Nekrolog: Jan Tříska ztělesňoval divadlo. Ve filmu byl odsouzený k rolím větším než život

Martin Svoboda Martin Svoboda
25. 9. 2017 15:30
Jan Tříska byl jedinečný herec, který představoval poslední dozvuky velkého divadelního herectví, jaké se dnes už příliš nenosí. Jeho charisma a síla osobnosti daly vzniknout nejedné památné roli a kdo ví, jestli s jeho odchodem jeho typ nezmizí z českých filmů úplně.
Jan Tříska ve filmu Šílení od Jana Švankmajera.
Jan Tříska ve filmu Šílení od Jana Švankmajera. | Foto: Warner Bros.

Oznámení úmrtí herce Jana Třísky doprovázel a jistě i nadále bude doprovázet přídomek "legendární". Z čistě jazykovědného hlediska jde o nesmyslné označení, existence Jana Třísky byla nezpochybnitelná. V jeho případě lze ale tuto chybu právě nyní naplno pochopit. 

Tříska byl pro většinu diváků symbolem. Jednak proto, že v Československu se nedočkal tolika velkých rolí, kolik jich při svém talentu mít mohl, jednak proto, že jeho americké filmy nejsou příliš známé.

Diváci mají proto častěji vztah k tomu, co pro ně Tříska představoval, než - snad s výjimkou role Igora Hnízda v Obecné škole - k jeho konkrétní práci.

Ztělesnění divadla

Jan Tříska byl především ztělesněním divadla, a to i před filmovými kamerami. Představoval velké, okázalé herectví padnoucí pódiu. Svého času byl ostatně nejmladším členem sboru Národního divadla, kde ztvárnil Romea v jednom z nejčastěji zmiňovaných českých uchopení Williama Shakespeara. Nezapomenutelné výkony předváděl i coby král Lear na Shakespearovských slavnostech. 

Největší filmoví herci obvykle dostávají pochvaly za to, jak se dokážou v postavě ztratit, jak na ně divák zapomene jako na osobnosti a přijme je coby hrdiny. Třískův projev byl oproti tomu hlasitý, nepřehlédnutelný, prostor pohlcující. Nikdo nemohl zapomenout, že sleduje Jana Třísku.

Naopak: mnohdy bylo dokonce pointou role právě to, že ji ztvárňuje on - například ve filmech Na samotě u lesa a Obecná škola, kde Jan a Zdeněk Svěrákovi dokonce zdůrazňovali, jakého herce se jim podařilo získat.

Znamenalo to, že ve filmech byl Tříska "odsouzený" k rolím větším než život. Nemohl hrát tátu tří dětí, jenž řeší každodenní problémy a trápí se "malichernostmi". Zkrátka jen stěží mohl být někým menším než králem Learem.

Jan Tříska jako Romeo, Marie Tomášová jako Julie. Představení Romeo a Julie se hrálo v Národním divadle mezi lety 1963 až 1967 110x
Jan Tříska jako Romeo, Marie Tomášová jako Julie. Představení Romeo a Julie se hrálo v Národním divadle mezi lety 1963 až 1967 110x | Foto: Archiv Národního divadla

Později si Tříska na obsazování do konkrétního typu rolí velkých, často zlých mužů v rozhovorech sám stěžoval (a právě takovou rolí se rozloučil v posledním filmu otce a syna Svěrákových Po strništi bos). Zároveň ale chápal, co režiséry k této volbě vede.

Svazující nevázaný talent

Jeho nevázaný herecký styl byl tedy svým způsobem svazující. Schopný režisér, který si s Třískovou energií dovedl poradit a dal jí vhodný prostor, si však mohl být jistý, že výsledek bude nezapomenutelný.

Když se ve snímku Šílení Jana Švankmajera, kde Tříska coby "král šílenců" předstírá ředitele blázince, střetlo divadlo s filmem, dostal svět jeden z nejfantastičtějších výkonů české kinematografie.

Stinnou stranou Třískovy "netvárnosti" bylo i to, že se nikdy nezbavil silného českého přízvuku.

Připomeňte si Jana Třísku v jeho zásadních rolích | Video: Aktuálně.cz

Ani po desetiletích v USA nezněla jeho angličtina přirozeně, což byl důvod, proč v Hollywoodu neprorazil na úrovni charakterního herce a musel se spokojit s vedlejšími rolemi gangsterů. Kdyby uměl perfektně anglicky, dost možná by dnes jeho hlas a tvář patřily mezi světové trademarky.

Odtržení od češtiny bylo pro Třísku velmi nešťastné. Mezi jeho silné stránky totiž patřily recitace a přednes, což mimo divadelní role dokázal i v animovaných filmech Karla Zemana, k nimž v sedmdesátých letech namluvil komentář. 

Nestřídmý talent Jana Třísky, jenž každou větu a gesto prožil jako vrchol představení, byl podkladem pro několik nezapomenutelných a strhujících výkonů, stejně jako několik úsměvných omylů, když mu režisér předložil nevhodnou roli.

Herců jako on, představujících starý divadelní kumšt, už Česká republika mnoho nemá. Najde se za něj náhrada? Těžko. Zdá se, že s Janem Třískou mizí i to, co v divadle i filmu představoval. 

 

Právě se děje

Další zprávy