Ostrava vystavuje Pieta Mondriana, Františka Kupku a další umělce ze skupiny Abstraction-Création

Abstraction-Création v Galerii výtvarného umění v Ostravě.
Zobrazit 8 fotografií
Foto: Martin Straka
Hana Slívová Hana Slívová
2. 2. 2018 7:50
Pětileté fungování skupiny Abstraction-Création, v níž se sdružili špičkoví světoví umělci vyznávající abstrakci, rekapituluje album Abstraction Création / art non figuratif 1932-1936. Reprint alba i grafické listy z něj do konce března vystavuje Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Před sedmaosmdesáti lety, 15. února 1931, vznikla v Paříži výtvarná skupina jménem Abstraction-Création. Její název dobře vystihl to, oč sdruženým umělcům šlo: tvořit a vystavovat nefigurativní umění, které by nebylo kopií ani interpretací přírody.

Ke skupině, otevřené umělcům z celého světa, se hlásili francouzští abstraktní malíři a sochaři Auguste Herbin nebo Albert Gleizes, výtvarník a dadaistický básník Hans Arp, americký sochař Alexander Calder, ale také Čech František Kupka. Přešli do ní i někteří členové starších avantgardních uskupení De Stijl či Bauhaus, například Piet Mondrian nebo Vasilij Kandinskij.

Skupina fungovala do roku 1937 a mezi lety 1932 a 1936 vydávala ročenky. Každá měřila 22 x 27 centimetrů, obsah a barva nápisu na titulní straně se měnily.

V roce 1973 let se k tvorbě skupiny vrátil editor Paul Nemours, jenž vydal reprezentativní album Abstraction Création / art non figuratif 1932-1936. Z 92 spolupracovníků skupiny se na něm podílelo 30 čelných představitelů.

Díky nadaci Svetlik Art Foundation, již provozuje ostravský podnikatel Jan Světlík, je nyní 30 grafických listů - včetně reprintu samotného alba v menším měřítku - k vidění v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Publikace i výstava se podle organizátorů přehlídky snaží veřejnosti zpřístupnit a připomenout abstraktní umění první poloviny 20. století.

"Album představuje soubor 30 grafik, což je tedy výběr více než zúžený," říká ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě Jiří Jůza. "Paul Nemours měl však situaci ztíženou značným odstupem. Někteří umělci byli už po smrti, jiní nechtěli nebo nemohli na albu participovat," dodává. 

O významu publikace však svědčí účast řady výjimečných jmen. Švýcarský výtvarník a architekt Max Bill tehdy zapůjčil například díla svých souputníků Laszla Moholy-Nagye nebo Pieta Mondriana.

Na výstavě je každý z autorů zastoupený pouze jedním dílem. Za připomenutí podle organizátorů stojí například Mondrianova Kompozice D, Abstrakce Františka Kupky nebo Prostor Japonce Tara Okamota.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy