla.

Příkladem je pilotní singl What About Us s trochou taneční elektroniky či písničkářský opus I Am Here, který kromě typicky výrazného refrénu nabídne i gospel. Podobně nakažlivý - rádiově přitažlivý - náboj má i Where We Go, pomyslný dozvuk zpěvaččina čistě poprockového období z desek I’m Not Dead či Funhouse.

Zjevné vokální sebevědomí ovšem přináší první protiklad. Závěrečná balada You Get My Love je takřka bluesová, procítěná výpověď o dlouholetém vztahu s motocrossovým závodníkem Careym Hartem. Jenže zároveň je také doslova ukřičená. A takto na albu vyznívá řada dalších balad.

Slabou stránkou jsou také texty. Ačkoliv je Pink i tentokrát pod všemi autorsky podepsaná, ne vždy se jí daří neznít triviálně.

Neukočírovala ji ani početná skupina spolupracovníků, mezi nimiž nechybí  hitmakeři Greg Kurstin nebo Max Martin. O něm je známé, že se k textům rád vyjadřuje. Napříkla Arianu Grande donutil v hitu Break Free používat gramatickou chybu.

Do hudebně prostinké Revenge, rádoby hymně všech podvedených, Pink přizvala Eminema, a na posluchače se tak valí hesla typu "seš coura, seš coura, seš coura, tohle je válka".

Netřeba připomínat, že Eminemův pokus o zpěv je doslova trýznivý. Zarazí i skutečnost, že si Pink v rozhovorech raperův part pochvaluje a Eminema se nebála označit za génia.

Zamyšlení se nad neúprosně ubíhajícím čase v akustické, krásně křehké a přirozeně gradující Barbies zase zazdí dokola opakovaným přáním "vrátit se do pokoje a hrát si s barbínkami".

Pink: Beautiful Trauma

Vydalo RCA, 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 60 %

Deska Beautiful Trauma není v diskografii Pink výrazný přešlap, svou hudební nekomplikovaností pouze pokračuje v trendu předcházejícího alba The Truth About Love: chce zacílit na ještě méně náročné posluchače a zbavit se kytarového zvuku. Škoda.

S žánrovým "vyměknutím" a oploštěním dřívější drzosti odchází i kus Aleiciného charismatu. Při poslechu energické, poprockové skladby For Now si nejeden fanoušek pravděpodobně posteskne, proč to Pink vlastně všechno dělá.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německá CDU/CSU vybírá kancléřského kandidáta, průlom se zatím nečeká

Vedení poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU bude v neděli jednat o společném kandidátovi na kancléře pro nadcházející zářijové parlamentní volby. Přítomni budou předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bavorský ministerský předseda a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder, mezi kterými se podle všeho výběr nástupce dosluhující kancléřky Angely Merkelové rozhodne. Konečný verdikt se v neděli ale nečeká.

Rozpravy se zúčastní i Merkelová, která po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech ve vedení Německa odchází z politiky. Jejím nástupcem by se rád stal Laschet, který se veřejně nijak netají svým zájmem unii CDU/CSU do voleb vést. Nikdo ale nepochybuje o tom, že kancléřské ambice má i Söder, který prozatím vystupuje zdrženlivě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy