Přepište dějiny: Zabláceným středověkem jede Jan Žižka z dobrého barber shopu

Martin Groman Michal Stehlík Martin Groman, Michal Stehlík
17. 9. 2022 14:00
Nový velkofilm o husitském vojevůdci poutá pozornost. Historici jej logicky nahlížejí především ze svého, nikoli primárně uměleckého či řemeslného hlediska. Autory podcastu Přepište dějiny zajímalo, jaký obraz minulé doby vykresluje. Do kina se vypravili s medievalistou Jakubem Izdným.

Nejde v první řadě o to, jak moc se tvůrci drželi konkrétních událostí. A nedává ani smysl hnidopišsky rozebírat každou nepřesnost. Mnohem zajímavější je sledovat, v jakých barvách líčí hlavní postavu a časy, v nichž žila. Do distribuce mimo Česko ostatně snímek vstoupil nikoli s názvem Jan Žižka, nýbrž prostě Středověk. Jak o něm tedy vypráví?

Podcast Přepište dějiny si můžete poslechnout zde:

Expert na toto období Jakub Izdný z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy připomíná, že obraz středověku ve filmech obvykle kolísá mezi dvěma vyhrocenými póly. "Na jedné straně vídáme barevný středověk plný herců v pestrých kostýmech, které viditelně právě opustily krejčovskou dílnu. Na té druhé, v poslední době častější, pak sledujeme snědé ušmudlané figury potácející se rozbahněnou temnou krajinou," popisuje. A dodává, že režisér Petr Jákl se zjevně přiklonil k druhému.

Českého diváka má do kina nalákat Žižkovo jméno a filmařům je třeba přiznat prozíravost, že se nezaměřují na období husitských válek. Vyhýbají se tak nutnosti vyrovnat se s mnoha jejich aspekty - například charakterem husitského hnutí, jeho ideovým zakotvením a složitou mezinárodní i vnitřní situací. Nemusí se díky tomu utkat ani s obrazy Jana Husa a Jana Žižky, jak je zformoval režisér Otakar Vávra ve své husitské trilogii.

Jáklův Žižka toho Vávrova časově předchází. Všímá si ranějšího životního období jednookého vojevůdce a věnuje se proto spíše intrikám kolem českého krále Václava IV., uherského krále Zikmunda a pražského purkrabího Jindřicha z Rožmberka.

Přesto vyprávění občas skřípe a dříve narozený divák si nemůže nevšimnout, že místy připomíná kapitoly z učebnic dějepisu pro pátou třídu, vydaných někdy na začátku 80. let minulého století. Žižka chvílemi vypadá jako Bivoj, vždyť v mládí skolil sám kance. A stačí jediná bojová scéna, aby před očima v rychlosti prolétla snad všechna husitská klišé. Po lese pobíhají práčata. Žižka si všimne práce s cepy - a objedná si hřeby na jejich okování. Na místě také vymyslí vozovou hradbu, na niž pak nasází vesničany bez zkušeností s bojem. Když je nejhůře, spustí z kopce vozy s kamením - hotová bitva u Malešova v malé lesní soutěsce… Jednou větou: Nový velkofilm servíruje starého známého Žižku, jak si jej většina Čechů pamatuje z hodin dějepisu, jen tentokrát oděného ve stylu Hry o trůny a zastřiženého u dobrého barbera.

Jakmile krom bitek, jízd krajinou, dusotu kopyt a patetických řečí o svobodě dojde i na dobový kontext, je výsledek ještě o poznání slabší. Vezměme si jako příklad ekonomickou realitu 15. století. Ve filmu se mají poddaným snižovat daně - Žižkova manželka Kateřina hovoří o potřebě chránit chudé, které feudálové na potkání věší podél cest. "Poznámka o daních působí jako vykradená z pohádky o Pyšné princezně, jejíž filmová podoba je vlastně stejně stará jako Vávrova trilogie. Ne že by středověkého sedláka berně netížily, ale k jeho hlavním starostem na počátku 15. století opravdu nepatřily," říká Jakub Izdný.

Přidává cenný postřeh: Zatímco církevní vrchnost si při výběru dávek a poplatků vedla pečlivé záznamy, ta světská byla v tomto ohledu o dost laxnější. Na poddané pak kvůli tomu mohli duchovní působit hamižněji než páni, což mohla být jedna z okolností vyvolávajících společenskou otázku, nakolik je dobré, aby církev disponovala velkými majetky.

Za vymknutý považuje medievalista Izdný také obraz sedláků věšených na stromy běžně po celých hroznech. "Panstvo by se tak připravovalo o pracovní sílu a zdroj peněz. Právo v dané době bylo sice jen ústní a vymáhalo se hůře, ale svět neovládal chaos a nevraždilo se na potkání," přibližuje.

Podívejte se na videorecenzi filmu Jan Žižka.
3:39
Podívejte se na videorecenzi filmu Jan Žižka. | Video: Mojmír Sedláček, Blahoslav Baťa

Zkrátka a dobře: kdo doufá, že by čerstvý snímek mohl na dávného vojevůdce - nebo alespoň dobu, v níž žil - nabídnout inspirativní pohled, bude z kina nejspíše odcházet s pocitem, že se o to sice možná tvůrci snažili, ale dopadlo to jako obvykle.

Vítejte u podcastu Přepište dějiny, jeho dnešní díl vznikl ve spolupráci s Aktuálně.cz a Martin Groman s Michalem Stehlíkem jej věnovali novému velkofilmu Jan Žižka. K poslechu na platformách: Soundcloud, Speaker, Google Podcasty, Apple PodcastySpotify.

Podcast Přepište dějiny
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Podcast Přepište dějiny

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcast a Google Podcast.

 

Právě se děje

Další zprávy