


Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl.

Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v aukci na vyvolávací ceně devět milionů korun, uvedla galerie v tiskové zprávě.
Piják je podle galerie vzácnou ranou prací Josefa Čapka. Malba zobrazuje muže u stolu s kloboukem na hlavě zahleděného do sklenice vína. Je to typicky čapkovský obyčejný typ, jehož prostřednictvím však autor ze všednosti dobývá to, co přesahuje pouhou dokumentaci sociálního údělu, uvedli galeristé. Formální řeč obrazu je příznačná pro Čapkův kubismus přelomu 10. a 20. let 20. století.
Dnešní aukce Galerie Kodl byla především poctou malíři, kostýmnímu výtvarníkovi a scénografovi Theodoru Pištěkovi. „Bylo nám ctí, že jsme s ním mohli dlouhodobě spolupracovat, často se také osobně setkávat, diskutovat o umění,“ uvedl majitel galerie Martin Kodl.
Právě jeden z Pištěkových obrazů patřil k dílům, která se vydražila za nejvyšší ceny. Jeho olej Autoportrét u okna I získal vítězný sběratel za 15,6 milionu korun, což je druhá nejvyšší cena za Pištěkova díla.
Autoportrét u okna I vznikl v době tvrdé normalizace, kdy se Pištěk obracel k motivu zahalených lidských figur jako k symbolu osobní i společenské nesvobody. Malba zobrazuje hlavu obalenou zmačkaným papírem, připomínající odloženou antickou bustu, a působí podle galerie jako „umlčený objekt bez identity“. Dílo vstoupilo do aukce s vyvolávací cenou osm milionů.
Sběratelé při aukci získali také například malbu Noc z roku 1947 z vrcholného období malíře Karla Černého za 7,4 milionu. Značný cenový nárůst zaznamenala třeba Adriena Šimotová se svým Červnovým dnem z roku 1965. Její tempera na dřevěné desce vstupovala do aukce s vyvolávací cenou 800 tisíc korun a prodala se za 3,1 milionu.
Galerie Kodl věnovala tradičně první část nedělní aukce benefici. Na podporu uměleckých projektů festivalu Pražské jaro se dražilo prvních šest položek, které přímo pro tuto příležitost vytvořilo šest současných umělců – Michal Cimala, Jan Hísek, Pavla Malinová, Karolina Netolická, Jakub Špaňhel a Vladimír Véla.
Festivalu připadne 515 tisíc korun, polovina z částky za celou kolekci. Ve prospěch sociálně–rehabilitačního Centra Paraple se pak dražil soubor děl od Oty Janečka, Jaroslava Róny, Adély Olivy, Martina Herolda, Miroslavy Zychové, Emmy Srncové, Karla Gotta a Jana Mikulky. Na konto Centra Paraple zamíří 942.500 korun.



Na území národního parku Šumava unikají do půdy toxické látky, které kontaminují i okolí. Pocházejí z pozůstatků po bývalé československé armádě, které by se na území Šumavy neměly nacházet. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).



Hnutí SPD má dvě varianty úspor, představují podle předsedy hnutí a Sněmovny Tomia Okamury osm miliard a 25 miliard korun. K části z nich by ale byly nutné změny zákonů, které by mohly platit až příští rok. Okamura to řekl novinářům před pondělním jednáním s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a následnou schůzkou koaličních špiček zejména k návrhu státního rozpočtu pro příští rok.



Policie v pondělí u západoněmeckého Wuppertalu podnikla rozsáhlý zásah u elektrické stanice, odkud byl ohlášen pohyb podezřelého člověka. Nikoho ale nezadržela. Další zásahy provedla policie i na jiných místech v zemi, mimo jiné u elektrárny ve Weisweileru nedaleko Cách, kde u vysokonapěťového vedení nalezla několik výbušných zařízení, napsala agentura DPA.



Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust.



Tisíce lidí přišly v Bělehradě na pohřeb někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, který zemřel v Haagu při výkonu doživotního trestu za genocidu a válečné zločiny. Obřad nebyl formálně státní, účast ministrů a vojáků mu ale dala polooficiální charakter. Prezident Aleksandar Vučić se ho ale neúčastní.