Dvě patra pod bývalým bazénem, který nyní v Oblastní galerii v Liberci slouží jako prostor pro prezentaci moderního umění, se skrývá poklad: výstava nepříliš známého uměleckého spolku Metznerbund.

Vznikl v roce 1920 v Teplicích jako uskupení německy hovořících výtvarných umělců v nově vzniklém Československu, aby prosazoval jejich umělecké a  společenské a sociálně ekonomické zájmy.

Řadami spolku prošly stovky malířů, sochařů, grafiků a architektů, amatérů i profesionálů. Metznerbund proto čelil kritice za kolísavou kvalitu výtvarného vyjádření a jeho různorodé přístupy. Jedno však obrazy jeho členů měly společné: byly založené na realistické malbě reflektující tehdejší situaci.

Metznerbund, jenž měl kromě teplické také libereckou, pražskou, olomouckou nebo chebskou "pobočku", nyní tuzemskému publiku v širších souvislostech představuje kurátorka Anna Habánová. Sama říká, že o jejím bádání na toto téma by se dal napsat román.

"Když jsem před patnácti lety po studiích v Drážďanech nastoupila do Oblastní galerie Liberec, tehdejší paní ředitelka mi řekla, že čeští Němci by díky znalosti jazyka mohli být téma pro mě," vypráví. V depozitáři ji čekal neutěšený pohled. 

"Chyběly základní životopisné údaje autorů, o dalších informacích ani nemluvě. Podala jsem tedy granty na restaurování, připravila drobnější výstavy a snažila se zjišťovat informace alespoň o těch místních, libereckých - Erwinovi Müllerovi, Alfredovi Kunftovi, Hansi Thumovi a Rudolfu Karaskovi," dodává.

Na mateřské pak začala pracovat na katedře historie. Grant jí umožnil badatelské cesty do zahraničí, na nichž se seznámila s několika veřejnými a soukromými sbírkami. Poté vydala několik tematických textů a nakonec i obsáhlou knihu čítající 368 stran Metznerbund - Dějiny uměleckého spolku Metznerbund v Čechách 1920-1945.

Obrazy, které svět neviděl

"Kniha je výrazně rozsáhlejší než výstava, byl to nadlidský výkon, který mě stál hodně sil. Přináší historii předchozích spolků a není telefonním seznamem, spíše sondou do meziválečného uměleckého světa," říká Anna Habánová.

Současná výstava v hale pod bazénem je podle Anny Habánové jen drobnou sondou do činnosti spolku. Vypovídá o místě a době vzniku obrazů a také o jejich potenciálních dobových budoucích majitelích.

Návštěvníky v sále vítá obraz ženy se zavřenýma očima, který vychází z plakátu k jedné z výstav Metznerbundu. Autorem je Alfred Kunft, grafik a malíř z Ústí nad Labem, liberecký učitel kreslení a zároveň designér Schichtovy továrny, který se podílel například na meziválečných reklamách na mýdlo s jelenem.

Velkým přínosem výstavy je podle Anny Habánové také fakt, že ukazuje předtím neviděné práce: kromě Rozsévače od Rudolfa Michalika, který byl jednou vystavený v Olomouci, a libereckého obrazu od Erwina Müllera jsou v Liberci k vidění obrazy, sochy a grafiky, které od druhé světové války nikdy vystavené nebyly.