Do tísnivých místností objektu umístí jedenasedmdesátiletý Jiří Sozanský v rámci výstavy s názvem Dům strachu (La casa miedo) šest desítek kreseb, maleb, kombinovaných technik a bronzových plastik, většinou jde o nová díla.
Některá z nich budou symbolicky znázorňovat osudy čtyř lidí, které poznamenala brutalita československé komunistické totality: katolického básníka Jana Zahradníčka, básníka a vůdčí postavy českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, historika a literárního teoretika Záviše Kalandry a právničky a političky Milady Horákové.
"Když jsem byl před dvěma lety v bývalé věznici v Segovii na výstavě fotografií skvělého filmového režiséra Carlose Saury, které pořizoval jako mladík v 50. a 60. letech na různých místech Španělska, okamžitě jsem si na práce Jiřího Sozanského vzpomněl," řekl ředitel Českého centra Madrid Stanislav Škoda.
Projekt v celách věznice, jež dnes slouží jako kulturní centrum, je nyní ve stadiu příprav. Hotový už je česko-španělský katalog obsahující mimo jiné profil Sozanského, medailonky Zahradníčka, Jirouse, Kalandry a Horákové, vzpomínky vězňů z Valdic nebo pojednání Sozanského Totalita a kultura.
Sozanský se ve svém díle dlouhodobě zaměřuje na člověka v mezních situacích, ve válce či v totalitních režimech. Na uměleckou scénu vstoupil v polovině 70. let, první výstavu měl v roce 1976 v Terezíně, jenž je pro něj mementem násilí, zvůle a nesvobody. Opakovaně se do něj se svými projekty vracel.
"Sozanského považuji za fenomén v českém výtvarném umění, protože ve svých těžkých tématech sleduje a prozkoumává konkrétní historické situace, kde dochází k tragické srážce mezi lidským jedincem vybaveným mravními principy a bestií vybavenou totalitní mocí," řekl kurátor výstavy Richard Drury, jenž působí jako vedoucí kurátor GASK - Galerie Středočeského kraje.
