Pravda číhá v nedohlednu, Na druhé straně kopců

Tomáš Stejskal
1. 7. 2012 15:31
Excelentní herecké výkony zdobí rumunské drama
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Předchozí snímek Cristiana Mungiu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny získal v roce 2007 Zlatou palmu v Cannes a definitivně potvrdil výsostní postavení rumunské kinematografie na festivalové mapě. Jeho novinka Na druhé straně kopců opět vykazuje znaky zcela suverénní režie, perfektně rytmizuje dění a pracuje s diváckými očekáváními. Zatímco předchozí snímek ukazoval bolestivou realitu ceauceskovského Rumunska, nové drama se odehrává v současnosti. Přitom však - podobně jako u většiny úspěšných rumunských filmů dneška - platí, že mezi minulostí a přítomností není ostrého předělu, starý režim prosakuje do chování lidí i fungování země.

Čtěte také
Cannes 2012: Rumunské siroty účtují s náboženstvím

Mungiu se opět soustředí na dvě ústřední hrdinky, které ovšem pojí na jedné straně bližší přátelství (silně intimního rázu) a na druhé mezi nimi zeje obrovská propast. A to hned v několikerém smyslu. Alina i Voičita spolu vyrůstaly v sirotčinci, nicméně Alinina cesta do Německa za prací je rozdělila. Nyní se Alina vrací v těžkém životním období a potřebuje nutně Voičitinu podporu a blízkost. Voičita však mezitím našla toho, koho lze jedině doopravdy milovat - Boha.

Foto: Aktuálně.cz

Z této konstelace pomalu, napínavým, přesto však ztišeným způsobem, vyrůstá drama dvou světů, světského a božího. Prostředí kláštera se v dané chvíli stává útočištěm pro obě dívky, Alina však od počátku působí jako cizorodý prvek. Mungiu však z této situace nepokračuje způsobem, který by se nabízel. Místo psychologického dramatu, v němž se akcentuje napětí a rozpory dvou stran, či dvou žen, pozvolna vytváří atmosféru, v níž nevykrystalizují jasné protipóly, ale množství nejednoznačných postav a skutků.

Přestože se v průběhu filmu vyskytuje množství stop, které diváka vedou k momentálnímu jasnému názoru - na zvrhlost některých církevních praktik, na Alininu duševní nerovnováhu či na fungování rumunského zdravotnictví a pěstounské péče -, díky preciznímu scénáři se události odehrávají náhodným, leč nevyhnutelným způsobem, z něhož nevyplývají hrdinové ani viníci.

Samotné střídání stísněných tmavých interiérů s prosvětlenými celky vykresluje klášter jako poklidné místo vytržené z okolního světa, rustikální bukolickou idylu, ale i jako poněkud depresivní svět, v němž vládne řád zcela nepochopitelný pro běžného smrtelníka, neslučitelný s jeho chápáním světa a s jeho způsobem řešení problémů.

Foto: FDC

Alinino propukající šílenství elegantně odsouvá počáteční názorový střet obou hrdinek a film se dostává do vleku událostí, z nichž se nelze vymanit. Každé rozhodnutí má své ale, série institucionalizovaných a ritualizovaných úkroků se dotýkají otázky rozdílu mezi vírou a vědou, mezi psychiatrií a exorcismem, jenže všechny strany sice lze chápat v dané situaci, film však rozhodně neústí do démonizování církve, nešťastný kriminální závěr pouze stvrzuje, že mezi oběma světy leží v dnešní době nepřekonatelná propast, nemohou se navzájem pochopit, případně neuznávají omezenost vlastního pohledu.

Z vypravěčského hlediska Mungiu umně přesouvá pozornost od vztahu obou žen k pozorování života v klášteře se svými specifickými pravidly, z počáteční protagonistky se stává v druhé půli v podstatě rekvizita a místo závěrečného gradování se tragédie dostavu náhle, jakoby mimoděk, její přesné příčiny se nedozvíme, byť je lze tušit.

