reklama
 
 

Recenze: Flétny, ptáci, smyčce, naděje. Björk se na epické desce Utopia zkouší znovu zamilovat

27. 11. 2017
Björk a flétna. | Video: YouTube / Björk
Zpěvačka a skladatelka Björk opět spojila síly s venezuelským producentem Arcou, k natáčení přizvala flétnový sbor, sehnala samply ptačího zpěvu a dohromady dala desku, která má vyznívat radostněji než její minulá, rozchodová nahrávka Vulnicura. "Po všech bojích s pochybnostmi a nejistotou končí Björk ujištěním nezlomné víry v to, že láska nakonec zase zvítězí. Pokaždé je to ale pořádná fuška," píše v recenzi Karel Veselý.

"Každý z nás někdy utrpěl ztrátu lásky. To, jak jsme se s tím vyrovnali, definuje to, kým jsme," zpívá islandská hudebnice Björk v písni Losss ze své nové desky Utopia. Jediným veršem tak elegantně definuje téma své desáté studiové nahrávky.

Zatímco na předchozím počinu Vulnicura do změti smyčců a abstraktních beatů rekapitulovala konec svého dlouholetého vztahu s umělcem Matthewem Barneym a stahovala posluchače do nejtemnějších zákoutí duše, na novince se znovu učí žít a uvěřit, že láska existuje.

V rozhovoru pro deník Guardian Björk popisuje, jak s aktuálním spolupracovníkem, venezuelským producentem Arcou, seděli po posledním koncertě turné v zákulisí a snažili se vstřebat pohled na sál plný plačících lidí, které rozchodové balady z desky Vulnicura dojaly.

"Teď musíme udělat něco optimistického," shodli se a začali pracovat na nahrávkách, které by evokovaly "ráj" spíše než "peklo" předchozí desky. "Je to jako moje tinderové album," zažertovala dokonce Björk letos v srpnu s odkazem na populární randící sociální síť.

Tak jednoduché to ale nakonec vůbec není. Vyléčit zlomené srdce trvá spoustu času a Björk se na desce i nyní často potácí mezi temnotou starých křivd (Sue Me) a příslibem nové lásky, jež může čekat za každým rohem (Blissing Me, Features Creatures). Výsledkem je jedno z nejlepších alb její kariéry. Snadno se ale rozhodně neposlouchá.

Flétny versus beaty

Někteří hudebníci cestují během kariéry od alternativy k popu, jiní to berou opačnou cestou. K těm patří i Björk. Už nikdy pravděpodobně nenatočí všeobecně milované a hity napěchované desky jako Debut a Post, její novější nahrávky místo toho berou posluchače na zvuková dobrodružství, která nejspíš nikde jinde nezažijí.

Björk k natáčení desky sestavila na Islandu flétnový sbor, jehož hra spojuje jednotlivé skladby společně se samply ptačího zpěvu. K tomu připočítejme mohutné smyčcové party a dekonstruované elektronické beaty, tedy kombinaci, jež definovala zvuk minulé desky, ale i dvacet let starého majstrštyku Homogenic. Občas se přidá beatboxing (Body Memory), harfa (Arisen My Senses) nebo samply hrdelních zpěvů (Sue Me).

Epická, bezmála desetiminutová Body Memory odráží duševní poryvy někoho, kdo se snaží dostat se znovu na nohy po těžké životní zkoušce. Boj zpěvačky o probuzení jejího já je tu mimořádně intenzivní.

Losss nabízí souboj flétnových melodií s nervními postgrimeovými beaty producenta Rabita. Bijí se tady symbolicky dva protiklady v lidské duši - schopnost milovat a nenávidět.

Některé skladby se bez rytmiky obejdou úplně - ve Features Creatures do zvuku fléten Björk vypráví o tom, jak si sestavuje tvář a osobnost svého budoucího milence z charakteristik těch předchozích. "Když vidím někoho se stejným vousem, cítím, že jsem pět minut od lásky," zpívá.

Je to právě její hlas, který zvukovou džunglí provází. Hlas, který s věkem zraje.  Tvrdá severská výslovnost některých anglických slovíček a experimenty s intonací a komplexní harmonie mohou některé posluchače odradit. Občas se zdá, že by se ze změti smyčců a divných beatů mohla vyloupnout další All Is Full Of Love nebo Pagan Poetry, Björk už ale nyní existuje v trochu jiném světě, v němž se definitivně rozplynula pravidla konvenčního písničkářství.

Vítejte v utopii

Ne snad, že by Björk v minulosti nezpívala o sobě. Po vyloženě politických a ekologických deskách (Volta, Biophilia) ale s minulým albem Vulnicura definitivně zařadila sebe do epicentra skladeb. A písničky na nové desce dokonce začala skládat od textů, jež jsou velmi intimní.

Na Utopii se nicméně roviny osobního a globálního spojují. Ztráta lásky se odráží ve ztrátě smysluplné vize budoucnosti.

Björk: Utopia

Björk: Utopia

Vydal One Little Indian, 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 90 %

"Pokud chceme přežít, a to nemyslím jen mé osobní drama, ale celou situaci, v níž se nyní nachází svět, musíme přijít s novým plánem. Nemáme-li sen, nezměníme se. A teď ho potřebujeme opravdu hodně," prohlásila v rozhovoru pro web Dazed.

Proto Utopia - místo, které není, ale můžeme se k němu vztahovat svou aktivitou. Takovým utopickým světem může být náruč druhého člověka v novém vztahu i vize světa, v němž zmizí dnešní křivdy. Album se podobný symbolický svět snaží postavit. Vládnou mu ženy, panuje v něm láska a smír.

"To, co jsem dala světu, mi ty dáváš zpět. Jsem pořád na stráži lásky," zpívá na konci Utopie. Po všech bojích s pochybnostmi a nejistotou končí ujištěním nezlomné víry v to, že láska nakonec zase zvítězí. Pokaždé je to ale pořádná fuška.

autor: Karel Veselý | 27. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama