reklama
 
 

Pokrok v mezích zákona. Nové album Queens of the Stone Age dokazuje, že vývoj rocku se nezastavil

29. 8. 2017
Video: YouTube / Queens of the Stone Age
Americká kapela Queens of the Stone Age vydala novou desku, kterou natočila s producentem "z druhého břehu" Markem Ronsonem, hitmakerovým spolupracovníkem Lady Gaga či Bruna Marse. Výsledek spolupráce alternativní rockové kapely s popovým producentem se ale ani na chvíli neztrácí v nějakém středněproudém balastu.
Doporučujeme

S kalifornskou kapelou Queens of the Stone Age se vždy zastaví čas. Na deskách ani koncertech nespěchá, přestože nevynechává rychlé skladby. Jemný hlas hřmotného frontmana Joshe Homma ze sebe vypouští sedativa. Tím, jak Homme specificky staví melodie, dokáže zkrotit a zklidnit i nejostřejší kytarové riffy.

Během jedenadvaceti let existence na sebe Queens of the Stone Age nabalovali úspěch postupně a za jejich hudební výkony i nápady je vzývá spousta muzikantů. Jak je ale zřejmé z aktuální, sedmé studiové desky nazvané Villains, kapela svůj hudební jazyk už jasně formulovala. A i když ho rozvíjí občas fascinujícími směry, zásadní překvapení nelze čekat.

Rukopis kapely se neztratil ani s popovým producentem

První zmínky o desce Villains přitom naznačovaly pravý opak. Skupina, jejíž líný, hypnotizující a velmi intenzivní rockový zvuk utváří pouštní slunce i písek, v poměrně vtipném internetovém videu oznámila, že producentem alba je Mark Ronson - muž nejen z druhé strany oceánu a angloamerického hudebního spektra, ale také z pomyslné druhé strany hudební barikády.

Nejvíc proslul prací se ztrápenou soulovou divou Amy Winehouseovou, ale v hitparádách snad ještě víc písní Uptown Funk, již produkoval pro Bruna Marse. Těsně před Queens of the Stone Age pracoval Ronson například na poslední desce Lady Gaga.

Výsledek spolupráce alternativní americké rockové kapely s britským popovým producentem je ale kupodivu devět písní, z nichž většina má stopáž kolem šesti minut a rukopis Queens of the Stone Age se v nich ani na chvíli neztrácí ve středněproudém balastu.

Ronson album produkoval v duchu "nenápadné nápaditosti", jeho práce se ukazuje až v detailech, které v úplnosti odhaluje opakovaný poslech. Jediným momentem, který působí záměrně efektně, je snad pouze zlom v začátku otvírací písně Feet Don't Fail Me, respektive nekompromisní nástup rytmiky, z níž je hned zřejmé, že se kapela od poslední desky nazvané …Like Clockwork probudila a osvěžila. V podobném duchu se nese ještě následující skladba The Way You Used to Do, která desku začátkem léta předznamenala coby první singl.

Nebývalou rozvernost a rozskákaný dojem umocňuje nenápadné tleskání, které je typické spíš pro taneční muziku. Struktura a stavba elektronické hudby zpěváka Joshe Homma fascinují už dlouho, až s producentem Markem Ronsonem ve studiu je ale na vlastní skladby dokázal aplikovat s mnohem větším efektem než dřív.

Opět to tedy není žádná velká novinka v přístupu, ale spíš schopnost Queens of the Stone Age pracovat se studiovými možnostmi unikátním způsobem a "kroutit" vlastní zvuk tak, až se žádnému jinému nepodobá. Zřetelné je to třeba u poměrně vtipné skladby Head Like a Haunted House, která čerpá z takzvaného proto-punku, ale přesto zůstává původní.

Ani co se samotných písní týká, není deska Villains revoluční. Homme napsal už lepší nebo přinejmenším stejně dobré. Ale teď je dovede rafinovaněji "zabalit".

Album

Queens of the Stone Age: Villains 
Vydal Matador Records, 2017

Kapela využívá "umělých" syntezátorů i skutečných smyčců či saxofonu pro komplexní celek, který v sobě stále stejně nevyzpytatelně kombinuje typickou odosobněnost s rockovou živelností, jež tvoří poetiku a kouzlo Queens of the Stone Age. Doslovně to vystihuje finále skladby Un-Reborn Again, v němž je výzva po "řvaní" následována jen tichým mumláním ústřední melodie.

I když se to podle úvodních skladeb může zdát, deska Villains ve výsledku není velká "dupárna", ačkoliv rytmika je tu celkově hodně natlakovaná. Villains představuje další z komplexních a velmi intenzivních nahrávek, v nichž kalifornská kapela dokládá, že i bez překvapení se rocková hudba pořád ještě má kam vyvíjet.

autor: Honza Vedral

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama