Recenze: Seriál Příběh služebnice je intimní podívaná. Spíš než systém řeší vnitřní svět hrdinky

Martin Svoboda Martin Svoboda
Aktualizováno 17. 5. 2017 21:16
Příběh služebnice patří mezi nejvýraznější současné seriály. Vypráví o budoucnosti, v níž systém nutí plodné ženy dávat bohatým mužům děti, aby zachránily totalitní režim. A nabízí kvalitní, byť nepříjemnou a zneklidňující podívanou.
Vezmi pomeranče a raději s nikým nemluv
Vezmi pomeranče a raději s nikým nemluv | Foto: Příběh služebnice

U mnoha seriálů platí, že stejné téma by se dalo odvyprávět jedním filmem a neztratil by důležité informace ani atmosféru. Že rozpracovat ho do tolika hodin bylo zbytečné. V případě snímku Příběh služebnice z roku 1990 Volkera Schlöndorffa ovšem platí opak.

Při jeho sledování je patrné, že adaptovaný román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové i přes skvělé výkony Faye Dunawayové a Roberta Duvalla postrádá hlubší ponor do látky. Že filmaři snad jen ve zkratce prolistovali hlavní dějové zvraty a potenciál námětu zůstal nevytěžený. 

Po třiceti letech, v době, kdy televizní seriály zažívají boom, jehož vrchol zatím nikdo nezná, se ke knize dostali noví tvůrci a tentokrát jí dodali patřičnější desetidílný formát.

Co chce společnost od lidí

Diváka berou do blízké dystopické budoucnosti, kde se vlády nad Spojenými státy chopila totalitní strana, jež se lidstvo snaží očistit od všech nečistot a deformací. V důsledku nejasné série katastrof je většina žen neplodná, což systém donutí těch několik "šťastných" s fungujícím lůnem koncentrovat a vytvořit z nich oddělenou kastu "služebnic" - žen určených výhradně na plození. Tyto ženy jsou násilím umisťovány především do bohatých rodin, aby pod dohledem manželek odnosily pánům domu potomstvo.

Román, vznikající ještě před pádem železné opony, měl dva hlavní cíle. Za prvé oponovat lidem, kteří tvrdí, že ve Spojených státech se nikdy nemůže ujmout totalitní vláda, za druhé komentovat genderová témata z tehdejšího úhlu pohledu.

Motivy v této podobě se dnes, o třicet let později, mohou jevit poněkud archaicky a je asi dobře, že seriál se nesnaží tvářit jako žhavá politická alegorie: k námětu raději přistupuje intimně, aniž by třeba (na rozdíl od autorky předlohy) detailně řešil logistiku zobrazeného systému.

Orwellovské vize jsou trochu "z módy", proto tu spíš než o politický komentář a kritiku konkrétních politických hnutí a tendencí dneška jde o obraz vnitřního světa postav a tlaků společnosti na jedince. Dvojice režisérů a trojice scenáristů dělají vše, aby atraktivní námět fungoval i za dnešních podmínek, a docela se jim to daří. 

Kvalitní šeď

Příběh služebnice odpovídá nejvyšším standardům quality TV od řemeslného zpracování přes herecké výkony Elisabeth Mossové, Yvonne Strahovské či Maxe Minghelly až po snahu o psychologickou hloubku.

Pokud něco na poctivé práci všech zúčastněných zamrzí, tak že se tvůrci rozhodli pro moderní a u dystopie běžný desaturovaný, šedivě monochromní obraz, v jehož důsledku film příliš nemůže pracovat s barvami.

Příběh služebnice (The Handmaid's Tale)

USA, drama / sci-fi, 2017
Režie: Reed Morano, Mike Barker
Předloha: Margaret Atwoodová 
Scénář: Ilene Chaikenová, Bruce Miller, Leila Gersteinová
Hrají: Alexis Bledelová, O.T. Fagbenle, Joseph Fiennes, Max Minghella, Elisabeth Mossová, Yvonne Strahovski a další

Jak román, tak Schlöndorffova adaptace přitom výrazně spoléhají na barevnou symboliku, ostatně místní totalitní režim si potrpí na různě barevná rituální roucha. Se smyslem a kontrastem konkrétních barev se však hůř pracuje ve chvíli, kdy autoři všechny jednolitě přefiltrují. Příběh služebnice se tak řadí mezi další oběti honby za nekoncepčně krásně vyčištěným obrazem.

Jde ale o malou skvrnu na jinak veskrze kvalitním provedení. Příběh služebnice se svého námětu chopil ve vší důslednosti. Po odvysílání pátého dílu se nachází v polovině a už nyní je jasné, že přesun média z filmu k epizodnímu vyprávění látce prospěl. Výsledný dojem je možná méně intenzivní, zato přesvědčivější. Tvůrci mají možnost věnovat se příběhu do větší hloubky a soustředit se právě na vrstvu, jež má u tak archaické dystopie smysl - vnitřní svět hrdinky. V Česku distribuuje Příběh služebnice HBO.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy