Andrej Zvjagincev: Přijmout nefalšovanou realitu chce odvahu

Jan Gregor Jan Gregor
10. 7. 2014 17:37
Rozhovor s ruským režisérem Andrejem Zvjagincevem o filmu Leviatan oceněném v Cannes, cenzuře i novém ruském zákonu, který chce zlikvidovat vulgární slova ze všech filmů.
Andrej Zvjagincev.
Andrej Zvjagincev. | Foto: Anna Vedralová

MFF Karlovy Vary 2014 - Leviatan Andreje Zvjaginceva je bezpochyby jedním z nejlepších filmů roku. Epické drama o mechanikovi, který se pustí do boje s ruskou státní mašinérií, vyvolalo nadšení na festivalu v Cannes a distribuční práva se už prodala do několika desítek zemí. Padesátiletému režisérovi, který přijel do Karlových Varů film osobně představit, jde ale logicky primárně o to, jaký osud bude mít film, který je chirurgicky přesnou obžalobou putinovské doktríny v jeho rodné zemi.

Tenhle fakt mírně ovlivnil i dobu trvání junketu, kterého jsem se ve středu účastnil společně s polským a maďarským kolegou. Ochotný a dobře naladěný režisér si mezi jednotlivými rozhovory odbíhal dodělat autorizaci interview pro jistý ruský časopis, na němž mu, jak se s omluvou přiznával, velmi záleží, protože může předurčit přijetí jeho odvážného snímku na domácí půdě.

To nemusí být úplně jednoznačné, protože obraz, který o Rusku a jeho obyvatelích vykresluje, není vůbec lichotivý. „Lidé, kteří se rádi dívají do očí pravdě a mají takovou kuráž, aby vstřebali nefalšovaný obraz reality, až ten film uvidí, řeknou, že na takový snímek už dlouho čekali,“ míní Zvjagincev, ale zároveň skepticky dodává: „Většinové publikum asi neoslovím. To se chce opájet iluzí naděje, která povede ke světlé budoucnosti. Ve společnosti je vždycky jen menšina těch, kteří jsou ochotni přemýšlet a reflektovat svět kolem sebe.“

"Většinové publikum asi Leviatan neosloví. To se chce opájet iluzí naděje, která povede ke světlé budoucnosti. Ve společnosti je vždycky jen menšina těch, kteří jsou ochotni přemýšlet a reflektovat svět kolem sebe."

Andrej Zvjagincev

K tomu ovšem potřebuje společnost svobodné podmínky. Řeč se stočí ke kontroverznímu zákonu, který právě v Rusku vstoupil v platnost a který zakazuje vulgární vyjadřování ve filmech.

„Mladí filmaři vyrostli v jiném světě než jejich rodiče, a to, že by nemohli ve svých filmech používat jazyk, kterým se běžně mluví na ulici, si prostě nedovedou představit. Je tu celá nová vlna režírování ve stylu ˈverbatimˈ a pro ně bude velmi těžké se s novým zákonem smířit,“ upozorňuje Zvjagincev na v Rusku velmi populární poetiku dokumentárního divadla, která se v poslední době přenesla i do filmu a která místo fikce využívá pro své scénáře metodu orální historie.

Andrej Zvjagincev.
Andrej Zvjagincev. | Foto: Anna Vedralová

„Do jisté míry chápu, proč zákonodárci s touhle normou přišli,“ nabízí Zvjagincev částečně smířlivý pohled. „V televizi, která je volně přístupná dětem, může být jistá forma omezení. Ale u filmů v kinech je to něco úplně jiného. Promítání filmů se dá brát jako jakási smlouva mezi tvůrci a publikem a neměly by tam být žádné zákazy ohledně používání hrubého jazyka. Nedává to smysl.“

A ještě víc likvidační je podle něj nový zákon pro filmové přehlídky. „Na festivaly přijíždějí filmy často na poslední chvíli, a proto není možné něco z nich vystříhávat a vypípávat. A chodí na ně také poučení diváci, kteří vědí, na co jdou,“ říká Zvjagincev s tím, že umělci v Rusku se už začínají bouřit. „Včera nebo dnes jsem četl zprávu, že škola dokumentárního divadla a filmu, založená Marinou Razbežkinovou, se za této situace odmítla účastnit jakéhokoli festivalu. Je to barbarský zákon."

Leviatan.
Leviatan. | Foto: kviff

V den příjezdu do Varů zastihla Zvjaginceva dobrá zpráva, že Leviatan dostal potřebné povolení a může mít na konci září v Rusku premiéru. Teď se bojuje o to, jestli státem spolufinancovaný film, který se ovšem nelíbí ruskému ministru kultury, přijde do kin v cenzurované, nebo původní verzi.

„Právníci teď zkoumají, jestli není šance, aby se film promítal v kinech bez vypípávání neslušných výrazů. Pokud to nepůjde, budeme se muset jako občané Ruska podřídit, i když si o tomhle zákonu můžeme myslet, že je jakkoli hloupý.“

Andrej Zvjagincev.
Andrej Zvjagincev. | Foto: Anna Vedralová

Na otázku, jak důležité je pro něj téma střetu jednotlivce se systémem, odpovídá vystudovaný herec, kterého film jako médium začal zajímat poté, co už jako zralý dvacátník zhlédl v kinech Antonioniho Dobrodružství, přesvědčeně: „Já jsem ještě nenatočil film o tématu, které by pro mě nebylo smrtelně vážné. Příběhy nevymýšlím od stolu, někde něco zaslechnu nebo čtu a někdy ve mně ten příběh sílí natolik, že nemám na vybranou jinak, než že ho natočím.“

U Leviatanu to byla novinová zpráva o svářeči z Colorada Marvinu Johnu Heemeyerovi, který se svým buldozerem pobořil půlku městečka, protože mu radnice vyvlastnila pozemek. Z původního příběhu ovšem po přenesení do ruských reálií nezbylo ve scénáři takřka nic.

Vyměřený čas pro rozhovor rychle končí. K poslední otázce se ještě rychle nadechne novinář z Maďarska. Proč trpí pouze lidé, kteří jsou v právu? Andrej Zvjagincev se na dobrých deset vteřin odmlčí a poté s potutelným úsměvem odvětí: „To byste se spíš měli zeptat Sokrata.“

 

Právě se děje

před 49 minutami

Účastníci pochodu hrdosti Pride v brazilském Riu kritizovali homofobní výroky prezidenta Bolsonara i starosty města

Desetitisíce lidí se i přes deštivé počasí v neděli sešly v brazilském Riu de Janeiro na tradičním pochodu sexuálních menšin LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob). Mnozí z účastníků nesli transparenty kritizující brazilského krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara či starostu Ria Marcela Crivellu, kteří v minulosti prosluli homofobními výroky.

Letošní 24. ročník takzvaného pochodu hrdosti v Riu de Janeiro se nesl ve znamení témat demokracie, svoboda a lidská práva. Účastníci připomínali i 40. výročí vzniku hnutí LGBT v Brazílii a také padesát let od takzvaných stonewallských nepokojů v New Yorku. Právě ty byly podle mnohých v Americe zlomem v boji za emancipaci homosexuálů a dalších sexuálních menšin.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Podle Borise Johnsona stojí Írán za útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii

Teherán z útoku, ke kterým došlo 14. září letošního roku, už dříve obvinil americký prezident Donald Trump. K zodpovědnosti se mezitím přihlásila jemenská skupina šíitských povstalců, kteří jsou podporovaní právě Íránem. 

"Budeme pracovat s našimi americkými a evropskými přáteli, abychom zareagovali způsobem, který by deeskaloval napětí v oblasti (Perského, pozn. red.) zálivu," řekl Johnson novinářům na palubě letadla po cestě na klimatický summit OSN v New Yorku.

Teherán jakékoli zapojení do incidentu odmítá a varuje, že případné odvetné údery ze strany Spojených států nebo Saúdské Arábie vyústí v "totální válku".

Další zprávy