Recenze: „Chcípni! Zabij!” S Ruskem máme společného víc, než bychom chtěli, ukazuje Spitfire Company

Saša Hrbotický Saša Hrbotický
15. 9. 2017 12:07
Poctivě míněný, i když umělecky ne stoprocentně přesvědčivý projekt souboru Spitfire Company, který se inspiroval ceněnou knihou Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky, vznikl při příležitosti desátého výročí založení souboru. Představení vychází z pocitu, že mnohé bolestné životní prožitky z knihy rezonují s deziluzemi a úzkostmi českého člověka víc, než bychom si přáli. Spojuje nás totiž podobná zkušenost devadesátých let, v nichž jsme stejně jako Rusové procházeli bolestným, i když ne tak divokým přerodem z totalitních poměrů do tržních.
Představení Konec --- člověka. Doba z druhé ruky.
Představení Konec --- člověka. Doba z druhé ruky. | Foto: Vojtěch Brtnický

Z novinky Konec --- člověka. Doba z druhé ruky etablovaného souboru Spitfire Company vyzařuje touha vyjádřit se specifickými prostředky fyzického divadla - pohybem i slovem - k traumatům posttotalitní společnosti. Přemýšlivá i úderná podívaná pro desítku performerů a čtyřčlenný orchestr si ale občas místo dramatického napětí a autentické citovosti vypomáhá přímočarou ilustrací.

Inspirací tvůrcům byla kniha Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky, za niž autorka před dvěma lety získala Nobelovu cenu.

V mnohohlasé výpovědi žen z rozpadlého sovětského impéria devadesátých let se zračí tragika celého dvacátého století s nadějemi i pády, iluzemi i krutou, krvavou realitou.

Představení Spitfire Company vychází z pocitu, že mnohé z bolestných životních prožitků, které Alexijevičová zachytila ve svém dokumentárním románu, rezonují s deziluzemi a úzkostmi českého člověka možná víc, než bychom si přáli. Spojuje nás totiž podobná zkušenost devadesátých let, v nichž jsme stejně jako Rusové procházeli bolestným, i když ne tak divokým přerodem z totalitních poměrů do tržních. 

Modlitba za nenaplněná očekávání

Podívaná vsazená do industriálního prostředí bývalých holešovických Jatek je volně členěná do deseti obrazů. Otevírá ji a uzavírá symbolická postava malého kluka v kostýmu ministranta s kaditelnicí v ruce. Povznášející oduševnělé tóny čtyřčlenné kapely skutečně navozují chrámovou atmosféru. Jako bychom měli být svědky modlitby za nenaplněná očekávání i za vlastní neschopnost přijmout popřevratovou realitu bez iluzí a chimér.

Foto: Vojtěch Brtnický

Citlivě dávkovaný hudební doprovod podbarvuje také většinu následujících výjevů. Určující funkci však má lidský hlas: úryvky z knihy Alexijevičové pro představení načetly osobnosti divadelního světa. Některé citace uvozují, oč v dané scéně půjde, jiné se ve smyčkách refrénovitě vracejí nebo je zdvojuje živý herec - performer na scéně. Když přece jen dojdou slova, přichází na řadu vyjádření pohybem na pomezí tance.

Po prologu následuje obraz Spílání jako tvrdý a vůbec nejpůsobivější atak diváka: dvě ženy a jeden muž v omšelých dresech a teplákových soupravách, v Rusku donedávna tolik populárních, stojí na improvizovaných stupních vítězů. Ve zkratce odříkávají a odrapovávají frustrace člověka, jenž si uvědomuje, že "devadesátá léta jsme prošvihli". Naivní chodili po mítincích a nechávali se okouzlit novým zbožím, zatímco pohotoví, všehoschopní si rychle rozdělovali zdroje bohatství i moc.

Bezmocní staříci se vrhnou na basketbalistu

Silná je i následující část Generál. Bizarní postavy tří invalidních dědoušků s velkými hlavovými maskami se belhají středem scény. Jejich šouravý přesun doprovází reprodukovaná zpověď starého muže, jenž s láskou vzpomíná na stalinistické časy budování. Tři staříci vypadají neboze, bezmocně, když s igelitkou v ruce zaujatě pročítají slevový leták ze supermarketu.

Foto: Vojtěch Brtnický

Tím víc překvapí razance, s jakou se vrhnou na sebevědomého basketbalistu, jenž jim symbolizuje nenáviděnou přítomnost. Starci mladíka zneškodní pomocí paralyzéru, propíchnou mu míč a holí roztlučou jeho notebook. Výbuchy agrese v dalších obrazech naberou na intenzitě. V pohledu do nuzného bytu narvaného lidmi sledujeme fyzicky i mravně zbídačelou rodinu. Její členové jako v zaseklé smyčce znovu a znovu prožívají okamžiky znechucení, opilství a domácího násilí.

Motto "Máme se teď líp, ale někteří se mají tisíckrát líp" vyjadřuje paradox, jehož tak rádi zneužívají populisté v politice. Malý ruský (ani český člověk) není schopen smířit se s faktem materiální nerovnosti, ba ani pochopit, že mít víc nutně neznamená být na tom lépe.

Pak už ovšem v představení začnou hrát prim obrazy, z nichž se vytrácí emotivní náboj.

Konec --- člověka. Doba z druhé ruky

Spitfire Company
Předloha: Světlana Alexijevičová
Koncept, režie: Miřenka Čechová
Scénografie: Petr Boháč, hudba: Jan Kučera
Představení 13. 9. 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 70 %

Scénicky ztvárněná připomínka explozí v moskevském metru devadesátých let není víc než vizualizovaný dovětek k hrůzám, které v románu s děsivou přesností vypraví jedna z matek, jež při řádění teroristů přišla o dítě. Šok tehdy nezpůsobil jen brutální akt zabijáků, ale také následná bezcitnost mravně otupělých pozorovatelů, které tragédie bezprostředně nezasáhla.

Další výjev věnovaný výbuchům nacionalismu a rasismu má slibný úvod. Přichází cvičitelka s živým psem, který za pamlsky předvádí nejrůznější kousky, zatímco komentátor zostřuje svůj slovník až k agresivním povelům "chcípni" a "zabij"! Poté už následuje jenom rozmáchlé, nepřekvapivě jednoznačné zobrazení davového šílenství sportovních fanoušků skandujících nacionalistická hesla.

Větší porci niternosti postrádá i závěrečný monolog kariéristky, typické reprezentantky nových poměrů. Její otevřená zpověď měla být mrazivým mementem, symbolem konce lidskosti, konce člověka, jak zmiňuje titul představení. Jenomže zůstává ve stínu sekvencí z jeho první poloviny.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 6 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy