Výsledky tento čtvrtek oznámila porota. Jak píše agentura AFP, laureátka stejně jako její předchůdci obdrží symbolický šek na deset eur. Ten si vítězové většinou nechávají zarámovat, než aby jej zpeněžili. Zisk nejstarší francouzské literární Goncourtovy ceny především znamená, že autorovi několikanásobně stoupnou prodeje, jeho dílo je přeloženo do cizích jazyků a stává se součástí světové literární scény.
Brigitte Giraudová se narodila v Alžírsku, vystudovala němčinu a angličtinu a dnes žije v Lyonu. Pracovala jako překladatelka, prodavačka v německém knihkupectví nebo novinářka, pořádá literární festival a provozuje drobné nakladatelství Éditions Stock sídlící na pařížském Montparnassu.
Široké veřejnosti je její tvorba málo známá. V knize Vivre vite, což znamená Žít rychle, vzdává hold manželovi Claudovi. Ten v červnu 1999 zemřel jako jedenačtyřicetiletý po nehodě na motorce, když jel vyzvednout syna ze školy. "Je to citlivý portrét muže, kytaristy a rockového kritika, stejně jako nevázaně žijícího páru, který miloval hudbu i literaturu a těšil se, že začne nový život," shrnuje deník Le Monde prózu, ve které se dva čtyřicátníci a rodiče osmiletého chlapce Théa po dvacetiletém soužití odhodlají ke změně. Koupí si dům se zahradou na kopci nad Lyonem a stěhují se tam s domněním, že už tam budou navěky.
Nehoda všechno změní. A vdova začíná uvažovat, co mohlo incidentu zabránit: kdyby bývala byla nekoupila dům, kdyby její bratr býval byl zaparkoval motorku jinde, kdyby firma Honda tento stroj neexportovala do zahraničí a tak dále.
"Už dlouho jsem věděla, že tu knihu budu muset napsat. Knihu, která je hodna Clauda, našeho milostného příběhu, která to všechno zahrnuje a hledá pravdu, všechny pravdy," říká spisovatelka. "Nemohla jsem ji napsat dřív než po 20 letech, protože jsem potřebovala mít odstup," vysvětluje, proč incident zpracovala až nyní, přestože jinak má na kontě 13 knih.
V těch podle listu Le Monde celé dvě dekády pracovala s tématem ztráty - ať už partnera, blízkého, lásky, vlasti nebo třeba nevinnosti. "Ztráta se stala ústředním bodem její tvorby," poznamenává Le Monde a připomíná z autorčina díla prózy A présent, Marée noire, J'apprends nebo Avoir un corps, kde se postava Clauda objevuje. "Vaše prožitky jsou často moc silné na to, abyste se s nimi jen tak vyrovnali. A proto píšete. Psaní je dobrá cesta, jak se s tím vypořádat," poznamenala před lety spisovatelka.
Její novinku vydalo nakladatelství Flammarion, zatím nebyla přeložena do češtiny ani angličtiny. Slogan Žít rychle v názvu pochází ze skladby amerického rockera Loua Reeda, kterého měl zesnulý rád. Text dále odkazuje na hudbu kapel Coldplay nebo Joy Division a předkládá barvitý portrét 90. let minulého století ve Francii včetně tehdejších společenských či politických debat.
Ve 120leté historii ocenění pro nejlepší literaturu napsanou ve francouzštině je Giraudová teprve 13. ženou oceněnou Goncourtem. Naposledy se to před šesti lety podařilo Leile Slimaniové s románem Něžná píseň.
Podle agentury AFP sázkaři, stejně jako třeba kritici časopisu Livres Hebdo favorizovali Giuliana da Empoliho s románem Le mage du Kremlin, kterého se za půl roku prodalo přes 100 tisíc výtisků a inspiroval jej skutečný poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Empoli za knihu před několika dny obdržel Cenu Francouzské akademie za román. Podle britského Guardianu mu teď k zisku Goncourta chyběl jediný hlas, ten ale poslední hlasující - předseda akademie Didier Decoin - udělil Giraudové.
Obdržet naráz Goncourta i Cenu Francouzské akademie za román se dosud podařilo jen francouzsky píšícímu Američanovi Jonathanu Littellovi s bestsellerem Laskavé bohyně o druhé světové válce.
Desetičlenná porota Goncourtovy ceny, složená ze tří žen a sedmi mužů, své rozhodnutí vždy oznámí poté, co si tradičně pochutná na jehněčím a olivách ve vyhlášené pařížské restauraci Drouant. Nachází se nedaleko Opéry Garnier, jedné ze dvou oper ve francouzské metropoli. Také letošní vítězka z okna podniku zamávala dole čekajícím novinářům.
Ve čtvrtek porota oznámila též laureáta Renaudotovy ceny, kterou obdržel dvaašedesátiletý Simon Libérati za knihu Performance. Vypráví příběh sedmdesátníka, jenž píše scénář o kapele The Rolling Stones a má vztah s o 50 let mladší ženou.
