Podcast Na cestě: Je třeba zatočit s vesnickými boháči

Miloš Doležal Miloš Doležal
18. 7. 2021 16:00
Uprostřed sluncem zalitého července před 70 lety odstartovala série nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.
Mrtví funkcionáři Místního národního výboru po střelbě v babické škole. Událost na Vysočině odstartovala obludné komunistické monstrprocesy.
Mrtví funkcionáři Místního národního výboru po střelbě v babické škole. Událost na Vysočině odstartovala obludné komunistické monstrprocesy. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Mrtví funkcionáři Místního národního výboru po střelbě v babické škole. Událost na Vysočině odstartovala obludné komunistické monstrprocesy. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Dobový snímek školy v Babicích. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Jedna z klíčových osobností babického příběhu, sedlák Antonín Plichta ze Šebkovic. Tatínek Ludmily Vondráčkové-Plichtové. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Zastřelený Antonín Plichta junior. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Pamětník Ludvík Stehlík, odsouzený v babických procesech na 41 let. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Pamětník Jindřich Nahodil, odsouzený v babických procesech na 23 let. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Pamětník Ladislav Brabenec, odsouzený v babických procesech na 25 let. | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Nejtemnější postava babického případu, defraudant a alkoholik Ladislav Malý | Foto: Archiv bezpečnostních složek
Katolický kněz Jan Bula, vzdělaný mladý muž, básník, výtvarník i zdatný organizátor. A také gymnaziální spolužák nejtemnější postavy „Babic“, Ladislava Malého. | Foto: archiv Občanského sdružení Paměť
Katolický kněz Jan Bula, vzdělaný mladý muž, básník, výtvarník i zdatný organizátor. A také gymnaziální spolužák nejtemnější postavy „Babic“, Ladislava Malého. | Foto: archiv Občanského sdružení Paměť

Jaro 1951. Na zasedání krajského výboru komunistické strany v Jihlavě překvapivě přicházejí zástupci armády, Sboru národní bezpečnosti a politické policie. Hlavní tématem se rychle stává zakládání Jednotných zemědělských družstev na Vysočině a boj proti soukromým zemědělcům, podle tehdejší komunistické terminologie "vesnickým boháčům".

Jihlavské stranické noviny Jiskra pak otiskují článek nazvaný Důsledně vést boj proti vesnickým boháčům, ve kterém se mimo jiné píše: "S nimi socialismus v naší zemi nevybudujeme!"

Podcast věnovaný babickým procesům si můžete poslechnout zde:

O pár měsíců později, 14. července 1951, praská sál dělnického domu v Jihlavě ve švech už v devět hodin ráno. Stává se místem zinscenovaného představení, při němž rudý soud rychle vynese sedm ortelů smrti a ukončí tak první z monstrprocesů, pro něž se vžilo souhrnné označení babické. V těch následujících byly později odsouzeny další bezmála dvě stovky lidí. Část k smrti, část na doživotí, část k desítkám let žaláře.

Brutální decimační kampaň nemá v novodobých českých dějinách mnoho obdob. Desítky rodin z Třebíčska a Moravskobudějovicka dostaly cejch "babických boháčů a vrahů". Byly vystěhovány z rodných vsí, jejich společenství rozbito, děti nesměly studovat a majetek, který postupně budovaly celé generace, stalinisté zabavili a zničili.

Jednou z klíčových osobností tragického příběhu byl sedlák a otec tří dětí Antonín Plichta ze Šebkovic, ročník 1894. Když byly za války na Moravskobudějovicku vysazeni parašutisté ze skupiny Spelter, dva její členové přežili jen díky Plichtově velkorysé a velice riskantní pomoci.

Později se právě kolem výsadkářů a nepoddajného sedláka zformovala odbojová partyzánská skupina Lenka-jih, která na konci války přijala několik leteckých zásilek zbraní. Pro komunistickou Státní bezpečnost to byl jeden z hlavních impulzů, proč po uchvácení moci v místě tvrdě zasáhnout. Tím dalším pak byli soukromí zemědělci jako takoví - osobnosti svých obcí, které za války osvědčily charakter a nebyly ochotny se sklonit před násilnou kolektivizací venkova.

Roli ovšem hrál i silný vztah místních ke katolické církvi a skutečnost, že první poválečné volby v regionu nevyhráli komunisté, nýbrž religiózní lidová strana. Proto byli do babických procesů zataženi také katoličtí kněží, mezi nimiž byl nejvýraznější osobností Jan Bula, vzdělaný mladý muž, básník, výtvarník i zdatný organizátor. A také gymnaziální spolužák nejtemnější postavy babické kauzy, Ladislava Malého.

Ten se v kraji budoucí tragédie objevil v únoru 1951. Na rokytnické faře navštívil právě Bulu a představil se mu jako agent americké tajné služby CIC. Žádal o úkryt pod smyšlenou záminkou, že z domácí internace unesl pražského arcibiskupa Josefa Berana, kterého chce převést přes hranice na Západ.

Malý sice v Rakousku nějaký čas pro CIC skutečně pracoval, měl na starosti vyplácení agentů-chodců. Peníze ale zpronevěřil a jako defraudant se spěchal ukrýt zpátky do Československa, kde platil za alkoholika a hochštaplera, jenž utekl od rodiny se dvěma dětmi.

Po Vysočině v roce 1951 zlověstně bloudil od února až do začátku července a každá jeho návštěva hrozila přinést důvěřivým hostitelům, kteří chtěli bojovat proti komunismu, trest smrti či přinejmenším doživotní kriminál.

Vítejte u podcastu Na cestě. Na babické procesy v něm vzpomínají Ladislav Brabenec, odsouzený na 25 let; Ludvík Stehlík, odsouzený společně se svým otcem na 41 let; synovec Antonína Plichty Jindřich Nahodil, odsouzený na 23 let; kněz Josef Valerián a také soudruh František Hons, tehdejší předseda krajského národního výboru v Jihlavě. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

Podcast Na cestě s Milošem Doležalem

Na cestě s Milošem Doležalem

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Twitter zavede funkci spropitného celosvětově, platby přijme i v bitcoinech

Internetová sociální síť Twitter se rozhodla rozšířit funkci, která uživatelům umožňuje jednoduše zasílat peníze autorům příspěvků, aby tak ocenili jejich činnost. Funkce spropitného s označením Tip Jar (sklenice na spropitné) bude nově dostupná celosvětově a platby bude přijímat i v bitcoinech. Twitter to oznámil ve čtvrtek. Firma tak chce držet krok s provozovateli jako Patreon, kteří funkci také nabízejí.

Twitter novou funkci od května testoval. Peníze jejím prostřednictvím mohli posílat všichni uživatelé, přijímat je ale byla schopna pouze skupina vybraných uživatelů, která zahrnovala například novináře, experty a zástupce neziskových organizací. Tato skupina by se však měla časem rozšiřovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy