Recenze: Dokument o Mečiarovi neobjevuje nic nového. Komentář autorky ale dokáže do filmu vtáhnout

Jihlavský festival dokumentárních filmů otevírá snímkem Mečiar absolventky FAMU Terezy Nvotové. V dobrém i zlém reprezentuje vše, co si dnes pod českým (a slovenským) mainstreamovým dokumentem představit. Špetku autorského narcismu, cit pro výběr atraktivního tématu a důraz na emoce. "Nvotová má schopnost namixovat výpovědi tak, aby děj odsýpal, což značí, že si spolu se střihačem Josefem Krajbichem s pořízeným materiálem vyhrála. Má také cit pro vyprávění, její cynický komentář netahá za uši a dokáže vtáhnout," píše v recenzi Martin Svoboda.
Mečiar později cítil, že ho národ odkopl, tvrdí Tereza Nvotová, režisérka dokumentu o slovenském expremiérovi, který vstupuje do slovenských kin. | Video: Martin Veselovský

Vladimír Mečiar. Fascinující osobnost slovenské politiky. Jihlavský festival dokumentárních filmů dnes otevírá právě jeho portrétem, což je příhodné, protože dílo absolventky FAMU Terezy Nvotové dokonale reprezentuje mainstreamovou podobu českého dokumentu. V dobrém i ve zlém.

Snímek by se vlastně mohl jmenovat "Nvotová" stejně jako "Mečiar". O režisérčině rodině a osobnosti se toho divák dozví vlastně mnohem víc než o Mečiarových kořenech.

Nechvalný slovenský politik nepřestává být ani během závěrečných titulků tajemnou a nedostupnou postavou, jakýmsi fantomem. Odkrývá se pouze režisérčin postoj k němu.

O kom že to je?

Syndrom "nacpat se co nejvíc před kameru" je specialitou současné generace českých dokumentaristů, kteří jako by se nedokázali zbavit nutkání být hrdiny vlastních děl. Mísí se u nich jednak famácký narcismus, jednak snaha dát ne vždy objevnému materiálu alespoň trochu zajímavý rámec.

Téma Mečiar, přestože atraktivní, v sobě nese i možnou past. Kdo se k němu ještě nevyjádřil? Kdo neřekl vše, co mohl? Zasadit tedy příběh do ich formy, postavit se před kameru a začít vyprávět historky z vlastního dospívání je tím nejjednodušším způsobem, jak materiál obohatit.

Dokumentární Mečiar se tak stává přímo ukázkovým případem situace, kdy osobní zarámování výsledný film úspěšně zachraňuje od nudy a prázdnoty, ale také mu přistřihuje křídla potenciálu stát se opravdu důležitou a trvanlivou výpovědí.

Díky osobní optice se skutečně daří upoutat pozornost, přestože Nvotová nesděluje nic než dobře známá fakta, shrnuje několik dobře známých kauz a nabídne několik výpovědí Mečiarových dobře známých odpůrců. Někdy režisérka vynese soud jako samozřejmý fakt, aniž by ho stihla podpořit výpovědí.

Snímek tak částečně trpí stejným neduhem jako nedávný Selský rozum o Andreji Babišovi v režii pedagoga FAMU Víta Janečka a Zuzany Piussi - osobnost Mečiara je v kruzích městských levicových intelektuálů považována za tak jednoznačně a nezpochybnitelně špatnou, že tento fakt není třeba dokazovat a existuje jaksi sám o sobě.

V případě Nvotové dává taková subjektivita větší smysl, protože celý film je subjektivitě oddán - nesnaží se o komplexní, vyčerpávající portrét plný neprůstřelné argumentace. Otázkou však je, jestli tím Nvotová nedělá totéž, co by udělal olympijský sprinter, kdyby v půlce trati opustil závod s tím, že uběhnout právě tolik mu stačí.

Na práci Nvotové se přesto dá i mnohé chválit. Její Mečiar devadesátiminutovou stopáž utáhne, aniž by se film stal nesnesitelným, což nejde říct ani o řadě objevnějších dokumentů.

Autorčina schopnost namixovat výpovědi tak, aby děj odsýpal, značí, že si spolu se střihačem Josefem Krajbichem s pořízeným materiálem vyhrála. Má také cit pro vyprávění, její cynický komentář netahá za uši a dokáže vtáhnout.

Mečiar

Režie, scénář: Tereza Nvotová, Josef Krajbich
Do českých kin jde film 8. března 2018
Hodnocení Aktuálně.cz: 65 %

Snímek je svým způsobem fascinující a pro mladou generaci, která se tímto způsobem s Vladimírem Mečiarem setká poprvé, půjde o téměř fikčně strhující podívanou s jedním kmotrovským padouchem, spoustou bezvýchodnosti a nakonec se špetkou naděje, jež leží v nich - v mladých.

Přesto vyznívá paradoxně, že snímek za největší úspěch Slováků označuje oproštění se od emocí a vzepření se Mečiarově populismu. Přitom jediné, co Nvotová opravdu kvalitně vybuduje, je právě silná a osobní antimečiarovská emoce.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

před 4 hodinami

Nymburk podlehl Karsiyace 73:84 a v Lize mistrů končí opět ve čtvrtfinále

Basketbalisté Nymburka prohráli na závěrečném turnaji Ligy mistrů s tureckým týmem Pinar Karsiyaka 73:84 a stejně jako loni se rozloučili se soutěží ve čtvrtfinále. V pátém ročníku si svěřenci trenéra Orena Amiela vyrovnali svůj nejlepší výsledek. Karsiyaku čeká v pátek boj o nedělní finále se Zaragozou, která zdolala pořádající Nižnij Novgorod 86:78.

Nymburku nepomohl k úspěchu ani double double Stephena Zimmermana za 11 bodů a 10 doskoků či 14 bodů Hayden Daltona. Třetí tým turecké ligy dotáhli k úspěchu 19 body Sek Henry a dva hráči s double double Rayman Morgan (18 bodů a 16 doskoků) a Metecan Birsen (12 bodů a 13 doskoků).

Další zprávy