Obraz Panny Marie Pomocné, který věřící na Zlatohorsku uctívají již 300 let, se vrátil z restaurátorské dílny. Ve zlatohorském farním kostele jej slavnostně přivítají tuto neděli při poutní slavnosti.
Obraz z počátku 18. století je spjatý s poutním místem Maria Hilf, do ukončení rekonstrukce celého oltáře poutního kostela zůstane na bočním oltáři zlatohorského farního kostela, řekl mluvčí ostravsko-opavského biskupství Ondřej Elbel. Rekonstrukce celého oltáře vyjde na 4,7 milionu korun.
Zlatohorský obraz je jednou z významných kopií díla Lucase Cranacha staršího, tzv. Pasovské Madony z roku 1537. Namaloval jej malíř Simon Schwarz. Restaurování obrazu předcházel důkladný průzkum, využit byl například i rentgen ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.
Kovové prvky pomáhalo analyzovat Technické muzeum v Brně. Odborníci se zaměřili také na metodu dendrochronologie. „Odhalila, že obraz je vymalován na jedlovém dřevě pokáceném v letech 1713 a 1714,“ uvedl restaurátor Martin Čihalík. Průzkum tak potvrdil informace z farní kroniky o objednávce obrazu v roce 1718 pro poutní místo Maria Hilf.
Nalezené zbytky vosku pod kovovými prvky v obraze podle odborníka svědčí také o tom, že pod obrazem hořívalo velké množství svíček. Velkou změnou obraz prošel po roce 1870, kdy jej řemeslníci ořezali, aby se vešel do nového rámu.
Slavnostní uvedení
„O tom vypovídá neúplný nápis, který jsme po sundání rámu nalezli,“ doplnil brněnský restaurátor. Práce jeho dílny spočívala v zachycení originální malby, odstranění přemaleb, vyčištění nánosů i v přípravě takzvaného plovoucího roštu na zadní desce obrazu, který dokáže reagovat na změny teplot v kostele.
Slavnostní uvedení zrestaurovaného obrazu se chystá tuto neděli v 09:00 ve zlatohorském farním kostele při poutní mši svaté ke slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Do hlavního oltáře poutního kostela Maria Hilf jej restaurátoři vsadí až za několik let po dokončení restaurátorských prací na celém oltáři.
„Práce máme rozvržené na čtyři roky. Celkové náklady dosáhnou 4,7 milionu korun,“ uvedl vedoucí stavebního odboru na Biskupství ostravsko-opavském Václav Kotásek.
Historie poutního místa, kam před druhou světovou válkou přicházelo ročně na 100 tisíc věřících, začala v roce 1647. Tehdy tu podle legendy byla z vyšší moci před švédskými vojsky zachráněna matka a její právě narozené dítě. Od té doby lidé vzývali na tomto místě Pannu Marii jako pomocnici a ochránkyni nenarozeného života.
Nejprve se klaněli obrazu pověšenému na stromě, poté vznikl poutní obraz a v polovině 18. století tu byl vystavěn kostel. Původní kostel Panny Marie Pomocné v roce 1973 dal komunistický režim zbourat.
Později se Češi, Poláci a Němci zasadili o jeho obnovu. Nový kostel byl postaven za 25 milionů korun z darů věřících. Novodobá historie poutí ve Zlatých Horách začala v roce 1995, kdy byl nový chrám vysvěcen.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ U íránského ostrova Charg, který je klíčovým ropným terminálem, byly slyšet výbuchy
U íránského ostrova Charg v Perském zálivu byly v sobotu slyšet výbuchy. Informovala o tom íránská agentura Fars. Ostrov je klíčových ropným terminálem, připomněla agentura Reuters. Příčina výbuchů nebyla známá, ale agentura Nournews napojená na íránskou nejvyšší bezpečnostní radu s odvoláním na nepotvrzené zprávy z místních zdrojů hovoří o zásahu íránského tankeru americkou raketou.
ŽIVĚ Ruský útok na jihovýchodě Ukrajiny si vyžádal čtyři životy
Při útoku Ruska na jihovýchodě Ukrajiny zemřeli čtyři lidé. Dalších pět bylo zraněno, včetně 30leté ženy, která je v intenzivní péči. Uvedl to podle agentury AFP šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža.
Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě. Těsně před příjezdem Trumpových emisarů
Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, uvedl v sobotu na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky jsou podle něj reakcí na plánovanou návštěvu vyjednavačů amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině.
S čím na mě vyrukují? Macinka prozradil, co měl v kapse během podivného rozhovoru
„Jsem pro každou špatnost. Rozhodl jsem se to dohrát do konce.“ Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tak v Interview ČT24 vysvětloval, proč zůstal ve studiu s mužem v kukle. Podle svých slov od první chvíle tušil, že jde o „provokatéra“ Vojtěcha Pšenáka z Detektivní party. Macinka i tak neodešel. Naopak byl zvědavý, s čím na něj vyrukují. V kapse měl navíc schované bezpečnostní tlačítko.