Odvaha a utrpení naší doby. Laureátka Nobelovy ceny za literaturu píše jednu knihu deset let

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
8. 10. 2015 16:09
Běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová byla za favoritku považována už od roku 2012, ale teprve letos jí Švédská královská akademie cenu udělila. A to za "polyfonické psaní, které je památníkem utrpení a odvahy v naší době". Alexijevičová se věnuje psaní dokumentárních románů, proslavila ji už její první kniha Válka nemá ženskou tvář z roku 1985. Vydává zhruba jednu knihu za deset let a každému jejímu dílu předchází příprava ve formě několika set rozhovorů. V Bělorusku má zvláštní postavení, píše totiž rusky a kritizuje prezidenta Alexandra Lukašenka.
Vítězka letošní ceny za literaturu Světlana Alexijevičová.
Vítězka letošní ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. | Foto: Reuters

Stockholm/Minsk - Sama o tom s novináři vůbec nechtěla hovořit a při zmínce o Nobelově ceně jinak velmi přívětivá Světlana Alexijevičová nasadila téměř bolestivou grimasu.

Nebylo se čemu divit, zhruba od roku 2012 byla každý rok považována za horkou favoritku a novináři ji obléhali s žádostí o komentář. Letos veřejně vyhlásila, že až do oficiálního vyhlášení výsledků nebude nic komentovat.

Jenže tentokrát to vyšlo. Královská švédská akademie jí cenu udělila za "polyfonické psaní, které je památníkem utrpení a odvahy v naší době." Přeloženo do srozumitelného jazyka: Světlana Alexijevičová píše dokumentární romány, ve kterých vystupují desítky skutečných lidí, a zaměřuje se na neuralgická období dvacátého století. A že jich v dějinách Sovětského svazu opravdu nebylo málo.

Vzpomínky na dětství

Slávu přinesla Světlaně Alexijevičové, původní profesí učitelce na základní škole, hned první knížka Válka nemá ženskou tvář, která vyšla v roce 1985. Využila zde vzpomínky na dětství na běloruském venkově.

"Po válce tam nežili skoro žádní chlapi. Všichni padli ve válce. Tak jsem od dětství poslouchala příběhy z války od žen. Tam nebylo žádné hrdinství jako v televizi, ale utrpení, hlad, násilí a špína," vysvětlila mi Alexijevičová při své poslední návštěvě Prahy myšlenku napsat vzpomínky na válku z ženského hlediska.

Kniha vyšla ke kulatému výročí konce druhé světové války, ale na rozdíl od stovek jiných okamžitě zaujala čtenáře. Nevyhýbala se totiž i dosud tabuizovaným tématům, jako byly důsledky činnosti partyzánů nebo sexuální život na frontě. V době před začátkem pěrestrojky to působilo jako zjevení.

Zinkoví chlapci

Během pěrestrojky se stala skutečnou hvězdou. Její Zinkoví chlapci, nazvaní podle kovu, ze kterého sovětská armáda dělala rakve pro padlé vojáky v Afghánistánu, je jednou z nejpůsobivějších obžalob sovětského režimu, která byla kdy napsána. V roce 1989, kdy kniha vyšla, již Sovětský svaz směřoval ke svému rozpadu.

Další čtení pro silné povahy Alexijevičová vydala až v roce 1997. "Já píšu strašně pomalu, protože potřebuji dělat rozhovory. Na jednu knížku dělám většinou 400-600 interview," vysvětluje Světlana Alexijevičová svou pracovní metodu, kvůli které vydává novinky zhruba jednou za deset let.

Zatím poslední knihou je Život z druhé ruky. Vyšla v roce 2013 a zabývá se dobou po rozpadu Sovětského svazu. "Já jsem vlastně celý život kronikářkou sovětského člověka. Je to zvláštní druh, zrozený cenou obrovského utrpení, které způsobil sám sobě i jiným. A pořád nechce odejít ze scény, podívejte se, co se děje na Donbase. Ale já jsem vlastně také sovětský člověk," usmívala se běloruská spisovatelka.

Světlana Alexijevičová má kvůli tomu v Bělorusku zvláštní postavení. Běloruské národovce rozčiluje tím, že píše rusky, provládní činitele tím, že ostře kritizuje prezidenta Alexandra Lukašenka, o kterém hovoří jako o "maniakovi".

Dobovým aktualizacím se Alexijevičová vzpouzí. Ale všem, kteří se snaží pochopit myšlenkové pochody značné části obyvatel bývalého Sovětského svazu, nelze než její knihy doporučit.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 3 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy