reklama
 
 

Recenze: Můj život Cuketky je skvělá sonda do života dětí, které prochází těžkým obdobím

24. 11. 2017
Snímek Můj život Cuketky o chlapci, který se dostane do dětského domova, kde potká tu nejlepší partu svého života, se dostal do boje o Oscara za nejlepší animovaný film. “Svou hořkosladkou poetikou a dokonale zužitkovanou metodou stop-motion animace připomíná debut režiséra Clauda Barrase výborný film Adama Elliota Mary a Max o korespondenčním přátelství newyorského autisty a osamělé australské holčičky,” píše v recenzi Jan Gregor. Snímek aktuálně promítá Festival francouzského filmu, do distribuce jde 7. prosince.

Film Můj život Cuketky vypráví jeden z těch příběhů, pro které je forma animáku jako dělaná.

Román Gillese Parise o devítiletém Ikarovi zvaném Cuketka, který se po smrti matky snaží v domově pro bezprizorní děti vyrovnat s novou situací, už v roce 2008 získal podobu hraného televizního filmu.

Až debutující režisér Claude Barras však svou působivou stop-motion animací udělal z této látky nenápadný skvost loňské filmové sezony.

Na úspěchu snímku, který se protlačil v konkurenci hollywoodských hitů do pětice kandidátů na Oscara za nejlepší animovaný film, má kromě režiséra samotného lví podíl scenáristka Céline Sciammaová.

Sama je vycházející režisérská hvězda, která se specializuje na artové sondy do duší dnešních teenagerů (Girlhood, Tomboy). Vystihla dobře nejen mluvu prepubertálních dětí, ale dokázala také jednoduchý, avšak nikterak řídký děj vměstnat do osvěživě krátké, pětašedesátiminutové stopáže.

Už expozice filmu je ukázkovou lekcí efektivně zhuštěného vyprávění. Přestože se příběh může jevit jako depresivní, tvůrci ho od začátku špikují humorem. Cuketka (Gaspard Schlatter) pouští z okna svého podkrovního pokojíčku draka, na jehož jedné straně je obrázek kostýmovaného superhrdiny, na straně druhé slepice.

Z plechovek od piva, které se valí všude po podlaze, si zároveň staví věž. Posléze dojde k nešťastnému incidentu, kdy se Cuketkova opilá maminka žene za synem po schodech s hrozbou výprasku. Cuketka před ní přibouchne tak nešťastně, že napomůže jejímu pádu ze schodů.

Bezelstnost, která pomáhá

Do nové životní etapy v dětském domově si na památku rodičů veze jen milovanou přezdívku Cuketka, jednu prázdnou plechovku maminčiny oblíbené značky a draka, jenž zobrazuje nepřítomného tatínka coby Supermana a "tu jeho slepici", kterou měl podle maminky tak rád.

V domově mezi dětmi s ještě traumatičtější zážitky, než jsou ty jeho, najde po počátečním oťukávání se samozvaným kápem Simonem (Paulin Jaccoud) lepší partu kamarádů, než měl kdy na svobodě.

Nebezpečí hrozí hlavně zvenku, třeba když si hrabivá teta chce vzít do péče Cuketkovu novou nejlepší kámošku Camille (Sixtine Muratová). Společná akce celé bandy ale pomůže i tuto hrozbu odvrátit.

Můj život Cuketky

Můj život Cuketky

Rodinný animovaný film, 2017
Francie, Švýcarsko
Režie: Claude Barras
Předloha (kniha): Gilles Paris
Hrají: Michel Vuillermoz, Paulin Jaccoudová, Natacha Koutchoumovová, Adrien Barazzone a další
Premiéra v české distribuci: 7. 12. 2017, nyní film promítá Festival francouzského filmu
Hodnocení Aktuálně.cz: 85 %

Barras tu s přispěním Sciammaové proniká do mentality dětí, které si procházejí těžkým obdobím, ale jimž přirozená nevinnost a bezelstnost ve vztahu k okolnímu světu pomáhá se s traumaty vypořádat.

V hraném filmu by příběh patrně vyzněl jako citové vydírání, animace ale má se svými obrazovými zkratkami a metaforami jakýsi zcizovací efekt, jenž vše tragické ladí do veselejšího tónu.

Zážitek si odnesou i děti

Až do euforického vyprávění ale smutek chvílemi přece jen probublává. Odráží se v mimice obličejů postav, jež vypadají jako obří emotikony nasazené na drobná tělíčka. Pomáhá také fakt, že Claude Barras nechává potenciálně emotivním scénám tolik času, kolik potřebují.

Na Můj život Cuketky můžete vzít děti ve věku hlavních hrdinů a zážitek si určitě odnesou. Přesto ale film patrně víc cílí na dospělé publikum.

Svou hořkosladkou poetikou a dokonale zužitkovanou metodou stop-motion animace připomíná Barrasův debut výborný film Adama Elliota Mary a Max o korespondenčním přátelství newyorského autisty a osamělé australské holčičky.

Záběrování filmu kopíruje filmovou řeč hraného filmu, čímž pocitově stírá hranici mezi realitou a fantazií. Cuketka se na Oscarech propracoval mezi nejlepší animáky, ale v ani v kategorii o nejlepší cizojazyčný film by ostudu neudělal.

autor: Jan Gregor | 24. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama