Recenze: „Chcípni! Zabij!” S Ruskem máme společného víc, než bychom chtěli, ukazuje Spitfire Company

Saša Hrbotický Saša Hrbotický
15. 9. 2017 12:07
Poctivě míněný, i když umělecky ne stoprocentně přesvědčivý projekt souboru Spitfire Company, který se inspiroval ceněnou knihou Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky, vznikl při příležitosti desátého výročí založení souboru. Představení vychází z pocitu, že mnohé bolestné životní prožitky z knihy rezonují s deziluzemi a úzkostmi českého člověka víc, než bychom si přáli. Spojuje nás totiž podobná zkušenost devadesátých let, v nichž jsme stejně jako Rusové procházeli bolestným, i když ne tak divokým přerodem z totalitních poměrů do tržních.
Představení Konec --- člověka. Doba z druhé ruky.
Představení Konec --- člověka. Doba z druhé ruky. | Foto: Vojtěch Brtnický

Z novinky Konec --- člověka. Doba z druhé ruky etablovaného souboru Spitfire Company vyzařuje touha vyjádřit se specifickými prostředky fyzického divadla - pohybem i slovem - k traumatům posttotalitní společnosti. Přemýšlivá i úderná podívaná pro desítku performerů a čtyřčlenný orchestr si ale občas místo dramatického napětí a autentické citovosti vypomáhá přímočarou ilustrací.

Inspirací tvůrcům byla kniha Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky, za niž autorka před dvěma lety získala Nobelovu cenu.

V mnohohlasé výpovědi žen z rozpadlého sovětského impéria devadesátých let se zračí tragika celého dvacátého století s nadějemi i pády, iluzemi i krutou, krvavou realitou.

Představení Spitfire Company vychází z pocitu, že mnohé z bolestných životních prožitků, které Alexijevičová zachytila ve svém dokumentárním románu, rezonují s deziluzemi a úzkostmi českého člověka možná víc, než bychom si přáli. Spojuje nás totiž podobná zkušenost devadesátých let, v nichž jsme stejně jako Rusové procházeli bolestným, i když ne tak divokým přerodem z totalitních poměrů do tržních. 

Modlitba za nenaplněná očekávání

Podívaná vsazená do industriálního prostředí bývalých holešovických Jatek je volně členěná do deseti obrazů. Otevírá ji a uzavírá symbolická postava malého kluka v kostýmu ministranta s kaditelnicí v ruce. Povznášející oduševnělé tóny čtyřčlenné kapely skutečně navozují chrámovou atmosféru. Jako bychom měli být svědky modlitby za nenaplněná očekávání i za vlastní neschopnost přijmout popřevratovou realitu bez iluzí a chimér.

Foto: Vojtěch Brtnický

Citlivě dávkovaný hudební doprovod podbarvuje také většinu následujících výjevů. Určující funkci však má lidský hlas: úryvky z knihy Alexijevičové pro představení načetly osobnosti divadelního světa. Některé citace uvozují, oč v dané scéně půjde, jiné se ve smyčkách refrénovitě vracejí nebo je zdvojuje živý herec - performer na scéně. Když přece jen dojdou slova, přichází na řadu vyjádření pohybem na pomezí tance.

Po prologu následuje obraz Spílání jako tvrdý a vůbec nejpůsobivější atak diváka: dvě ženy a jeden muž v omšelých dresech a teplákových soupravách, v Rusku donedávna tolik populárních, stojí na improvizovaných stupních vítězů. Ve zkratce odříkávají a odrapovávají frustrace člověka, jenž si uvědomuje, že "devadesátá léta jsme prošvihli". Naivní chodili po mítincích a nechávali se okouzlit novým zbožím, zatímco pohotoví, všehoschopní si rychle rozdělovali zdroje bohatství i moc.

Bezmocní staříci se vrhnou na basketbalistu

Silná je i následující část Generál. Bizarní postavy tří invalidních dědoušků s velkými hlavovými maskami se belhají středem scény. Jejich šouravý přesun doprovází reprodukovaná zpověď starého muže, jenž s láskou vzpomíná na stalinistické časy budování. Tři staříci vypadají neboze, bezmocně, když s igelitkou v ruce zaujatě pročítají slevový leták ze supermarketu.

Foto: Vojtěch Brtnický

Tím víc překvapí razance, s jakou se vrhnou na sebevědomého basketbalistu, jenž jim symbolizuje nenáviděnou přítomnost. Starci mladíka zneškodní pomocí paralyzéru, propíchnou mu míč a holí roztlučou jeho notebook. Výbuchy agrese v dalších obrazech naberou na intenzitě. V pohledu do nuzného bytu narvaného lidmi sledujeme fyzicky i mravně zbídačelou rodinu. Její členové jako v zaseklé smyčce znovu a znovu prožívají okamžiky znechucení, opilství a domácího násilí.

Motto "Máme se teď líp, ale někteří se mají tisíckrát líp" vyjadřuje paradox, jehož tak rádi zneužívají populisté v politice. Malý ruský (ani český člověk) není schopen smířit se s faktem materiální nerovnosti, ba ani pochopit, že mít víc nutně neznamená být na tom lépe.

Pak už ovšem v představení začnou hrát prim obrazy, z nichž se vytrácí emotivní náboj.

Konec --- člověka. Doba z druhé ruky

Spitfire Company
Předloha: Světlana Alexijevičová
Koncept, režie: Miřenka Čechová
Scénografie: Petr Boháč, hudba: Jan Kučera
Představení 13. 9. 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 70 %

Scénicky ztvárněná připomínka explozí v moskevském metru devadesátých let není víc než vizualizovaný dovětek k hrůzám, které v románu s děsivou přesností vypraví jedna z matek, jež při řádění teroristů přišla o dítě. Šok tehdy nezpůsobil jen brutální akt zabijáků, ale také následná bezcitnost mravně otupělých pozorovatelů, které tragédie bezprostředně nezasáhla.

Další výjev věnovaný výbuchům nacionalismu a rasismu má slibný úvod. Přichází cvičitelka s živým psem, který za pamlsky předvádí nejrůznější kousky, zatímco komentátor zostřuje svůj slovník až k agresivním povelům "chcípni" a "zabij"! Poté už následuje jenom rozmáchlé, nepřekvapivě jednoznačné zobrazení davového šílenství sportovních fanoušků skandujících nacionalistická hesla.

Větší porci niternosti postrádá i závěrečný monolog kariéristky, typické reprezentantky nových poměrů. Její otevřená zpověď měla být mrazivým mementem, symbolem konce lidskosti, konce člověka, jak zmiňuje titul představení. Jenomže zůstává ve stínu sekvencí z jeho první poloviny.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Dálnici D5 u Berouna zavřela nehoda tří aut

Dálnici D5 poblíž Berouna v neděli večer zhruba na hodinu zavřela ve směru na Plzeň nehoda dvou osobních aut a kamionu. Jeden muž je těžce zraněný, záchranáři na místo poslali i vrtulník. Vyplývá to z informací od policejní mluvčí Lucie Novákové a Národního dopravního informačního centra.

"Máme tam havarovaná dvě osobní vozidla. Kousek před nimi je zastavený ještě kamion, který byl taky účastníkem dopravní nehody," popsala Nováková místo havárie. Těžce zraněný muž je z jednoho z osobních aut, dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy