Rozpravy archiváře Jakuba Šloufa s aktérem listopadu 1989 Petrem Millerem autoři historického podcastu samozřejmě nemohli minout. Tím spíš, nabízejí-li vhled do uvažování dělníků v časech velké společenské změny. A je-li navíc titul "podvraťák" ještě tím milosrdnějším označením, k němuž se porevoluční ministr práce uchyluje, když mluví o Miloši Zemanovi.
Přejít nebylo možné ani dílo výrazné kunsthistoričky Mileny Bartlové, jež se tentokrát vydala na půdu literatury životopisné, dílem memoárové. V knize Ženy, které nechtěly mlčet líčí osudy hned tří svých příbuzných. Matky, disidentky a porevoluční diplomatky Rity Klímové, její matky Hany Budínové a konečně Vlasty Mlynářové, své druhé babičky, tedy matky Zdeňka Mlynáře, jejího otce.
Barvité - a s moderními dějinami Československa úzce propojené - osudy autorka nahlíží nejen z pozice vnučky a dcery, ale také perspektivou akademické znalkyně dějin feminismu. Právě pojednání o ženském hnutí (a jeho zdejších podobách ve 20. století) je vedle připomínky barvitých osudů tří žen, které se tak či onak protnuly s myšlenkami komunismu, největší devízou knihy. Bezpředsudečný čtenář dostává šanci se s jeho vývojem a proměnami seznámit prostřednictvím konkrétních osudů.
Podcast Přepište dějiny si můžete poslechnout zde:
Z českých dějin k těm obecným vystoupíme pomocí poměrně náročné knihy rakouského historika komparativních dějin Waltera Scheidela Velký nivelizátor. Věnuje se mapování společenských nerovností od starověku po dnešek. Jde o objemnou práci, která uvažuje nejen dějiny západního okruhu, nýbrž i Asie, Jižní Ameriky a Afriky.
Autor v ní operuje s biblickým pojmem "čtyři jezdci Apokalypsy" a jako obecné spouštěče vln usilujících o společenskou nivelizaci identifikuje zaprvé válečnou mobilizaci, zadruhé násilnou revoluci, zatřetí zhroucení státu a konečně začtvrté epidemii (moru). Scheidelovými ústy tak najednou dějiny naléhavě promlouvají k dnešku.
Pokud oficiální paměť vašeho významného předka víceméně vytěsnila, chopte se jej připomínat sami. Tak nějak k osudu svého dědečka legionáře, generála a popraveného odbojáře Bedřicha Homoly přistoupil jeho vnuk Zdeněk. Připravil knihu vybavenou mnoha materiály z rodinného archivu a velmi kvalitně vypravenou. Při práci na ní sám pro sebe objevoval momenty, které dědečka proměnily v jednu z významných, i když opomíjených figur naší vojenské i politické historie. Vznik unikátní rodinné kroniky s citacemi deníků, poznámek i výslechových protokolů Zdeněk Homola popsal mimo jiné i v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jisté vybočení z klasické historické literatury představuje originálně pojatý komiks Kena Krimsteina o filozofce Hannah Arendtové, který přeložila Tereza Matějčková. Těžiště stripů samozřejmě tvoří vztah Arendtové s Martinem Heideggerem, ale nechybí ani setkání s Adolfem Eichmannem během soudního procesu v Jeruzalémě. A nechybí dokonce ani poznámky pod čarou, což z knihy dělá unikát svého žánru.
Edice odborných akademických pracovišť mívají tendenci unikat širšímu čtenářskému zájmu. A nezřídka je to škoda, jako třeba v případě Metropolitní univerzity Praha, kde na katedře mediálních studií Martin Charvát a Jan Jirák připravují publikace, které zkoumají, jak o světě žurnalistiky psala prvorepubliková média a mysleli prvorepublikoví intelektuálové.
Letošní studie nazvaná Média v předválečné publicistice přináší rozbor textů Karla Poláčka a bratří Čapků o novinařině či reprint nadčasové diskuse o roli bulváru z roku 1929. Svazek Duch novin a jeho svět zase připomíná, že Češi už za Masarykových časů disponovali odborným mediálním periodikem.
Uznání zaslouží také skvělá ediční činnost Filosofického ústavu Akademie věd, který tentokrát vyprodukoval mimo jiné knihu Politika jednoty ve světě proměn. Pojednává o vývoji veřejného prostoru v době, kdy jej ovládá nové hledání kolektivních identit, takže národní a národnostní relikty 19. století dostávají novou podobu.
A jakou četbou si autoři podcastu Přepište dějiny hodlají zpestřit sváteční oddech? Historik a slovakista Michal Stehlík nemine Slovenské století Pavla Kosatíka, publicista Martin Groman pak knihu Pavla Klusáka Gott - Československý příběh.
Vítejte u podcastu Přepište dějiny, jeho dnešní díl věnovali Martin Groman a Michal Stehlík pozoruhodným historickým knihám roku 2021. K poslechu na platformách Soundcloud, Spotify, Spreaker, Google Podcast a Apple Podcast.
