Lyrický snímek Křižáček režiséra Václava Kadrnky, který získal na letošním karlovarském festivalu Křišťálový glóbus za nejlepší film, vstupuje ve čtvrtek do českých kin.
Uvedení se příběh o hledání syna, ale také problémech dospívání, vztahu k autoritám a schopnosti přiznat si vlastní selhání dočkal i na probíhající Letní filmové škole v Uherském Hradišti.
Kromě promítání přichystali pořadatelé filmovky ve spolupráci s uherskohradišťskou Galerií Vladimíra Hrocha také výstavu filmových vizuálů.
Autory jsou malíř Daniel Pitín, scenárista a komiksový kreslíř Karel Osoha a samotný režisér Václav Kadrnka. K vidění je tu obrázkový scénář vytvořený Kadrnkou a kameramanem Janem Basetem Střítežským, o který se velkou měrou zasadil Osoha. Ten překreslil veškeré Kadrnkovy skici.
O výtvarnou podobu filmu se postaral Daniel Pitín, není proto divu, že jeho drobné malby na dřevěných deskách i starých papírech z kalendáře tvoří zdaleka největší část výstavního prostoru v Klubu kultury.
Čtyřicetiletý malíř bývá zařazován ke generaci autorů pracujících s kvazifigurativními kompozicemi a architekturou. Právě ta je důležitou složkou autorovy tvorby.
Samotné obrazy navozují příjemně lyrickou atmosféru. Menší nevýhodou jsou i špatně čitelné popisky jednotlivých děl, byť jim nelze upřít notnou dávku autenticity.
Kromě architektury postihují Pitínovy obrazy také jednotlivé herecké výstupy scény a především atmosféru středověké krajiny.
Film Křižáček na motivy básně Jaroslava Vrchlického budí už od prvního uvedení kontroverzi. Pro některé se jedná o umělecký zážitek, pro jiné jde o monotónní snímek bez špetky akce.
"Devadesát nekonečně dlouhých minut sledujeme rytíře Bořka, jak mírným tempem kluše na koni od zastávky k zastávce a sleduje stopu svého syna Jeníka, jenž utekl z domova, aby se přidal k dětské křížové výpravě do Jeruzaléma," píše Jane Gregor ve své glose.
Ve Varech se přitom stal prvním českým filmem po patnácti letech, který hlavní cenu získal. Posledním tuzemským oceněným snímkem byl Rok Ďábla Petra Zelenky.
