Nejznámějšího knižního veletrhu na světě se letos účastní na 7000 vystavovatelů, kteří se budou vedle návštěvníků z řad veřejnosti snažit zaujmout především některé ze 700 literárních agentů z 300 agentur a 31 zemí světa.
Geograficky se 68. ročník veletrhu zaměří na Vlámsko a Nizozemsko, které jsou čestnými hosty. Oblasti, které spojuje společný jazyk, představí celkem 454 knih. Své zastoupení budou mít ale i země, jako je Kazachstán, Jihoafrická republika, Vietnam nebo Írán. Posledně jmenovaná země loni chyběla na protest proti účasti britského spisovatele Salmana Rushdieho.
Zajímavou doprovodnou akci představuje projekt argentinské umělkyně Marty Minujínové, která se spolu s německou neziskovou organizací documenta snaží shromáždit 100 tisíc dříve nebo ještě dnes zakázaných knih, aby z nich mohla vytvořit obdobu antického chrámu na Akropoli, který symbolizoval estetické a politické ideály první světové demokracie. Knihy mohou lidé darovat i ve Frankfurtu.
I na tradiční veletrh v posledních letech rychle pronikají moderní technologie. Letos jim ve Frankfurtu věnují celou jednu část nazvanou The Arts+. Lidé v ní mají možnost proniknout skrze virtuální realitu do některých knih nebo diskutovat o dopadech umělé inteligence na jejich psaní. Veletrh návštěvníkům také poprvé nabízí mobilní aplikaci, která je rozsáhlým areálem provede nebo je bude informovat o novinkách.
V rámci české expozice se letos představí téměř dvě desítky vystavovatelů. Jejím hlavním tématem je osobnost dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla, který by v říjnu oslavil 80. narozeniny. Z Čechů v rámci kulturního programu vystoupí kněz Tomáš Halík, diplomat Michael Žantovský nebo spisovatel Karel Hvížďala.
Veletrh, který letos doprovázejí přísnější bezpečnostní opatření, bude v prvních dnech přístupný jen profesionálům knižního trhu. Pro veřejnost se otevře o víkendu 22. a 23. října.