Opět se potvrzuje, že Mungiu umí velmi nenápadným, stylisticky impresivním způsobem z žánrového podloží (ať už je jím psychologické drama, krimi prvky či thrillerové napětí) vysochat realistickou výpověď o mnohem obecnějších věcech. Umí i stylistické prvky, které by jinde trochu šustily papírem či zaváněly doslovností podat výrazně, přitom však nenuceně a přirozeně. Exceletní herecké výkony a prostá krása samotných záběrů už jsou  u tohoto tvůrce samozřejmostí.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Macron připustil, že chápe šokující dopad karikatur, odsuzuje ale násilí

Francouzský prezident Emmanuel Macron si podle svých slov uvědomuje, že karikatury proroka Mohammeda mohou být pro někoho šokující, ale zdůrazňuje, že odsuzuje násilí. Macron poskytl v pátek rozhovor katarské televizi Al-Džazíra, která ho má odvysílat v plném znění dnes. Francouzská média z něj už zveřejnila výňatky.

Macron se v minulých dnech vyjadřoval k islámskému extremismu, jemuž připsal násilí spáchané radikály ve Francii. Jeden z nich 16. října zabil francouzského učitele, který ve výuce použil karikatury s Mohamedem. Ve čtvrtek zabil v bazilice v Nice útočník nožem tři lidi. Podezřelý je mladý Tunisan, motiv jeho činu se vyšetřuje. V těchto dnech slavili muslimové Mohamedovy narozeniny a v pátek vyšli v mnoha muslimských státech do ulic. Předmětem jejich kritiky i velké zloby byl často Macron a Francie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Millman si v Nur-Sultanu zahraje o první titul, Rubljov je letos popáté ve finále

Australský tenista John Millman bude mít na turnaji v Nur-Sultanu šanci získat první titul na ATP Tour. V nedělním vyvrcholení turnaje se střetne s Francouzem Adrianem Mannarinem, jenž bude hrát jubilejní desáté finále v kariéře.

Čtvrtý nasazený Millman postoupil do finále po dvou obratech. Ve čtvrtfinále odvrátil dva mečboly Tommymu Paulovi a dnes s jiným Američanem Francesem Tiafoem prohrál opět první set, ale zvítězil 3:6, 6:4, 6:4. O titul jednatřicetiletý Millman neúspěšně bojoval v roce 2018 v Budapešti a loni v Tokiu.

Naopak suverénní je zatím v kazašské metropoli třetí nasazený Mannarino, jenž na Astana Open ještě neztratil set. Dvaatřicetiletý Francouz v semifinále zdolal finského kvalifikanta Emila Ruusuvuoriho a zajistil si první finále v sezoně. Z devíti dosavadních zápasů o titul vyhrál Mannarino jediný loni na trávě v Hertogenboschi.

Rubljov už je v pátém finále

Ruský tenista Andrej Rubljov potvrdil výbornou formu z posledních týdnů postupem do finále halového turnaje ve Vídni. Pátý nasazený hráč v dnešním semifinále porazil vítěze z roku 2018 Kevina Andersona z JAR, který zápas za stavu 4:6, 1:4 vzdal kvůli zranění pravé nohy.

Třiadvacetiletý Rubljov bude hrát páté finále v sezoně, a pokud zvítězí, stane se nejúspěšnějším tenistou v počtu titulů na letošní ATP Tour. Jeho nedělním soupeřem ve vídeňské Stadthalle bude buď senzační čtvrtfinálový přemožitel Novaka Djokoviče Lorenzo Sonego z Itálie, nebo Brit Daniel Evans.

Moskevský rodák Rubljov z posledních 19 zápasů prohrál pouze jediný ve čtvrtfinále Roland Garros se Stefanosem Tsitsipasem. Během této úspěšné série vyhrál turnaje v Hamburku a Petrohradu, v lednu před koronavirovou pauzou triumfoval v Dauhá a Adelaide. Tento týden ve Vídni Rubljov nejenže ještě neprohrál set, ale ani jeden z 28 gamů na podání. Ve čtvrtfinále vyřadil obhájce titulu a domácího favorita Dominica Thiema.

Tenisový turnaj mužů v Nur-Sultanu (tvrdý povrch, dotace 337.000 dolarů):

Dvouhra - semifinále: Mannarino (3-Fr.) - Ruusuvuori (Fin.) 7:5, 6:2, Millman (4-Austr.) - Tiafoe (USA) 3:6, 6:4, 6:4.

Tenisový turnaj mužů ve Vídni (tvrdý povrch, dotace 1.550.950 eur):

Dvouhra - semifinále: Rubljov (5-Rus.) - Anderson (JAR) 6:4, 4:1 skreč.

Další zprávy