Obrazem: Skutečnější než skutečnost. Olomouc představuje obrazy českých hyperrealistů

Zátiší Jana Mikulky, jenž uspěl i na mezinárodní scéně.
Zdeněk Trs: Zahrada, 2005
Zdeněk Beran: Hra s hlávkami, 1987 - 1988
Vladimír Véla: Torzo III
Tomáš Kubík: Cibule, 1995 - 1996
Foto: Muzeum umění Olomouc
Hana Slívová Hana Slívová
2. 5. 2017 3:00
Olomouckému Muzeu umění se podařil výjimečný projekt. Na výstavě pojmenované Fascinace skutečností v České republice vůbec poprvé souhrnně představuje práce výtvarníků, kteří se věnují hyperrealismu. Žánr, založený na co nejvěrnějším zobrazení viděného, má kořeny v Americe přelomu 60. a 70. let. V Československu se zejména díky Theodoru Pištěkovi a jeho zálibě v technice zabydlel jen o pár let později. A daří se mu dodnes, obrazy Jana Mikulky či Michala Ožibka, absolventů malby na pražské AVU, mají úspěch i v zahraniční. Síla výstavy tkví především v kontextu a přímém srovnání jednotlivých přístupů k hyperrealistické malbě v tuzemském prostředí. K vidění je do 10. září.
 

Právě se děje

před 21 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy