Recenze: Nechat (společně) zpívat Mišíky byl dobrý nápad

Recenze: Nechat (společně) zpívat Mišíky byl dobrý nápad
Vladimír Mišík.
Nejmladší syn Adam Mišík.
Vlevo Mišíkova žena Eva.
Foto: Ludvík Hradilek
Antonín Kocábek
17. 10. 2017 14:44
Pořadatelé listopadového šumperského festivalu Blues Alive letos přišli s poněkud provokativním nápadem: ať Vladimír Mišík přivede na jedno pódium celou svou hudebně aktivní rodinu! České legendě se ten nápad zalíbil, manažer kapely Šimon Kotek vše dotáhl ke zdárnému konci a pražská premiéra tříhodinového koncertu Nechte zpívat Mišíky!, na kterém se kromě Vladimíra podíleli synové Adam a Maťo, dcera Bára a manželka Eva, se včera v Lucerna Music povedla na jedničku.

Přiznejme si - společný koncert Vladimíra Mišíka a jeho příbuzných mohl dopadnout všelijak. Lze si představit i sentimentální večírek s kvalitativně vyčnívajícím Mišíkem, kde jen úcta k jeho personě nedovolí nahlas vyslovit, že se ve vzduchu vznáší trapnost a na pódiu probíhá estráda.

Že se tak nakonec ani na okamžik nestalo, je bezesporu ta nejlepší zpráva. Negativa totiž tento večer patřila do oblasti marginalit a celý koncert svou živelností, radostí a muzikantskou úrovní hravě přeskočil laťku očekávaného.

Největší překvapení: Eva Mišíková

Na pódiu se postupně i společně objevovali nejen otec Vladimír a především u mladých fanynek už dnes velmi populární syn Adam, ale i jeho bratr Maťo a dvojice těch, které hudební posluchači znají nejméně - zpívající sestra Bára a maminka Eva.

Že Maťo Mišík je zručný kytarista, dobře vědí všichni, kteří ho měli možnost vidět jako člena doprovodné kapely Anety Langerové nebo v někdejší sestavě Tata Bojs.

Jeho současná skupina Gingerhead, které patřil úvod večera, se zatím do podvědomí posluchačů tolik nedostala, nicméně jak se ukázalo právě před s největší pravděpodobností do značné míry nedotčenými posluchači, melodický rockový crossover tradičního střihu i takové dokáže zaujmout.

Co Gingerhead chybí na originalitě, úspěšně vyrovnává nasazením i muzikantskou jistotou. Dopředu ji táhne nejen souhra kytar (na tu druhou hraje někdejší člen Walk Choc Ice Luboš Moravec) a úderné rytmiky, ale především nadprůměrný vokální projev Elišky Pekárek Flakové. Nesnížil ho ani vysoký stupeň těhotenství.

Zřejmě největší neznámou večera byla skupina E + Mausy, v níž Eva Mišíková (kdo si ještě vzpomene na její působení v Hudbě Praha?) zpívá své - mimochodem skvělé - básně.

Nadšení zatím vítězí nad muzikou, ale jak nápadité a pestré klávesy, tak jistá rytmika vše posouvají do levelu "stojí za poslech".

Jistota naopak viditelně chyběla Báře Mišíkové, která sama sebe po většinu své pódiové účasti pasovala do role backvokalistky - aby se pak v jediném sólovém vystoupení ukázalo, že k nejistotě nemá sebemenší důvod. Geny se projevily a její hlasový fond i jeho sympatické zabarvení je opravdu škoda schovávat.

Adam Mišík jako Elvis Presley

Zjevný talent Adama Mišíka může přehlédnout jen hudební ignorant. To, jak jím zatím spíš plýtvá a jak stále platí, že se hudebně teprve hledá, bylo zřejmé hned, kdy za doprovodu kapely Etc… suverénně spustil klasický rock'n'roll Tutti Frutti od Little Richarda.

Podáním a lehce úsměvnou, jak z televize odkoukanou gestikulací připomínal spíš Elvise Presleyho, ale že se u toho cítí jak ryba ve vodě, bylo jasné už po pár vteřinách. Jak se však vzápětí ukázalo, táhlé romantické balady jeho otce - vynikajícím způsobem podané Proč ta růže uvadá nebo Slunečný hrob - mu přece jen sedí lépe.

Finálový blok samozřejmě patřil Vladimíru Mišíkovi, jenž vedle jistot zařadil i několik - jak sám poznamenal - vykopávek.

Nejznámější Variaci na renesanční téma si sice překvapivě zazpíval tradičně sólově a nikoli v duetu se synem Adamem, který svou klipovou verzí tak legračně dovedl ortodoxní fanoušky až k nesmyslným reakcím, atmosféru večera si však zjevně užíval a nezvyklou situací se bavil.

Hovořit o vynikající formě kapely Etc…, do níž už přirozeně zapadl služebně nejmladší člen, basista Pavel Novák, je asi zbytečné. Když hrála už čtyři desetiletí starý Obelisk, mrazilo z toho, jak kdyby to bylo poprvé.

Koncepce večera, během kterého si členové rodiny navzájem hostovali a před přestávkou se objevili na pódiu společně, byla milá i sympatická. Nadšení, dojetí a harmonie do sebe zapadly a udělaly z Mišíkovic rodinného jamu výjimečný zážitek. Návštěvníci šumperského festivalu se tak 18. listopadu mají na co těšit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
Další zprávy