Podcast Miloše Doležala: Přepadly nás čtyři junkersy a prostřílely nám welouše

Miloš Doležal Miloš Doležal
10. 9. 2020 18:00
Přesně před 80 roky vzlétla ke své první bojové akci 311. československá bombardovací peruť RAF. Poslechněte si vzpomínky hrdinů, kteří se útoků na cíle v nacisty okupované Evropě účastnili.

"Letíme a já cosi dělal u svého navigátorského stolku a najednou na mě volá telegrafista Ludva Král - Járo kukej ven! Viděl jsem tam tři junkersy a přilétl ještě jeden. Začaly na nás útočit. Ludva začal telegrafovat na základnu. Tak začal náš souboj o přežití. Jenže zasekl se nám boční kulomet a u toho druhého zase nefungoval zaměřovač," popisuje jeden z nejdramatičtějších soubojů našich bombardovacích letců za druhé světové války plukovník Jaromír Foretník.

Nakonec se posádce podařilo dvě nepřátelská letadla sestřelit a zázračně se vrátit na domovské letiště. Po šťastném přistání na svém letadle napočítali přes tři stovky průstřelů. Zasáhly i sedadlo, na kterém seděl právě Foretník.

Podcast se vzpomínkami československých letců RAF si můžete poslechnout zde:

Historie 311. československé bombardovací perutě RAF patří k nejskvělejším kapitolám našich novodobých dějin. Svědectví československých leteckých bojovníků plně potvrzuje známou latinskou moudrost, podle níž jsou bez statečnosti všechny ctnosti jako vdovy.

Večer a noc z 10. na 11. září 1940. Na základně v anglickém Honingtonu panuje zvláštní napětí - tři wellingtony startují na svoji vůbec první bojovou akci. Cílem je seřaďovací nádraží v nacisty okupovaném Bruselu. Operace se vydařila. A spolu s ní zdárně odstartovalo i účinkování československých bombardovacích letců na nebi válečné Evropy.

Jen o dva týdny později - 23. září 1940 - se pak zúčastnili náletu na Berlín, hlavní město Třetí říše. Šlo o mimořádně obtížnou misi: trasa měla přes 1800 kilometrů a vedla převážně nad územím kontrolovaným německým vzdušnými silami a hustou protiletadlovou obranou.

Operační činnost 311. perutě postupně nabývala na intenzitě a na nepřátelské cíle záhy útočila takřka denně. Podílela se na těžkých náletech na Hamburk, Kolín nad Rýnem, Brémy, Kiel a Mannheim.

Později se naši letci účastnili také bitvy o Atlantik - stíhání a ničení německých ponorek, torpédoborců a lodí, které ohrožovaly válečné konvoje spojenců. K jejich zcela unikátním výkonům patří potopení německé ozbrojené obchodní lodi Alsterufer.

Platilo se však životy. V roce 1942 dosáhly ztráty více než 50 procent a za celou existenci "třistajedenáctky" zahynulo při bojových akcích celkem 250 československých letců. Sestřelení i s následným německým zajetím pak přežilo 34 mužů.

V podcastu hovoří plukovník Petr Uruba - pilot, který musel se svojí posádkou nouzově přistát v okupované Francii. Plukovník Otakar Černý - navigátor, jehož wellington se při letu na Hamburg zřítil za dosud nevyjasněných okolností, osádka se ale stačila zachránit na padácích. Černému se pak několikrát podařilo uniknout z německého - a po únoru 1948 i komunistického - vězení. Dále plukovník Jaromír Foretník - navigátor, který se 11. září 1942 zúčastnil jednoho z nejdramatičtějších soubojů v historii 311. perutě. Generál Ivan Schwarz, jehož posádce se 27. prosince podařilo v Atlantickém oceánu potopit německou ozbrojenou obchodní loď Alsterufer.

Vyprávění pamětníků doplňují vzpomínky generála Imricha Gablecha, který působil na anglických letištích jako operační důstojník; Reného Šírka, za války totálně nasazeného v německých přístavech v roli hasiče a Alfonse Bradatsche, zaměřovače protiletadlového dělostřelectva wehrmachtu.

Vítejte u reportážního podcastu Na cestě s Milošem Doležalem. Poslechnout si jej můžete na platformách SoundCloud, SpreakerSpotifyApple, Podcasts Google Podcasts.

Podcast Na cestě s Milošem Doležalem

Na cestě s Milošem Doležalem

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy