Recenze: Když se nihilismus mění v agresi. Série bezdůvodných aktů je pozoruhodná, ale málo čitelná

Saša Hrbotický Saša Hrbotický
13. 10. 2017 7:00
Pražské Studio Hrdinů uvedlo představení Série bezdůvodných aktů, které se snaží nastínit, co všechno mohou způsobit (ne)funkční vztahy a vyprázdněnost dnešní doby. Hra zajímavě experimentuje s jazykem, prostorem i hudbou, místy ale působí příliš útržkovitě a zašifrovaně. "Představení by prospělo více vstřícnosti vůči divákovi. Aby se nakonec v jeho očích to, co sleduje, nestalo jen sérií bezdůvodných divadelních aktů," píše v recenzi Saša Hrbotický.
Foto: Štěpán Pech

Prázdnota a existenciální vyprahlost mohou vést až k teroristickým činům, tak by se dala zjednodušeně vymezit ústřední teze představení Série bezdůvodných aktů dramatika Ondřeje Novotného a režisérky Evy Rysové pro pražské Studio Hrdinů

Představení, které se pokouší o výsostně uměleckou diagnózu doby, vyžaduje značnou diváckou pozornost a odhodlání dešifrovat poselství z komplikované struktury básnického textu i z bizarních výjevů.

Ačkoliv ze vstupního polorecitovaného, polozpívaného monologu muže v křiklavém kostýmu excentrika není možné odvodit, kam vlastně tvůrci zamíří, z následujících obrazů lze při troše dobré vůle dějovou linku vypreparovat.

"Muž z úvodu" žije v luxusní vile s ochrnutou manželkou a dospělou dcerou. Jednoho dne je svědkem neštěstí na dálnici a přivede domů na večeři mladíka, jenž tragickou událost viděl.

Sterilní prostředí milionářské vily prostupuje chlad, stejně jako jsou odcizené vztahy v rodině jejího majitele, z nějž se vyklube podivínský manipulátor. Záhy vyjde najevo, že dcera pána domu má s pozvaným mladíkem leccos společného: pojí je kromě jiného i frustrace z nenaplněného vztahu k rodičům.

Poslední postavou ve hře je policista, jenž má údajně k dispozici videozáznam o podezřelé dívčině přítomnosti na dálnici v době tragédie. Téměř thrillerový půdorys ovšem autoři hry pouze útržkovitě naznačují a rozbíjejí jej odbočkami a vsuvkami. Nelze ho tedy vnímat jednoznačně.

Foto: Štěpán Pech

Pozornost tvůrců inscenace se stále více přesouvá k mladé dvojici. Zatímco dívka sleduje z ostentativního odstupu divné soužití výstředního otce a ochromené matky, mladík prozradí, že večery tráví před televizní obrazovkou, protože jeho maminka je vášnivou divačkou zábavních soutěží. Bezbřehá prázdnota vyvolává u obou mladých lidí stav totálního nihilismu a nakonec je - možná - přivádí až k cynickému teroristickému gestu.

Série bezdůvodných aktů pracuje s jazykem jako s experimentálním materiálem, který má často blíž k poezii než k dramatickému textu v konvenčním slova smyslu.

Autor Ondřej Novotný je mistr básnivého vyjádření, v promluvách hrdinů si pohrává s obsahem i formou, slovy vyčaruje bujné přízraky bizarních transplantací hlavy i plejtváků obrovských. V dramatickém textu užívá jednočlenných vět a namísto sloves v určitém tvaru vrší infinitivy. Stupňuje tak a umocňuje pocit odcizení, jenž se diváka zmocní už při prvním pohledu na scénu.

Herci jsou výborní

Režisérka Rysová a její dva scénografové se podobně jako někteří předchůdci nechali zlákat jedinečnou dispozicí Studia Hrdinů a prohodili tradiční rozmístění herců a publika. Hraje se tedy v celém monumentálním stupňovitém hledišti mezi kvádry imitujícími červený mramor, torzy bělostných soch a parapetem z umělých pokojovek.

Nervní hudební doprovod - zvuková stopa zahrnuje třeba i ruchy elektrických zkratů - umocňuje zneklidňující dojem z podivného, občas ne zcela srozumitelného dění.

Jasnou devízou inscenace jsou herecké výkony pěti účinkujících, i když Ondřej Jiráček (otec), Václav Marhold (mladík) a Jiří Kniha (policajt) stojí o stupínek výš než obě herečky ztělesňující matku a dceru.

Série bezdůvodných aktů

Studio Hrdinů
Představení ze dne 10. října 2017
Režie: Ondřej Novotný  
Režie: Eva Rysová
Scéna: Adéla Součková, Ondřej Synek
Kostýmy: Anna Vránová
Hudba: Zuzanna Skolias, Antonis Skolias
Hodnocení Aktuálně.cz: 70 %

Pohybová virtuozita se u herců snoubí se samozřejmým ovládnutím nekonvenčního jazyka, s dokonalou hrou s významy slov a jejich překvapivým propojováním. Nejdokonaleji se tak děje ve scéně dlouhého mladíkova bloudění vilou při hledání toalety.

Co ambiciózní projekt limituje, je jeho exkluzivita, myšlenková zašifrovanost a nespojitost některých scén. Ačkoliv inscenace okouzlí textovou originalitou i precizní hereckou prací, chybí jí schopnost jitřit emoce. Vážná úvaha o důsledcích vyprázdněnosti lidských vztahů a o možných příčinách agresivního chování tak zůstává uvězněna v poutech vytříbené formy.

Představení by také prospěla kratší stopáž (hraje se hodinu a tři čtvrtě bez přestávky) a hlavně víc vstřícnosti vůči divákovi. Aby se nakonec v jeho očích to, co sleduje, nestalo jen sérií bezdůvodných divadelních aktů.

 

Právě se děje

před 9 minutami

V Litvínově na Mostecku hoří skládka odpadu, zasahují desítky požárníků

Hořet začalo několik minut před polednem. Odpad vzplál na ploše zhruba 20 krát 20 metrů. Nejprve se přesunulo na místo devět jednotek včetně několika dobrovolných. Před 13:00 přijeli další hasiči. Kolik jich je přesně, nelze v tuto chvíli podle mluvčího hasičů specifikovat. Hasiči vyhlásili třetí, tedy druhý nejvyšší, stupeň poplachu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy