Prokřičel si cestu životem. Chester Bennington z Linkin Park byl hlas středoškoláků nultých let

David P. Stefanovič
21. 7. 2017 11:29
Pro středoškoláky z počátku tisíciletí byla kalifornská kapela Linkin Park se zpěvákem Chesterem Benningtonem v čele neodmyslitelnou součástí dospívání a myšlenkového podhoubí. Jedenačtyřicetiletý Bennington, který trpěl depresemi, si vzal včera život. V den, kdy by 53. narozeniny oslavil jeho velký kamarád Chris Cornell, který se letos v květnu ze stejného důvodu taktéž oběsil.
Zpěvák Linkin Park se oběsil. Chester Bennington už v minulosti o sebevraždě uvažoval. | Video: Reuters

Slavné počátky kapely Linkin Park - alba Hybrid Theory a Meteora z první poloviny nultých let - přinesly do hudby svěží vítr a v podstatě redefinovaly žánr nu metalu.

Svébytnou kombinací rapu a chraplavého zpěvu zaplnili frontmani Chester Bennington a Mike Shinoda písně úzkostí, depresí i špetkou nihilismu. Tedy pocity, které při konfrontaci se světem naplno prožívají snad všichni náctiletí, pro něž se kapela stala téměř přes noc kultem.

Linkin Park ale nikdy nebyli kapela, která by stavěla na bezvýchodnosti. Společně se vším jmenovaným totiž přicházel obrovský vztek a chuť se se vším porvat. Hudebně to vyjadřoval Benningtonův "křik" a obrovská dynamika mezi ním, Shinodovým rapem a zbytkem kapely.

Hvězdná dráha "Linkinů" mohla být stejně krátká, jako byla plná životnost jejich domovského žánru. Už se třetím albem se ukázalo, že pod naštvanou fasádou se skrývali velmi schopní muzikanti. Minutes to Midnight započalo odklon kapely ke klasičtějšímu rocku a společně s následujícím A Thousand Suns tvoří tu nejpřístupnější část jejich tvorby: bez experimentů, ale se zvukem dotaženým k absolutní preciznosti.

S alby Living Things a The Hunting Party pak přišli zcela dorostlí páni hudebníci, rozkročení mezi rockem a popem. I přes omyl, který představuje letošní deska, za sebou až do včerejší smrti zpěváka Benningtona zanechala kapela obrovský kus práce.

Život Chestera Benningtona byl ukázkovou odvrácenou tváří rock’n’rollu. Jako dítě si prožil zneužívání, trpěl rozvodem rodičů a pobytem u otce, který neměl příliš času na péči, sám se později utápěl v měkkých i tvrdých drogách a alkoholu.

"Když mi bylo sedm, starší kamarád se mě začal dotýkat a dělat mi, co jsem nechtěl," řekl v roce 2008 magazínu Kerrang. "Začalo to drobnostmi ze zvědavosti a skončilo hrozným násilím. Když jsem ty věci dělat nechtěl, dostal jsem výprask. Úplně mi to zničilo sebevědomí." Všechny tyto zkušenosti se ale Bennington snažil přetavit do hudby, která pomáhala milionům jiných lidí.

V jedné z nejslavnějších písní Linkin Park se zpívá: "Musel jsem padnout, o všechno přijít, ale nakonec na tom stejně nezáleží." Není to pravda, na Benningtonově odkazu záleželo a vždycky záležet bude.

 

Právě se děje

Další zprávy