Zemřela básnířka a překladatelka Bohumila Grögerová

ČTK Kultura ČTK, Kultura
22. 8. 2014 16:04
Bohumila Grögerová tvořila déle než půl století autorskou dvojici s Josefem Hiršalem. V roce 2009 získala cenu Magnesia Litera za básnickou sbírku Rukopis.
Bohumila Grögerová.
Bohumila Grögerová. | Foto: ČTK

Praha - Ve věku 93 let zemřela básnířka, prozaička a překladatelka Bohumila Grögerová. Úmrtí autorky potvrdil spisovatel Michal Šanda.

Grögerová tvořila déle než půl století autorskou dvojici s Josefem Hiršalem. Literární ceny se jí navzdory bohatému a výraznému dílu spíše vyhýbaly, teprve v březnu 2009 dostala cenu PEN klubu za celoživotní dílo, v témže roce získala cenu Magnesia Litera za básnickou sbírku Rukopis.

Grögerová patřila společně s básníkem Hiršalem a manželi Jiřím a Bělou Kolářovými k podstatným postavám československé literatury už od 50. let minulého století. Ve spolupráci s Hiršalem vytvořila také více než 180 překladových titulů včetně básní Christiana Morgensterna či Guillauma Apollinaira. Překládala především z němčiny, ale i z francouzštiny a angličtiny.

Grögerová se narodila 7. srpna 1921 v Praze. Od roku 1951 pracovala v nakladatelství Naše vojsko, v roce 1972 přešla do Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací.

S Hiršalem se seznámila v roce 1952. Ten o jejich tvorbě říkal, že autorská spolupráce muže a ženy jako tvůrčí akt je ve své nejhlubší podstatě aktem lásky. Společně sestavili mimo jiné i tisícistránkové memoáry Let let, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře v období let 1952 až 1968.

Samostatně Grögerová vydala soubor prozaických textů Meandry, knihu vzpomínek Branka z pantů či prózu Čas mezi tehdy a teď.

Foto: Aktuálně.cz

Knižní cenu Magnesia Litera za sbírku Rukopis získala jak v kategorii Poezie, tak i hlavní kategorii Kniha roku. Bylo to vůbec poprvé, kdy hlavní ocenění dostala básnická skladba.

Rukopis Bohumily Grögerové doprovázejí kresby Adrieny Šimotové. Její začátek je tragický, když autorka cituje zprávu z nemocnice o své slepotě; ale závěr knihy psané volným veršem je smířlivý, ba nadějný: dokud jsou nablízku přátelé, dokud zbývá fantazie a paměť, dokud lze psát a neztratit zcela pouto se skutečností, není tak zle.

 

Právě se děje

před 47 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy