


Originál listiny z roku 1646, kterou císař Ferdinand III. udělil Brnu takzvané švédské privilegium, vystavuje dočasně Muzeum města Brna (MMB). Listina zajišťovala Brnu několik mimořádných výsad jako odměnu za úspěšnou obranu města při obléhání Švédy v roce 1645. V úterý 3. února uplynulo 380 let od jejího vydání.

Originál, který zapůjčil Archiv města Brna, mohou lidé vidět na hradě Špilberk jako součást výstavy s názvem 1645 - Brno v obležení. "Z dnešního pohledu může jít o vzdálenou historickou událost, ale pro obyvatele Brna 17. století znamenalo švédské privilegium zásadní potvrzení významu města i uznání jejich odvahy a oběti," uvedl kurátor oddělení historie muzea Tomáš Koch.
Císař Ferdinand III., český král a markrabě moravský, udělil listinou Brnu mnoho mimořádných výsad. Město získalo finanční výpomoc 30 000 zlatých ze zemské berně (daně), bylo na pět let osvobozeno od splácení dluhů a členové městské rady byli zproštěni povinnosti vojenského ubytování.
Privilegium dále umožnilo polepšení městského znaku, přiznalo městu příjmy z pivního a vinného tácu na úhradu dluhů, udělilo vybraným měšťanům šlechtické predikáty a zaručilo brněnským měšťanům bezplatné měšťanské právo v dalších královských i poddanských městech v českých a rakouských zemích.
"Udělení bezplatného měšťanského práva brněnským měšťanům v kterémkoli královském i poddanském městě českých a rakouských zemí nemá v raně novověkých městských privilegiích prakticky obdoby. V době, kdy bylo měšťanství přísně vázáno na konkrétní obec a zpravidla podmíněno vysokými poplatky, znamenalo toto ustanovení mimořádnou právní i sociální výhodu," uvedlo muzeum.
Vystavení takto starého dokumentu je možné pouze na několik týdnů. Součástí výstavy proto bude pouze do neděle 15. února.



„Současné vedení Arménie si myslí, že změna směřování země poslouží zájmům Arménie. Jsem si jistý, že to nepovede k ničemu dobrému. To nejhorší, co by se Arménii mohlo stát, je, že se promění v novou Ukrajinu,“ prohlásil místopředseda Bezpečnostní rady Ruska Dmitrij Medveděv.



V lednu varoval německý ministr obrany Boris Pistorius, že „musíme počítat s tím, že Putin může jednoho dne zaútočit i na zemi NATO“. Stejně tak to nevylučuje například dánská rozvědka a podobná varování přicházejí i z dalších stran. Aktuálně.cz na téma této hrozby hovořilo s bezpečnostními experty Milanem Mikuleckým a Markem Madejem z Varšavské univerzity.



Vražedkyni Christu Pikeovou měly zabít dvě dávky přípravku pentobarbitalu. Jenomže selhaly. Co se mohlo stát a jak je to možné, vysvětluje Aktuálně.cz forenzní toxikolog Jaroslav Zikmund.






Na satelitních snímcích připomíná část letadla. Leží v laguně tichomořského ostrova, kde podle jedné z hlavních teorií mohla Amelia Earhartová se svým letadlem nouzově přistát. Teď k němu míří výprava s magnetometrem, sonarem a podvodní technikou. Pokud tým najde skutečný vrak Lockheedu Electra, po 89 letech se může vysvětlit jedna z nejslavnějších záhad letectví.