Recenze: Seriál Příběh služebnice je intimní podívaná. Spíš než systém řeší vnitřní svět hrdinky

Martin Svoboda Martin Svoboda
Aktualizováno 17. 5. 2017 21:16
Příběh služebnice patří mezi nejvýraznější současné seriály. Vypráví o budoucnosti, v níž systém nutí plodné ženy dávat bohatým mužům děti, aby zachránily totalitní režim. A nabízí kvalitní, byť nepříjemnou a zneklidňující podívanou.
Vezmi pomeranče a raději s nikým nemluv
Vezmi pomeranče a raději s nikým nemluv | Foto: Příběh služebnice

U mnoha seriálů platí, že stejné téma by se dalo odvyprávět jedním filmem a neztratil by důležité informace ani atmosféru. Že rozpracovat ho do tolika hodin bylo zbytečné. V případě snímku Příběh služebnice z roku 1990 Volkera Schlöndorffa ovšem platí opak.

Při jeho sledování je patrné, že adaptovaný román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové i přes skvělé výkony Faye Dunawayové a Roberta Duvalla postrádá hlubší ponor do látky. Že filmaři snad jen ve zkratce prolistovali hlavní dějové zvraty a potenciál námětu zůstal nevytěžený. 

Po třiceti letech, v době, kdy televizní seriály zažívají boom, jehož vrchol zatím nikdo nezná, se ke knize dostali noví tvůrci a tentokrát jí dodali patřičnější desetidílný formát.

Co chce společnost od lidí

Diváka berou do blízké dystopické budoucnosti, kde se vlády nad Spojenými státy chopila totalitní strana, jež se lidstvo snaží očistit od všech nečistot a deformací. V důsledku nejasné série katastrof je většina žen neplodná, což systém donutí těch několik "šťastných" s fungujícím lůnem koncentrovat a vytvořit z nich oddělenou kastu "služebnic" - žen určených výhradně na plození. Tyto ženy jsou násilím umisťovány především do bohatých rodin, aby pod dohledem manželek odnosily pánům domu potomstvo.

Román, vznikající ještě před pádem železné opony, měl dva hlavní cíle. Za prvé oponovat lidem, kteří tvrdí, že ve Spojených státech se nikdy nemůže ujmout totalitní vláda, za druhé komentovat genderová témata z tehdejšího úhlu pohledu.

Motivy v této podobě se dnes, o třicet let později, mohou jevit poněkud archaicky a je asi dobře, že seriál se nesnaží tvářit jako žhavá politická alegorie: k námětu raději přistupuje intimně, aniž by třeba (na rozdíl od autorky předlohy) detailně řešil logistiku zobrazeného systému.

Orwellovské vize jsou trochu "z módy", proto tu spíš než o politický komentář a kritiku konkrétních politických hnutí a tendencí dneška jde o obraz vnitřního světa postav a tlaků společnosti na jedince. Dvojice režisérů a trojice scenáristů dělají vše, aby atraktivní námět fungoval i za dnešních podmínek, a docela se jim to daří. 

Kvalitní šeď

Příběh služebnice odpovídá nejvyšším standardům quality TV od řemeslného zpracování přes herecké výkony Elisabeth Mossové, Yvonne Strahovské či Maxe Minghelly až po snahu o psychologickou hloubku.

Pokud něco na poctivé práci všech zúčastněných zamrzí, tak že se tvůrci rozhodli pro moderní a u dystopie běžný desaturovaný, šedivě monochromní obraz, v jehož důsledku film příliš nemůže pracovat s barvami.

Příběh služebnice (The Handmaid's Tale)

USA, drama / sci-fi, 2017
Režie: Reed Morano, Mike Barker
Předloha: Margaret Atwoodová 
Scénář: Ilene Chaikenová, Bruce Miller, Leila Gersteinová
Hrají: Alexis Bledelová, O.T. Fagbenle, Joseph Fiennes, Max Minghella, Elisabeth Mossová, Yvonne Strahovski a další

Jak román, tak Schlöndorffova adaptace přitom výrazně spoléhají na barevnou symboliku, ostatně místní totalitní režim si potrpí na různě barevná rituální roucha. Se smyslem a kontrastem konkrétních barev se však hůř pracuje ve chvíli, kdy autoři všechny jednolitě přefiltrují. Příběh služebnice se tak řadí mezi další oběti honby za nekoncepčně krásně vyčištěným obrazem.

Jde ale o malou skvrnu na jinak veskrze kvalitním provedení. Příběh služebnice se svého námětu chopil ve vší důslednosti. Po odvysílání pátého dílu se nachází v polovině a už nyní je jasné, že přesun média z filmu k epizodnímu vyprávění látce prospěl. Výsledný dojem je možná méně intenzivní, zato přesvědčivější. Tvůrci mají možnost věnovat se příběhu do větší hloubky a soustředit se právě na vrstvu, jež má u tak archaické dystopie smysl - vnitřní svět hrdinky. V Česku distribuuje Příběh služebnice HBO.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy