Národní galerie zahájila rok ženy. Katharina Grosseová se věnuje prostoru, Maria Lassnigová tělu

Foto: Národní galerie
Hana Slívová Hana Slívová
16. 2. 2018 12:48
Takzvaným grand openingem ve Veletržním paláci včera Národní galerie zahájila letošní program. Rok 2018 věnuje nejen výročí založení Československa a přelomového roku 1968, ale také ženám. Dvě výrazné výstavy - monumentální malba Němky Kathariny Grosseové a retrospektiva Rakušanky Marie Lassnigové - zabraly přízemí a první patro Veletržního paláce.

V místě, jemuž ještě nedávno vévodil obří tmavý člun s uprchlíky od čínského umělce Aj Wej-weje, to dnes hraje barvami. Podél stěn Velké dvorany Veletržního paláce visí obří kusy látky s divokými abstraktními obrazci. Stěn se tak zcela nedotýkají: jako kdyby potřebovaly dýchat, mimoděčně splynout s prostředím.

Autorka monumentální instalace se jmenuje Katharina Grosseová, narodila se v německém Freiburgu, nyní žije v Berlíně a Zázračný obraz, jak dílo nazvala, vznikl přímo pro prostor Národní galerie.

Video: Economia

"Jako dítě jsem každý den hrávala takovou hru. Než jsem vstala, musela jsem vymazat stíny na zdi. Vymyslela jsem si neviditelný štětec, kterým jsem přemalovala stíny vrhané parapetem nebo lampou. Stala se z toho posedlost," vypráví sedmapadesátiletá umělkyně, jak se dostala k malování.

"Obraz je pouze clona mezi tvůrcem a divákem, přičemž oba se můžeme dívat na myšlenkové procesy sídlící v cloně z různých úhlů pohledů a v různých okamžicích dějin. Umožňuje mi dívat se na pozůstatky mého myšlení."

Díla Grosseové lze podle kurátora výstavy Adama Budaka zařadit mezi americký land art a německý romantismus pozdního devatenáctého století. "Její práce často integrují přírodní materiály, stromy, kamení, půdu, jsou to jakési hybridy, které překračují čáru mezi přírodou a kulturou," říká. 

Zázračný obraz se rodil v berlínské tovární hale, kde po něm autorka díky jeho rozměrnosti chodila. Ve Veletržním paláci ocenila otevřený strop, jímž je možné sledovat, co se děje za stěnami galerie. Význam celého díla, jež chvílemi připomíná jeskynní nástěnnou malbu, jindy zase moře barev, které se přelévá z odstínu do odstínu, si lze domýšlet podle aktuální situace.

Autorka od druhé poloviny 90. let 20. století přestala pracovat se štětci a užívá téměř výhradně průmyslové pistole, s jejichž pomocí rozprašuje jasné akrylové barvy.

"Používám svoje ruce, štětečky, rejžáky, kartáče. Ráda se dostávám do přímého kontaktu s povrchem. Stříkací pistole rozprašují barvu volně, jako nějaký trojrozměrný přístroj napojený na můj mozek. Vejde se tam neuvěřitelné množství barvy a stlačený vzduch prodlužuje dosah a zrychluje pohyb. To znamená, že toho v kratším čase stihnu víc," vysvětluje s tím, že při práci používá i několikametrové tyče, díky kterým dokáže barevně pojmout velký prostor.

Grosseová o svém díle mluví jako o abstrakci, ovšem nikoliv ve smyslu redukce tvarů a významů, nýbrž jako příležitosti posunout návštěvníka do jiné reality.

Ta ostatně v souladu s autorčinou láskou k prostoru zasahuje i před samotnou galerii, kde návštěvníky do útrob Veletržního paláce láká menší pestrobarevný objekt ze dřeva, onoho oblíbeného materiálu autorky.

V nenápadném prostoru za Velkou dvoranou se pak návštěvník Veletržního paláce setká s prací další ženy, jíž je letošní první polovina roku v Národní galerii věnovaná.

Rakouská avantgardní multimediální umělkyně a zásadní postava soudobého ženského umění Maria Lassnigová, která žila v letech 1919 až 2014, má v Praze největší retrospektivu mimo svou rodnou zemi. A místnost, která mapuje její filmovou a animační tvorbu, je dobrým bodem k seznámení s autorkou.

Film a animaci studovala v New Yorku, kde žila v letech 1968 až 1980 a tvořila ve feministické skupině Women/Artist/Filmmakers. Animační plány, poznámky a kresbičky, silně ovlivněné surrealismem, body artem i performancí, dokážou návštěvníka galerie - tak jako čtivý deník - vtáhnout do jejího světa. Posedlost Lassnigové tělem a vlastní sebereflexí je pak dobře vidět hned v první projekci z celé série, v ironicky laděné grotesce Kantate s výtvarnicí v hlavní roli.

Lassnigová studovala ve Vídni primárně malbu a později se také stala první ženou, která v německy hovořícím světě zastávala post profesorky umění. V prvním patře proto retrospektiva pokračuje výstavou obrazů a prací na papíře, od abstraktních děl, která vznikala ve Vídni 50. let, přes malířské experimenty pařížského a newyorského období až po autoportréty z poslední části jejího tvůrčího období. 

"Jádrem kompozic autorčiných odvážně expresivních, jasně barevných olejomaleb byla lidská postava, často fragmentovaná, deformovaná a groteskní. Obrazy, kresby, ale také její animované filmy, jejichž námětem je sama umělkyně, hovoří o křehkosti těla, procesu stárnutí a plynutí času, zkrátka o lidském údělu viděném optikou tělesné a psychické zkušenosti," shrnuje kurátor Adam Budak.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy