Šlo to z návštěvníků, kterými se Branická louka slušně zaplňovala už od tří hodin, ačkoli spousta z nich se skrývala ve stínu pod stromy, aby unikla pekelnému horku na žhnoucích prostranstvích před A i B stage.
Bylo mezi nimi možno zahlédnout lidi tak či onak stylizované do image Placeba - a ne že by jejich černé oblečení bylo bůhvíjak záviděníhodné. Ale i z ostatních tak nějak vyzařovalo to, že TO přijde až po západu slunce.
A šlo to i z řad interpretů. Za všechny lze jmenovat třeba Gregoryho ze Southpaw, který v závěru jejich vystoupení vzkázal publiku: "Užijte si Placebo, bude to určitě skvělej zážitek!"
Placebo...
Měl pravdu, to se mu musí nechat. Placebo sice měli hodně dlouhou zvukovku, ale to aspoň poskytlo čas na úplné zaplnění prostoru před hlavní stage nedočkavými fanoušky. Dočkali se a nutno podotknout, že tak přesný začátek se u hvězdy takového kalibru jen tak nevidí. Brianův i Stefanův kytarový park byl nachystán - a v tom okamžiku byli nachystaní i majitelé nástrojů.
Placebo nejsou tak docela tři, co se koncertních vystoupení týče. Po stranách stáli doprovodní hudebníci, ale i přesto bylo zřejmé - na pohled i na poslech - kdo tu hraje hlavní roli. Malý a velký, Molko a Olsdal, kytara a basa, nebo dvě kytary. Jenom Steve Hewit za těmi bubny tak trochu zanikal, ačkoli slyšet ho bylo zřetelně.
Přehráli v podstatě celé aktuální album Meds, překvapivě včetně pomalé Follow The Cops Back Home. Na publikum to evidentně účinkovalo jako injekce euforii způsobující drogy; a ten pocit, to opravdu nemohlo být placebo. I kapela si rychle všimla, jaký má jejich hudba efekt - jak skvěle se "ladies and gentlemen of United Islands of Prague", jak nás všechny Brian Molko označil, baví.
Ostatně jeho kreace na pódiu dokazovaly, že sám vystoupení prožívá srdcem i tělem. Poskakování, padání na kolena, pobíhání, shazování mikrofonu, všechno možné. V jednu chvíli seskočil z pódia do uličky pro fotografy, dozpíval tam song a pak někam zmizel.
"I lost the singer! Shit!" okomentoval to Olsdal. Nicméně o minutku později se zpěvák objevil - musel to obejít, protože při své výšce neměl šanci přes dva metry vysoké pódium vyšplhat předem.
Po necelé hodině skončili Placebo hlavní část, potom přidali ještě tři songy. Nicméně ani nová verze 36 Degrees z jejich debutu ani Twenty Years z výběru singlů už neměly tu sílu jako jejich předchůdci. Možná proto, že jsou to povahou písně spíš pomalejší, byť hodně hlučné.
Devadesát minut vystoupení kapela nedodržela, nicméně i těch pětasedmdesát bohatě stačilo na strhující kytarový zážitek. A další z vrcholů festivalu.
...& ti druzí
Odpoledne předcházející vystoupení hlavní hvězdy bylo vskutku parné. Slunce nemilosrdně škvařilo všechny, kdo se rozhodli neschovávat se a vychutnat si některou z kapel hezky zblízka. Kotel na koncertě dostával tak trochu jiný význam. Nicméně odvážných byla spousta a bylo jich čím dál tím víc.
The Prostitutes sice ještě nehráli zrovna pro dav, nicméně ani trochu to neovlivnilo jejich výkon - našlapaný rock and roll slušně rozhýbal upocená těla pod sebou. Za to u následujících Southpaw už bylo publikum početnější a kapela ho odměnila sytou porcí výborné hudby.
A mezi tím na stage B drtili struny Flaming Cocks - jejich turbo rock´n´roll by se sice dal krátce označit jako punk, ale to nikomu asi nevadilo. Ostatně proč by mělo.
Sestava Gaia Mesiah měla být tou kapelou, která dostane tu možnost hrát přímo před Placebem; po nich však přišli ještě přetrapní Cocotte Minute, kterýžto tah od pořadatelů zdá se vskutku nepochopitelný.
Gaia Mesiah je totiž podobnou živelnou pohromou jako Molko & spol, přestože hrají o něco odlišnější styl, blíž nu-metalu nebo HC. Zpěvačka by svým řevem zahanbila kdejakého metaláka a podobné ekvivalenty si můžete udělat i u dalších nástrojů; snad kromě basy, kterou ničí Josh, muž.
A na závěr holandští Yukka, rock and roll hudbou, britpop zpěvem, využívající vcelku sympatických klišé. A taky Ecstasy of Saint Theresa, kteří (po vzoru Placeba?) nedodrželi Muchowova slova a zahráli hned několik starších věcí, třeba If I Had Two Boys či Avoid - nicméně v lehce nových, zajímavých kabátech.
