


V polovině října vydává nakladatelství Argo knihu publicisty Jiřího Kamene Teige a harlekýn. Příběhy české avantgardy. Jejím hlavním hrdinou je levicově orientovaný kritik a teoretik umění, výtvarný umělec a publicista Karel Teige. V nápadité životopisné koláži ale není zobrazen jako izolovaná ikona, objevuje se uprostřed sítě přátel, milenek, spolupracovníků i pozdějších odpůrců.

Autor knihy, která je rovněž zařazena mezi tituly podzimního Velkého knižního čtvrtku, se rozhodl vyhnout klasické, chronologicky vyprávěné biografii a čtenářům předkládá kompozici scén, portrétů, vztahů a kulturních situací. Tento přístup odpovídá i uměleckým postupům samotné avantgardy, která milovala montáž, střih, koláž a nečekaná spojení obrazů i myšlenek.
Jednu z nejvýraznějších postav české meziválečné avantgardy Jiří Kamen představuje především jako osobnost pohybující se v centru tehdejšího kulturního dění. V knize poznáváme Teigeho, který formuluje program Uměleckého svazu Devětsil, podílí se na zrodu poetismu, ochutnává surrealismus a propojuje poezii s výtvarným uměním, divadlem i architekturou, ale hlavně s běžným životem. Právě zobrazení jeho schopnosti vnímat umění jako součást každodennosti patří k nejpůsobivějším liniím knihy.

Harlekýn (jeden z oblíbených motivů Devětsilu a poetismu) se v názvu knihy objevuje jako metafora Teigeho avantgardní identity: umělec coby klaun, akrobat a kouzelník, který přeměňuje život v uměleckou hru.
Teigemu bylo dvacet let, když s vrstevníky formuloval program Devětsilu. Po první světové válce se zdálo, že se svět znovu nadechl. Vznikala řada básnických sbírek, obrazů, divadelních projektů i architektonických vizí a podle avantgardistů mělo umění proměnit nejen galerie a jeviště, ale i způsob života. Jiří Kamen toto nadšení, kdy mladá generace nevstupovala do kultury opatrně, nýbrž s přesvědčením, že může změnit staré pořádky, zachycuje s velkým citem pro věc.
Silnou stránkou knihy je také její reflexe výrazných figur tehdejšího kulturního dění. Vedle Teigeho se zde objevují Biebl, Halas, Nezval, Seifert, Voskovec a Werich, Funke, Breton, Majakovskij, Kokoschka, Štyrský, Toyen, Jakobson či Vančura. Kamen tak čtenáři nepředstavuje dějiny avantgardy jako seznam manifestů a stylů, ale jako živou společnost lidí, kteří se potkávali, hádali, spolupracovali i zrazovali. Zvláštní pozornost věnuje i ženám, které Teigeho, vyznavače nemonogamních vztahů, milovaly a inspirovaly (např. jeho životní družka Josefina Nevařilová, dlouholetá milenka Eva Ebertová či malířka Marie Pospíšilová).
Výraznou linkou knihy je také střet Teigeho představ o revoluci s oficiální ideologií v Československu po roce 1948. Právě zde se ukazuje tragický rozměr jeho osudu: člověk, který věřil v levicovou proměnu společnosti a v umění jako nástroj emancipace, se ocitá v prostředí, jež jeho svobodné myšlení a kosmopolitní orientaci začíná považovat za podezřelé.
Teige se většinu života hlásil ke komunistické ideologii, koncem 30. let patřil ke kritikům stalinského režimu v SSSR a po únoru 1948 byl izolován od kulturního života a vystaven neustálým útokům. Nebýt jeho předčasné smrti v padesáti letech, nejspíš by sdílel osud svého přítele Záviše Kalandry a skončil by na popravišti.
Tento moment dává knize aktuální přesah. Nejde jen o rekonstrukci minulosti, ale o otázku, jak politická moc zachází s umělci, jejichž představy se přestanou hodit do oficiálního obrazu světa.
Jiří Kamen (spisovatel, publicista a rozhlasový autor narozený roku 1951 v Kolíně) má zkušenost s prací s archivem, rozhlasovým dokumentem i kulturním portrétem, což se v jeho nové knize pozitivně odráží. Jako autor se opírá o zevrubné studium dostupných pramenů, cituje z Teigeho deníků a vše podkládá fakty.
Teige a harlekýn ukazuje českou avantgardu jako živý příběh, textovou koláž, která místo suché chronologie nabízí obraz generace, jež chtěla proměnit svět a často za to platila vysokou cenu.
Kniha
Jiří Kamen: Teige a harlekýn. Příběhy české avantgardy
Argo 2026, 360 stran

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Články, které si zaslouží vaši pozornost. Každý pátek je pro vás z toho nejzajímavějšího na Aktuálně.cz osobně vybírá šéfredaktor Michal Pavec.



Soud v Jordánsku odsoudil tři muže k trestu smrti oběšením za říjnový útok na kostel v governorátu Karak, informovala v neděli agentura AFP. Kromě útoku, který si vyžádal devět mrtvých, soud pachatele shledal vinnými také ze spiknutí za účelem spáchání teroristických činů a propagace idejí teroristické organizace.



Evropská unie chystá nový rozpočet, který bude platit v období 2028–2034. Jednání ale doprovázejí tvrdé střety a emoce, kdy se v Bruselu ostře střetává tábor „šetřílků“ s „přáteli koheze“. Bohatší severní státy již odmítají dál financovat rozvoj chudších regionů a může to dopadnout i na Česko. Možné důsledky popisuje v podcastu Evropa v souvislostech Aneta Zachová, šéfredaktorka webu Update.eu.cz.



Nejméně jeden člověk přišel o život a dalších pět utrpělo zranění při nočním ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Podle agentury Reuters to v neděli oznámil gubernátor regionu Jurij Sljusar. Další tři lidé byli zraněni při útoku na město Nižněkamsk v Tatarstánu, kde bezpilotní letouny poškodily průmyslový areál a obytný dům.



Mozková hniloba, skřetí režim nebo dokonce jen emotikon. Slova, která by před pár lety nikdo nepochopil, dnes vyhrávají jazykové ankety slavných slovníků. Víte ale, co znamenají?



Demonstrace s názvem "Letná proti 4:36" na pražské Letné v neděli podpoří veřejnoprávní média. Podle organizátorů ze spolku Milion chvilek budou lidé od 14:00 protestovat proti změně financování veřejnoprávních médií a za jejich nezávislost.