Podcast Miloše Doležala: Knihovnu házeli vidlemi z oken, vzpomínají pamětníci Akce K

Miloš Doležal Miloš Doležal
19. 4. 2020 15:00
Přesně před 70 lety, ve druhé polovině dubna 1950, udeřila v Československu akce s krycím názvem K. Komunistický aparát ji v tichosti připravoval už od podzimu 1949 a jejím hlavním cílem byla konfiskace církevního majetku.

Aby postup nic nekomplikovalo, strana nařídila nejprve "odhalit" katolické kláštery jako "střediska protistátní činnosti". Pod touto záminkou pak jejich obyvatele dala pozatýkat a proměnit v kriminálníky i levnou pracovní sílu.

Podcast o Akci K si můžete poslechnout zde:

Provedením akce byly pověřeny bezpečnostní složky, Lidové milice a zaměstnanci Státního úřadu pro věci církevní, který řídil Alexej Čepička.

Státnímu zločinu přezdívanému Akce K je věnován dnešní díl podcastu Na cestě. Vzpomínají v něm dva pamětníci, kteří se v dubnu 1950 stali jeho obětí. A odnesli si tak cejch, kvůli němuž byli pronásledování po většinu svého života.

Prvním ze svědků smutné doby je Martin František Vích (1921-2008), rodák z Jiříkova u Litomyšle. Jeho biografie cosi napovídá o dramatických zákrutách 20. století. Vyučený zahradnický příručí vstoupil později do Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti - petrinů a v roce 1949 byl vysvěcen na kněze. Zažil přepadení klášterů, zatčení přímo ve zpovědnici i deset let těžkého politického kriminálu, během nějž přežil i podzemní zával v dole.

Po propuštění pracoval v českobudějovických komunálních službách a při politické oblevě v roce 1967 mu komunisté vrátili takzvaný souhlas s duchovenskou činností, díky němuž mohl veřejně opět působit jako kněz. Na starost dostal vsi Dobrš, Čestice a okolí. Ve skutečnosti ale jeho neviditelná farnost sahala od Pošumaví až ku Praze a od skautů až po seniory.

V závěru života se dočkal ocenění Řádem T. G. Masaryka. Od kamarádů spoluvězňů dostal přezdívku "pěnový Martin", protože uměl v kriminálních podmínkách ušlehat sladkou cukrovou pěnu.

Druhým dnešním svědkem je jezuitský kněz Josef Cukr (1917-2014), přezdívaný "Jeho Sladkost". Rodák z moravského Slovácka strávil válku v protinacistickém odboji. Zažil tvrdé zkoušky v podobě výslechů na gestapu a věznění v Terezíně. Ale také aktivní účast v Pražském povstání i kvalitní studia v Anglii.

V roce 1947 pak pomáhal obnovovat církevní gymnázium v Bohosudově. A právě tam zažil přepadení StB a vznik internačního tábora. Společně s páterem Němcem, který přežil Dachau, se stali jakýmisi mluvčími internovaných řeholníků. Následně byl Josef Cukr přesunut na Slovensko k černým baronům. Pracoval na stavbách v Komárně a Hájníkách.

V prosinci 1953 byl odsouzen k 11 letům politického žaláře. Propuštění se dočkal v květnu 1960. Po sametové revoluci se vrátil k činnosti, při níž jej komunisté kdysi zatkli: k dalšímu pokusu o obnovu bohosudovského gymnázia.

Muž devatera řemesel byl v roce 1999 oceněn prezidentem Václavem Havlem státním vyznamenáním Za zásluhy.

Dokumentární podcast Miloše Doležala o Akci K si můžete poslechnout nahoře v článku nebo na platformách SoundCloud, SpreakerSpotifyApple Podcasts a Google Podcasts.

Podcast Na cestě s Milošem Doležalem

Na cestě s Milošem Doležalem

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy