Obrazem: V novém Muzeu českého plakátu visí reklamy na jídlo a nakupování nejen v dobách komunismu

Foto: Jakub Plíhal
Jakub Plíhal ČTK Hana Slívová Jakub Plíhal, ČTK, Hana Slívová
Aktualizováno 28. 11. 2017 16:13
Nové soukromé Muzeum českého plakátu vzniká v Praze na rohu Malostranského náměstí a Karmelitské ulice v domě U Zlatého hroznu. Svou obsáhlou sbírku v něm bude postupně prezentovat Glenn Spicker, Američan usídlený už téměř tři desetiletí v Praze. První výstavy - Retro food porn (plakáty z dob první republiky a komunismu) a Nakupování za železné opony - představí od ledna desítky kusů na téma "jídlo a reklamy na něj" a "nakupování v době komunismu". Na výstavy naváže stálá expozice. Slavnostní otevření proběhlo včera.

Sbírka plakátů majitele klubu U Malého Glena a spoluzakladatele Muzea komunismu Glenna Spickera čítá okolo šesti set kusů. Od ledna je uvidí i návštěvníci nového Muzea českého plakátu, které vzniklo v historickém domě U Zlatého hroznu. 

První výstavy Retro food porn (plakáty z dob první republiky a komunismu) a Nakupování za železné opony představí desítky plakátů z let 1897 až 1989.

Na kouscích z první republiky i poválečné éry uvidí návštěvníci díla anonymních tvůrců i známých umělců, například Josefa Lady, Václava Paty nebo Viktora Olivy. 

Dvě výstavy, které budou otevřené do října 2018, pak nahradí stálá expozice plakátů k různým komunistickým svátkům, strojírenským výrobkům či veletrhům a také reklamy na krásy Československa.

Glenn Spicker podle svých slov plakáty pouze sbírá, neprodává je. Výši investice do muzea sdělit nechtěl, v domě z 15. století je ale v nájmu. Výstavní sály jsou vymalované tmavě šedou barvou, prvnímu patru dominuje malovaný dřevěný renesanční strop.

Aktuální dvě výstavy zabírají tři patra, v přízemí domu je kavárna a prodejna, v podzemí bude promítací sál.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy