Ostrava vystavuje Pieta Mondriana, Františka Kupku a další umělce ze skupiny Abstraction-Création

Abstraction-Création v Galerii výtvarného umění v Ostravě.
Foto: Martin Straka
Hana Slívová Hana Slívová
2. 2. 2018 7:50
Pětileté fungování skupiny Abstraction-Création, v níž se sdružili špičkoví světoví umělci vyznávající abstrakci, rekapituluje album Abstraction Création / art non figuratif 1932-1936. Reprint alba i grafické listy z něj do konce března vystavuje Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Před sedmaosmdesáti lety, 15. února 1931, vznikla v Paříži výtvarná skupina jménem Abstraction-Création. Její název dobře vystihl to, oč sdruženým umělcům šlo: tvořit a vystavovat nefigurativní umění, které by nebylo kopií ani interpretací přírody.

Ke skupině, otevřené umělcům z celého světa, se hlásili francouzští abstraktní malíři a sochaři Auguste Herbin nebo Albert Gleizes, výtvarník a dadaistický básník Hans Arp, americký sochař Alexander Calder, ale také Čech František Kupka. Přešli do ní i někteří členové starších avantgardních uskupení De Stijl či Bauhaus, například Piet Mondrian nebo Vasilij Kandinskij.

Skupina fungovala do roku 1937 a mezi lety 1932 a 1936 vydávala ročenky. Každá měřila 22 x 27 centimetrů, obsah a barva nápisu na titulní straně se měnily.

V roce 1973 let se k tvorbě skupiny vrátil editor Paul Nemours, jenž vydal reprezentativní album Abstraction Création / art non figuratif 1932-1936. Z 92 spolupracovníků skupiny se na něm podílelo 30 čelných představitelů.

Díky nadaci Svetlik Art Foundation, již provozuje ostravský podnikatel Jan Světlík, je nyní 30 grafických listů - včetně reprintu samotného alba v menším měřítku - k vidění v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Publikace i výstava se podle organizátorů přehlídky snaží veřejnosti zpřístupnit a připomenout abstraktní umění první poloviny 20. století.

"Album představuje soubor 30 grafik, což je tedy výběr více než zúžený," říká ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě Jiří Jůza. "Paul Nemours měl však situaci ztíženou značným odstupem. Někteří umělci byli už po smrti, jiní nechtěli nebo nemohli na albu participovat," dodává. 

O významu publikace však svědčí účast řady výjimečných jmen. Švýcarský výtvarník a architekt Max Bill tehdy zapůjčil například díla svých souputníků Laszla Moholy-Nagye nebo Pieta Mondriana.

Na výstavě je každý z autorů zastoupený pouze jedním dílem. Za připomenutí podle organizátorů stojí například Mondrianova Kompozice D, Abstrakce Františka Kupky nebo Prostor Japonce Tara Okamota.

 

Právě se děje

Další zprávy