Zemřela přední rakouská básnířka Mayröckerová, v Praze četla s Grögerovou

ČTK Kultura ČTK, APA, Kultura
4. 6. 2021 22:30
Ve věku 96 let tento pátek ve Vídni zemřela přední rakouská básnířka Friederike Mayröckerová, držitelka více než tří desítek ocenění a dlouholetá životní i tvůrčí partnerka spisovatele Ernsta Jandla. S odvoláním na nakladatelství Suhrkamp o tom informovala agentura APA.
Friederike Mayröckerová s Ernstem Jandlem doma ve Vídni, 1984.
Friederike Mayröckerová s Ernstem Jandlem doma ve Vídni, 1984. | Foto: ČTK/APA

"Velká dáma rakouské literatury už není mezi námi. Dnes Friederike Mayröckerová svou tužku odložila navždy," uvedl prezident Alexander Van der Bellen, který ji označil za "asi nejdůležitější rakouskou autorku".

Mayröckerová se narodila roku 1924 ve Vídni, za války sloužila jako pomocnice u luftwaffe. Vystudovala anglickou filologii a po válce učila angličtinu v rakouské metropoli. Od konce 60. let se živila jen literaturou.

Proslula především experimentálními básněmi a rozhlasovými hrami. "Ve svých textech se snažím zachytit celý svět, k tomu samozřejmě patří i mrtví lidé, ale i živí, zvířata, především však příroda, duševní život i tlachání. Prostě všechno, co patří k životu, když člověk existuje a kráčí světem s otevřenýma očima," řekla v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES.

Ten vznikl při její poslední návštěvě Česka. Roku 2008 na Pražském divadelním festivalu německého jazyka vystoupila v kavárně Viola se svou překladatelkou Bohumilou Grögerovou. Ta kdysi tvořila podobně pevný svazek s básníkem Josefem Hiršalem, jako si byli blízko Mayröckerová s Ernstem Jandlem.

Grögerová s Hiršalem jejich náročné experimentální texty překládali od 60. let minulého století. "Oba tvůrčí páry přitom hned od prvního setkání uzavřely velké přátelství, které nezadusily ani uzavřené hranice po sovětské okupaci. Po revoluci se znovu osobně stýkali, a když Grögerová s Hiršalem dostali Rakouskou státní cenu za překlady z němčiny, Jandl pronesl laudatio," připomněla tehdy v týdeníku Respekt spisovatelka Magdaléna Platzová.

Podle ní Mayröckerová naposledy přijela do Prahy v černém, "černovlasá, silně nalíčená a bledá žena s tichým, vzdáleným hlasem", která "jako by se smrtí Jandla přežila i tu vlastní".

Grögerová ve Viole přečetla například vzpomínku na pražskou návštěvu Mayröckerové ještě s Jandlem.

"Nespouštěla jsem z ní oči, bála jsem se, že ji odvane průvan, před nímž měla takovou hrůzu, čas se mi scvrkl na chvíle před jejich odjezdem; když se loučila, dala se do tichého pláče; ztepilá, celá v černém a citlivá až do nesnesitelnosti; ostýchavě projevená touha po kvetoucích třešních ve vybledlém, moly prolezlém plyši staré kavárny Wilson u Hlavního nádraží," napsala česká básnířka, která rakouskou kolegyni oslovovala Fritzi.

O přátelství s Mayröckerovou a Jandlem se rozepsali Grögerová s Hiršalem ve své memoárové trilogii Let let, vydané začátkem 90. let minulého století. V pražské Viole účinkovali Mayröckerová s Jandlem už dříve, například roku 1986.

Friederike Mayröckerová debutovala v polovině 50. let, tedy ve stejnou dobu jako Ernst Jandl. Postupně vydala zhruba stovku knih, kromě sbírek básní také romány, divadelní a rozhlasové hry či tituly pro děti.

"Z fotografií na nás shlíží žena dlouhých havraních vlasů, semknutých rtů a hlubokých, rentgenujících očí. Vedle Ingeborg Bachmannové a Elfriede Jelinekové je Friederike Mayröckerová další z klíčových rakouských spisovatelek druhé poloviny 20. století," napsal o ní v Mladé frontě DNES kritik Radim Kopáč.

Její poslední sbírka se před několika dny objevila v užším výběru nominací na Cenu Lipského knižního veletrhu.

Kromě toho byla Mayröckerová držitelkou prestižní Büchnerovy ceny, slovenské Ceny Jána Smreka nebo první laureátkou Rakouské knižní ceny, kterou obdržela za poetický zápisník Fleurs. "Představuje exkurzi do zákoutí autorčiny duše: soubor krátkých, poeticky laděných notát, útržků myšlenek, imaginárních rozhovorů či lyrických obrazů, mezi nimiž není žádoucí hledat jednotící linku," napsal kritik Jakub Ehrenberger na serveru iLiteratura.cz.

Pro Mayröckerovou se stalo klíčové setkání se spisovatelem Ernstem Jandlem, společně byli jednoho času součástí takzvané Vídeňské skupiny. V další dekádě napsali mimo jiné čtyři společné rozhlasové hry nazvané Pětkrát člověk muž, Gigant, Rozštěpení a Společné dětství. "Trvalo to čtyři prázdninové měsíce, byli jsme oba učitelé. A pak to bylo pryč. Rozhlasové hry jsem pak psala sama," vzpomínala v Praze.

Každodenností jejich vztahu se Jandl nechal inspirovat v divadelní hře Z cizoty, kterou začátkem tisíciletí nastudovalo pražské Divadlo Na zábradlí.

Mayröckerová i Jandl vnímali báseň jako otevřený systém, v jehož rámci může autor rozrušit pravidla tradiční morfologie a skladby, to znamená rozložit text na základní součástky a složit jej po svém, charakterizoval jejich tvorbu kritik Radim Kopáč. "Poválečné Rakousko však pro jejich avantgardní gesto, namířené jak proti biedermeierovské kultuře, tak proti nereflektované nacistické minulosti, nemělo pochopení a vzalo je na milost až ve druhé polovině 60. let," připomněl Kopáč.

Po Jandlově smrti v roce 2000 sepsala Mayröckerová bolestnou básnickou skladbu nazvanou Rekviem za Ernsta Jandla, kterou opět v překladu Bohumily Grögerové vydalo Nakladatelství Pavel Mervart.

Jedná se o literární koláž střídající netradičně pojaté verše s prózou. S odkazem na experimentální postupy Mayröckerová osobitě vkládá do kompozice interpunkční znaménka nebo číslovky, proud vzpomínek záměrně přerušuje, jednotlivá spojení zvýrazňuje kurzívou nebo velkými písmeny. Cituje z deníků či telefonních rozhovorů.

V textu uvažuje o stárnutí i konci lidského údělu. S vědomím, že je čas neúprosný, si Mayröckerová přeje získat alespoň ještě rok života se svým druhem Jandlem, přestože chápe, že se to nestane. "Jak intenzivně bych ten čas prožívala, jak bych byla starostlivá a šťastná," povzdechne si v závěru sbírky.

Její básně česky poprvé knižně vyšly v polovině 80. let minulého století ve výboru Kočkodan samota, který pro Odeon sestavila a přeložila Bohumila Grögerová. Experimentální hry, jež Mayröckerová sepsala s Jandlem, roku 2005 publikovalo Fra v překladu Jiřího Adámka.

Ukázky z díla Mayröckerové byly součástí antologie rakouské poezie Magické kameny, před pěti lety jiné otiskl literární obtýdeník Tvar v překladu Michaely Jacobsenové. Melancholická autorka se v textech z počátku tisíciletí zamýšlí nad životem, brouzdá všedním dnem i spletí vzpomínek, neustále se vracejících k mrtvému partnerovi, s nímž vstupuje do předsmrtného dialogu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Vladimír Dbalý a další tři lidé jsou znovu obžalovaní v kauze zakázek Nemocnice Na Homolce

Státní zástupce znovu obžaloval bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého a další tři lidi v takzvané třetí větvi kauzy zakázek tohoto zdravotnického zařízení. Uvedla to ČT. Znovu před soud půjde i Dbalého bývalý náměstek Michal Toběrný a Jan Valtr, který figuruje v jiných kauzách jako spolupracovník lobbisty Iva Rittiga. Již dříve chtěl soud stíhání zastavit, státní zástupce ale nesouhlasil.

Třetí větev kauzy spadá do období mezi lety 2006 až 2011 a zahrnuje mimo jiné zmanipulování tendru nemocnice na dodání zařízení pro pracoviště navigované neurochirurgie.

Zdroj: Domácí
před 37 minutami

Dominantní kanoista Fuksa si na MS zajistil finále na 500 metrů

Kanoista Martin Fuksa na mistrovství světa dominoval v rozjížďce na 500 metrů a s přehledem si zajistil nedělní finále. Tam může získat třetí světový titul na této neolympijské trati. Rozjížďku na 500 metrů vyhrál na šampionátu v Kodani také kajakář Jakub Zavřel, ale tam se přímo do finále nepostupovalo. Mistra Evropy z roku 2017 a letošního bronzového medailistu z ME Zavřela tak čeká v sobotu semifinále.

před 48 minutami

Ministr zahraničí Kulhánek vystoupí s projevem na Valném shromáždění OSN. Hlavním tématem bude Afghánistán

Českou delegaci na 76. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku ve dnech 20. až 25. září povede ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Loni a předloni Českou republiku zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO). S národním projevem vystoupí v rámci všeobecné rozpravy v rámci sobotního programu.

Jedním z hlavních témat shromáždění bude situace v Afghánistánu poté, co se po odchodu spojeneckých vojsk moci v zemi ujalo radikální hnutí Tálibán.

Proslov bude mít ministr Kulhánek také na setkání k Všeobecné úmluvě o zákazu jaderných zkoušek a na ministerských setkáních k odpovědnosti chránit a k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Zúčastní se i neformálního jednání šéfů diplomacií zemí Evropské unie.

Zdroj: Domácí
Další zprávy