Podcast Miloše Doležala: Přepadly nás čtyři junkersy a prostřílely nám welouše

Miloš Doležal Miloš Doležal
10. 9. 2020 18:00
Přesně před 80 roky vzlétla ke své první bojové akci 311. československá bombardovací peruť RAF. Poslechněte si vzpomínky hrdinů, kteří se útoků na cíle v nacisty okupované Evropě účastnili.

"Letíme a já cosi dělal u svého navigátorského stolku a najednou na mě volá telegrafista Ludva Král - Járo kukej ven! Viděl jsem tam tři junkersy a přilétl ještě jeden. Začaly na nás útočit. Ludva začal telegrafovat na základnu. Tak začal náš souboj o přežití. Jenže zasekl se nám boční kulomet a u toho druhého zase nefungoval zaměřovač," popisuje jeden z nejdramatičtějších soubojů našich bombardovacích letců za druhé světové války plukovník Jaromír Foretník.

Nakonec se posádce podařilo dvě nepřátelská letadla sestřelit a zázračně se vrátit na domovské letiště. Po šťastném přistání na svém letadle napočítali přes tři stovky průstřelů. Zasáhly i sedadlo, na kterém seděl právě Foretník.

Podcast se vzpomínkami československých letců RAF si můžete poslechnout zde:

Historie 311. československé bombardovací perutě RAF patří k nejskvělejším kapitolám našich novodobých dějin. Svědectví československých leteckých bojovníků plně potvrzuje známou latinskou moudrost, podle níž jsou bez statečnosti všechny ctnosti jako vdovy.

Večer a noc z 10. na 11. září 1940. Na základně v anglickém Honingtonu panuje zvláštní napětí - tři wellingtony startují na svoji vůbec první bojovou akci. Cílem je seřaďovací nádraží v nacisty okupovaném Bruselu. Operace se vydařila. A spolu s ní zdárně odstartovalo i účinkování československých bombardovacích letců na nebi válečné Evropy.

Jen o dva týdny později - 23. září 1940 - se pak zúčastnili náletu na Berlín, hlavní město Třetí říše. Šlo o mimořádně obtížnou misi: trasa měla přes 1800 kilometrů a vedla převážně nad územím kontrolovaným německým vzdušnými silami a hustou protiletadlovou obranou.

Operační činnost 311. perutě postupně nabývala na intenzitě a na nepřátelské cíle záhy útočila takřka denně. Podílela se na těžkých náletech na Hamburk, Kolín nad Rýnem, Brémy, Kiel a Mannheim.

Později se naši letci účastnili také bitvy o Atlantik - stíhání a ničení německých ponorek, torpédoborců a lodí, které ohrožovaly válečné konvoje spojenců. K jejich zcela unikátním výkonům patří potopení německé ozbrojené obchodní lodi Alsterufer.

Platilo se však životy. V roce 1942 dosáhly ztráty více než 50 procent a za celou existenci "třistajedenáctky" zahynulo při bojových akcích celkem 250 československých letců. Sestřelení i s následným německým zajetím pak přežilo 34 mužů.

V podcastu hovoří plukovník Petr Uruba - pilot, který musel se svojí posádkou nouzově přistát v okupované Francii. Plukovník Otakar Černý - navigátor, jehož wellington se při letu na Hamburg zřítil za dosud nevyjasněných okolností, osádka se ale stačila zachránit na padácích. Černému se pak několikrát podařilo uniknout z německého - a po únoru 1948 i komunistického - vězení. Dále plukovník Jaromír Foretník - navigátor, který se 11. září 1942 zúčastnil jednoho z nejdramatičtějších soubojů v historii 311. perutě. Generál Ivan Schwarz, jehož posádce se 27. prosince podařilo v Atlantickém oceánu potopit německou ozbrojenou obchodní loď Alsterufer.

Vyprávění pamětníků doplňují vzpomínky generála Imricha Gablecha, který působil na anglických letištích jako operační důstojník; Reného Šírka, za války totálně nasazeného v německých přístavech v roli hasiče a Alfonse Bradatsche, zaměřovače protiletadlového dělostřelectva wehrmachtu.

Vítejte u reportážního podcastu Na cestě s Milošem Doležalem. Poslechnout si jej můžete na platformách SoundCloud, SpreakerSpotifyApple, Podcasts Google Podcasts.

Podcast Na cestě s Milošem Doležalem

Na cestě s Milošem Doležalem

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Bulharsko se rozhodlo vyhostit dva ruské diplomaty kvůli špionáži

Bulharské ministerstvo zahraničí dalo dvěma ruským diplomatům 72 hodin na to, aby opustili zemi. Stalo se tak poté, co je prokurátoři obvinili ze špionáže. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Mluvčí ministerstva uvedl, že o prohlášení obou diplomatů za nežádoucí osoby bylo informováno ruské velvyslanectví v Sofii. Dříve prokurátoři uvedli, že oba diplomaté se od roku 2016 snažili získávat od bulharských občanů utajované informace o modernizačních plánech armády a o údržbě vojenské techniky.

Agentura Interfax připomněla, že analogický incident se odehrál už letos v lednu, kdy bulharská prokuratura rovněž podezírala dva ruské diplomaty ze špionáže. Oba Bulharsko vypovědělo. Moskva v obdobných kauzách reaguje recipročně, tedy dá se očekávat vyhoštění dvou bulharských diplomatů z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy