Zemřel Vladimír Medek, do češtiny přeložil Sto roků samoty i Harryho Pottera

ČTK Kultura ČTK, Kultura
7. 9. 2022 16:59
Ve věku 82 let minulý týden zesnul překladatel Vladimír Medek. Oznámila to předsedkyně Obce překladatelů Anežka Charvátová. Širší veřejnosti byl Medek známý především českou verzí pohádkové ságy Joanne Rowlingové o kouzelnickém učni Harrym Potterovi, na které pracoval se svým bratrem Pavlem.
Vladimír Medek přebírá Cenu Josefa Jungmanna.
Vladimír Medek přebírá Cenu Josefa Jungmanna. | Foto: ČTK

Před třemi roky Medek obdržel Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad. Porota jej ocenila za práci na knize Polský jezdec od Antonia Muňoze Moliny, kterou převedl ze španělštiny.

Pardubický rodák překládal z angličtiny, španělštiny a portugalštiny. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v oboru zahraniční obchod, od roku 1965 pracoval ve sklářském průmyslu a firmách jako libereckém Skloexportu či novoborském Crystalexu. Počátkem 60. let pracovně pobýval na Kubě, od roku 1991 ve Španělsku.

Začátkem 70. let byl vyloučen z komunistické strany a propuštěn ze zaměstnání, deset let nesměl vydávat. Známým se stal především jako překladatel ze španělštiny a angličtiny. Do češtiny převedl například klasický román Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze, Alexandrijský kvartet napsaný Lawrencem Durrellem, díla nobelisty Maria Vargase Llosy a Mexičana Carlose Fuentese, Nebe peklo ráj od Julia Cortázara či z angličtiny Staré parťáky od Kingsleyho Amise a sci-fi Desátá oběť od Roberta Sheckleyho.

Sám si cenil zejména Sto roků samoty, které považoval za jeden z největších románů 20. století. Márquezův magický realismus byl podle Medka skutečností a snem zároveň. Řada autorů, kteří se k tomuto stylu hlásí, zdaleka nedokázali tolik co Márquez, poznamenal Medek. "Dokáže v jednom odstavci jen tak bokem vypravovat příběh, který by někomu jinému vydal na román," vyzdvihl, co na Sto rocích samoty považuje za nejzajímavější. "Na Márquezovi jsou úžasná jak jeho stavba děje, tak jeho umění vyprávět," dodával.

S tvorbou tohoto spisovatele se setkal roku 1967, osobně jej však nepoznal. "Bohužel tu možnost jsem opravdu neměl a teď už to asi nestihneme. Jinak Márquez je levicového smýšlení, já jsem levicového smýšlení, vždycky v tom významu a smyslu, že vždycky na straně chudých proti bohatým. U mě je to navíc ještě plebejská česká nátura," řekl Medek v rozhovoru pro Radiožurnál.

První dva díly sedmidílné ságy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny sám, od třetího dílu na nich pracoval se svým bratrem Pavlem Medkem, který dílo později dokončil. Pavel Medek zemřel již před sedmi roky. Jednou z největších obtíží pro ně bylo hledání adekvátních českých výrazů pro smyšlená slova jako famfrpál. "Ty nejlepší jsem vymyslel a vždycky jsem si to bral večer na procházky se psem," říkal Vladimír Medek.

"Název famfrpálu, jména těch kolejí a třeba vlastní jména jsem někdy přeložil, někdy ne, poněvadž málo platné, bylo potřeba zachovat určitou rovnováhu mezi původními jmény v angličtině a češtinou. Kdybych to počeštil všechno, potom by děti zase nepoznaly, že se to nekoná třeba na devítiletce v Zadní Třebáni. Něco tam zůstat zase z angličtiny muselo," řekl v rozhlasu.

Jungmannovu cenu získal Vladimír Medek za knihu Polský jezdec, částečně autobiografické vzpomínání, které zahrnuje i paměť vypravěčových předků a mnoha blízkých lidí či sousedů. Sleduje tragické, komické i absurdní zvraty v osudech Španělů, diktované mocenskými zápasy od zavraždění premiéra Juana Prima roku 1870 až do devadesátých let 20. století.

První část románu tvoří mozaika osobních osudů zachycující životní přeměny v imaginárním severoandaluském městečku Mágině během oné doby. Dalším dvěma částem dominuje intenzivní milostný příběh, jenž se odehrává na pozadí vzrušujících společenských událostí.

Polský jezdec patří k nejúspěšnějším románům napsaným ve Španělsku po obnovení demokracie a byl zařazen mezi sto nejlepších španělských románů 20. století.

 

Právě se děje

Další zprávy