Mašek patří k představitelům českého symbolismu a secese. Podle organizátorů býval podobně ceněný jako generační souputník Alfons Mucha.
"Maškovým dílem se pyšní i pařížské Muzeum d'Orsay. S Muchou byli přátelé, spolužáci a měli i podobný malířský styl. Mašek se ovšem po studiu v Paříži vrátil do Prahy, zatímco o pět let starší Mucha zůstal ve Francii, kde se později proslavil," říká majitel aukčního domu Tomáš Hejtmánek.
Maškův velkoformátový obraz Hra slunečních skvrn zachycuje pět žen tančících ve slunečních odlescích. Dílo pochází ze soukromé sbírky po umělcově blízké příbuzné. "Více než sto let starý obraz, který jsem znal jen z obrázku v Maškově knižní monografii, čekal na své znovuobjevení v jedné již neobývané pražské vile. Za léta skladování byl ušpiněn a svrchní laková vrstva zešedla, takže malba skoro nebyla vidět," popisuje Hejtmánek.
Významná část Maškova díla skončila v sutinách domu, který byl zničen při náletu na Prahu v únoru 1945. Vzniklou proluku později zaplnil Tančící dům. Za pozapomenutím talentovaného malíře stojí také fakt, že Mašek se po jmenování profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze roku 1898 rozhodl už nevystavovat. Studentům se pak věnoval i na soukromé škole, kterou později založil ve svém ateliéru.
Maškův obraz Libuše z roku 1893 se nachází ve sbírce pařížského Musée d'Orsay, známé jsou jím navržené činžovní pražské domy nebo lunety v Uměleckoprůmyslovém museu. Vyzdobil dvoranu sídla České pošty v Jindřišské ulici, v Bubenči se lidé dodnes chodí dívat na secesní vilu, kterou tam nechal postavit pro svou rodinu. Byl malířem a ilustrátorem, architektem i pedagogem. K jeho žákům, které ovlivnil, patřil například Josef Čapek.
Čtvrteční aukce nabídla také díla Antonína Slavíčka, Jiřího Johna, Běly Kolářové, Zbyňka Sekala nebo Ondřeje Sekory. Část prací pochází ze sbírky historika umění Jiřího Šetlíka.
